Navigační program Galileo je pod pražským velením, konkurovat má GPS
Italský astronom Galileo Galilei by se určitě divil, kde sídlí řízení evropského satelitního navigačního systému pojmenovaného po něm. V Praze Holešovicích se dnes zahajuje provoz agentura GSA, která Galileo spravuje. Tato unijní instituce bude uzavírat smlouvy s velkými uživateli placených služeb systému, vydávat akreditace pro aplikace využívající signál Galilea a jeho služby i propagovat.
Na dohled od severního sjezdu z pražské magistrály, kde se řidiči mohou rozhodnout, jestli pojedou na Teplice nebo na Malou Stranu, a jen pár minut chůze ze stanice metra Vltavská stojí impozantní prosklená budova obložená deskami ze šedé žuly.
Tady sídlí první evropská agentura na českém území – administrativní centrum řízení satelitního navigačního systému Galileo, agentura GSA.
„Momentálně to zabírá 2 a půl etáže,“ ukazuje sídlo zvnějšku vládní zmocněnec pro Galileo Karel Dobeš. „Počítáme s tím, že když se bude rozšiřovat počet zaměstnanců, mohla by být budova dlouhodobě celá používaná evropskou agendou.“
"Centrum v Praze není žádné řídicí středisko, ale administrativní centrum. Svou důležitost ale má. Je dobře, že Česká republika je místem, kde se ty administrativní nitky z celé Evropy budou sbíhat. Povzbudí to asi i zájem lidí, kteří se zajímají o GPS, a nepřímo – a co je hlavní – to bude mít i nějaký ekonomický efekt,“ myslí si ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Galileo bude sloužit jak pro zlepšení plynulosti dopravy – silniční, železniční i letecké, tak i pro záchranářské systémy, plánování osetí zemědělských ploch, sledování nemocných a podobně.
„Segment použití je nekonečný. Každý člověk může mít dobrou myšlenku, jak ho využívat,“ potvrzuje Dobeš.
Systém Galileo a české navigační přístroje mohou zachraňovat lidské životy
Číst článek
Spuštění systému ale bude ještě několik let trvat. Kolem Země zatím obíhají dvě družice Galileo. Zatím je to málo na to, aby se systém dal spustit. „Minimální počet družic pro ten systém je 18. V říjnu by měly vystartovat další dvě. Tato čtveřice má mít dohromady úkol ten systém otestovat, protože zatím ty dvě družice ještě nefungovaly,“ vysvětluje Jan Kolář a pokračuje:
„Teprve teď se bude ověřovat, jestli je systém takový, jak byl naplánován, jestli je příjem signálu v takové kvalitě, jak byla naplánována, jak se budou družice chovat. Pak přijde na řadu vypuštění dalších 14 a mohlo bych jich být těch 18, aby se to mohlo spustit.“
Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář
Termín spuštění systému se prý už mnohokrát posouval, momentální odhady mluví o roce 2016 nebo 2017.
"Ale lidé to moc nepoznají ani poté, co systém poběží. Výrobci přijímacích stanic jsou už dnes připraveni, že je budou vybavovat také schopností přijímat družice Galileo. Uživatelé systému nepoznají, jestli určují svou polohu díky GPS, nebo Galileu," tvrdí Kolář.
Hlavní přínos podle něj bude v přesnosti a bezpečnosti systému. "GPS dnes poskytuje pro civilisty přesnost řádově desítky metrů pro běžnou potřebu, u Galilea by se to mělo posunout dále pod 10 metrů. Přepokládá se, že by se tak dalo řídit přistání letadel či třeba vlaky.
Tam jsou velmi vysoké požadavky na bezpečnost. Pro tento účel jsou družice vybaveny bezpečnostní pojistkou. Ony samy tak budou uživatele upozorňovat, že něco není v pořádku, aby se podle nich neřídil," dodává Jan Kolář.
