Otázka jaderné energetiky rozděluje jih Moravy na půl
Jihomoravský kraj je v otázce dalšího rozvoje jaderných elektráren rozdělený na půl. Ukazuje to bleskový průzkum agentury SC&C pro Český rozhlas. Zúčastnil se ho reprezentativní vzorek téměř sedmi stovek respondentů a vyplynulo z něj, že 49 procent obyvatel je pro dostavbu a další rozvoj jaderných elektráren, 51 procent je proti.

Agentura SC&C pro Český rozhlas takto zkoumala 11 krajů. Jihomoravský, co se energetiky týká, nevybočuje z průměru.
„V podstatě se nám potvrzuje, že s výjimkou krajů, kde jaderná elektrárna již stojí a nějakým způsobem funguje, což jsou jižní Čechy a Vysočina, tak v těch ostatních krajích je vždycky příklon k té jaderné koncepci vlažnější. A není výjimkou ani Jihomoravský kraj, máme to tady rozděleno přesně půl na půl,“ dodává vedoucí výzkumu SC&C Jana Hamanová.
Většími zastánci rozvoje jaderné energetiky jsou lidé starší 60 let a častěji také muži než ženy.
„Vždycky si to zde vysvětlujeme tím, že se jedná jakoby o příklon k nějakým těm modernějším technikám, a v tomto případě muži bývají vždy více nakloněni takovým věcem,“ vysvětluje Hamanová. Příklon obyvatel k politickým stranám v tomto případě roli nehraje.
Dálnici do Vídně spíše přes Mikulov
V otázce dálničního spojení Brna s Vídní jsou obyvatelé Jihomoravského kraje více nakloněni vedení trasy přes Mikulov. Jak vyplynulo z bleskového průzkumu SC&C pro Český rozhlas, toto řešení se zamlouvá 58 procentům dotázaných. Průzkum prováděla agentura SC&C 7. a 8. května formou rozhovoru na reprezentativním vzorku 695 obyvatel Jihomoravského kraje.
Plán spojit Brno s Vídní dálnicí vyvolal na jižní Moravě spor. Ve hře jsou dvě varianty. Mezinárodní dohoda počítá jako s místem spojení rakouské a naší dálnice s Mikulovem. Rychlostní komunikace R52, která spojuje Brno s Pohořelicemi, by byla přestavěná na dálnici.
Ekologickým aktivistům vadí, že trasa vede přes Novomlýnské nádrže a také pod Pálavou. Prosazují druhou variantu, která by dálnici vedla přes Břeclav. Podle průzkumu SC&C je ale více obyvatel jižní Moravy pro vedení spojnice právě přes Mikulov.
„Necelých 60 procent se přiklání k variantě přetvoření silnice R52 na dálnici, to znamená, že dálnice by vedla přes Mikulov. Tu břeclavskou trasu, to jest napojení na D2, by podporovalo zhruba 40 procent lidí,“ uvádí Jana Hamanová, vedoucí výzkumu.
To, jak lidí odpovídali, logicky souvisí s tím, ve které části Jihomoravského kraje žijí. A potvrzuje to i průzkum. Obyvatelé Břeclavska dálnici přes své okresní město příliš nechtějí. Avšak okresy sousedící s tím břeclavským by tuto trasu uvítaly.
„Naopak lidé v tom znojemském okrese, kde bychom si mohli říct, že možná by víc souhlasili s tou mikulovskou tratí, tak tam se to rozdělilo na dvě poloviny, a není tam žádný jednoznačný příklon ani k jedné z těch dvou variant,“ doplňuje Jana Hamanová.
To, ke které politické straně mají lidé nejblíže nebo jakého dosahují vzdělání, na jejich odpovědi vliv nemělo.
Metodologie výzkumu
Cíle výzkumu: Volební model a stranické preference Jihomoravského kraje. Vliv lídrů politických stran na vztah respondenta k těmto stranám a názory na vybrané společenské problémy
Datum sběru: 7.5.- 8.5. 2010
Počet respondentů: 695
Metoda výzkumu: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli agentury SC&C
Cílová skupina: občané Jihomoravského kraje, starší 18 let (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání respondenta a podle velikosti obce v rámci okresu)
Zpracování dat: dotazníky byly podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS.
Výsledky voleb v kraji v roce 2006
V roce 2006 získala v Jihomoravském kraji největší podporu ČSSD (32, 95%, 8 mandátů), následovaná ODS (30,95%, 8 mandátů). Třetí místo patřilo KSČM (13,74%, 3 mandáty). Čtvrtá se umístila KDU-ČSL (11,14%, 3 mandáty). Strana zelených (6,20%, 1 mandát) skončila na páté pozici. SNK Evropští demokraté (1,12%) na mandát nárok nezískali. Žádná další strana nepřesáhla 1 procento.