O starší zaměstnance firmy velký zájem nejeví, přitom jsou pro ně důležití
Lidé nad padesát let nemají u firem v Česku moc velkou šanci. Dostat se do mladého týmu je pro starší lidi složité. Na druhé straně, když už firma starší zaměstnance v kolektivu má, neumí si je hýčkat. Na analýzu společnosti Man Power upozornila organizace Gender Studies.
Jsou ale i výjimky.
„Myslím, že čtyři fúze mám za sebou. Všechny jsem přežila,“ říká čtyřiapadesátiletá Hana Jílková, která si v jedné z největších poboček bankovního domu prošla trnitou cestou.
Ve firmě je 16 let a k mladším kolegům má leckdy mateřský vztah.
„Já osobně nemám v komunikaci s mladšími, se staršími žádný problém. Myslím si, že to není záležitost věku, ale jednotlivců. Můžeme se obohatit, protože mladší generace je určitě lepší na počítači, pomůže mi s telefonem, když nevím, co mám dělat, když to na mě začne křičet,“ pochvaluje si.
O prozíravých přístupech ke starším zaměstancům natáčela reportérka Klára Bílá
Banka před dvěma lety přišla s projektem, který má starší zaměstnance udržet v kolektivu.
„Pro firmy do budoucna je to příležitost a výzva, rozhodně ne hrozba. Generace stárne, máme ověřeno, že za deset let budeme mít nárůst v kategorii 50+ o deset procent. I z toho důvodu se zaměřujeme právě na tuto kategorii v rámci vzdělávání, rozvoje i personální politiky,“ vysvětluje mluvčí banky Petr Plocek a mluví o výhře v případě rozmanitého týmu.
Nina Bosničová z organizace Gender Studies přidává příklad:
„Pokud jsou v týmu samí muži okolo třicítky, perspektiva na ten problém bude velmi podobná. Ale když tam je starší kolega nebo kolegyně, je možné, že poukážou na rizika daného řešení nebo se na to podívají s větším nadhledem. Hned potom se nabízí řešení promyšlenější, a tím pádem optimální pro firmu.“
Výzkumy navíc ukazují, že starší pracovníci mají vysokou míru loajality vůči zaměstnavateli.
Věkový management je v Česku ještě v plenkách, ale například ve Finsku na stárnoucí populaci reagovali už před 20 lety.
