Konvalinka: Většina pandemií přešla ze zvířat. Zlepšeme život v chudých zemích a omezíme nákazy
„Během dvou a půl roku se stalo něco neuvěřitelného. Obrovské peníze a neuvěřitelný lidský potenciál se soustředil na jeden maličký virus. A to, k čemu se došlo, jsou neuvěřitelné věci, které dnes můžeme využít při léčbě jiných chorob,“ uvádí biochemik Jan Konvalinka. Jak se věda poučila z téměř tří let boje s novým koronavirem SARS-CoV-2 a jeho variantami a mutacemi?
Vědci už znají strukturu viru, který způsobuje onemocnění covid-19, znají všechny proteiny a jejich funkci v životním cyklu viru. „A u většiny proteinů máme i účinné látky, které ho dokážou zastavit. A stejné postupy teď můžeme užívat jinde.“
„Nejen u chřipky jsou teď ve vývoji molekuly, které vypadají velmi slibně. Některé z nich jsou už známé inhibitory RNA polymerázy, což si představme jako malou mašinku, která kopíruje molekuly RNA, aby se virus mohl množit.“
Pro chřipku je ale charakteristický enzym se zajímavou funkcí. „Chřipka je zlovolný parazit, který aby se mohl množit, tak potřebuje RNA. A protože si ji nestačí vyrobit dost rychle, tak ukradne RNA z hostitelské buňky z části, které se říká čepička.“
Enzym podobný HIV
„Chřipkový virus, který si RNA neumí vyrobit, ji odstřihne od napadené buňky a použije ve vlastní RNA. Takže virus krade buňce čepičky. A enzym, který to dělá, se jmenuje endonukleáza, a když ho zablokujete, tak máte velmi účinné virostatikum.“
„Enzym s podobnou funkcí existuje i u viru HIV,“ dodává biochemik.
„Tam už tyto velmi účinné inhibitory máme, takže použijeme molekuly z HIV, které modifikujeme tak, aby fungovaly velmi specificky na viru chřipky. A to je něco, co probíhá velmi intenzivně v mojí laboratoři, ale i všude na světě a je to asi nejúčinnější recept na virostatika proti chřipce.“
Covid by během příštího roku mohl být odstraněn ze seznamu nemocí s povinnou izolací, řekl Válek
Číst článek
„Hlavně jsme si s covidem uvědomili, že nemůžeme utvořit ostrůvek, který by byl skvěle vyléčený a měli bychom tu všechny léky a vakcíny. Pokud se nebudeme starat o zbytek planety, tak ony nám ty nové viry pořád budou vznikat,“ varuje Konvalinka.
Rozdávání vakcín
Ostatně všechny nebezpečné varianty covidu, i když už si vědci mysleli, že to nejhorší je za námi, vznikly v jižní Africe, v Indii nebo jinde a do Evropy se stejně dostaly.
„Takže poučení je, že virus nezná hranice, stejně jako jiné patogeny. Ale platí to i politicky, pro chudobu, skleníkový efekt a boj s CO2. Nemůžeme postavit zeď mezi sebe a zbytek planety, musíme přemýšlet globálně a celoplanetárně, nebo se nám to vrátí buď ve formě globálního oteplování, nebo virové nákazy.“
Proto také rozdávání vakcín v zemích třetího světa byla nejen charitativní činnost, ale i velmi pragmatické rozhodnutí. „Čím méně se bude virus šířit, čím méně bude mutovat, tím jsme my ve větším bezpečí.“
Viry ve třetím světě nám skoro vždy vznikají přechodem ze zvířecího hostitele. „A v zásadě všechny velké pandemie 19., 20., ale i 21. století jsou zoonózy, tedy přešly ze zvířat.“
Přechod na člověka
Platí to u HIV, které přešlo z opic, u eboly, kde jde o přechod z kaloňů, a platí to i pro všechny koronavirové epidemie jako SARS1, MERS i SARS-CoV-2, stejně jako pro ptačí nebo prasečí chřipku.
V Číně zemřel první nakažený koronavirem od konce května, tvrdí úřady. Země zavádí nová opatření
Číst článek
K přechodu viru ze zvířete na člověka dochází vždy tam, kde je velké soustředění lidí a zvířat a nízké hygienické parametry života.
„Proto velmi zoufale potřebujeme zlepšit životní úroveň na světě, aby lidé nemuseli jíst to, čemu se říká bush meat, tedy maso z pralesa, aby se hygiena v těchto místech zlepšila a také abychom měli přehled, jaké viry se tam objevují, a dokázali jsme na ně mnohem rychleji reagovat,“ naznačuje ideální strategii boje s budoucími patogeny Jan Konvalinka.
Jak nám pandemie covidu a zkušenost s mRNA vakcínami pomohla s budoucí léčbou HIV, malárie nebo rakoviny? Jak se proměnila a ještě promění vakcinace? Poslechněte si celé Leonardo Plus!
