Plejtvák, mamut i krakatice. Co je nového v Národním muzeu a jak probíhala rozsáhlá rekonstrukce?
Sedm let chodili lidé v horní části pražského Václavského náměstí kolem plotu z vlnitého plechu, za kterým se opravovala historická budova Národního muzea. Do 28. října se podařilo dokončit hlavní restaurátorské práce a dovnitř se na sté výročí samostatného státu podívali první návštěvníci. Poslední chvíle před otevřením sledoval Radiožurnál a v reportáži je připomíná.
Budou to už dva měsíce, co se historická budova Národního muzea otevřela po rekonstrukci prvním návštěvníkům. Od té chvíle stojí každý víkend přede dveřmi muzea dlouhá fronta lidí, aby si opravené sály mohli na vlastní oči prohlédnout. Do konce roku je vstup zdarma.
Novotou zářící fasáda je vidět z dáli a lidé ji stále obdivují v každou denní dobu.
Při prohlídce budovy těsně před jejím otevřením generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš v jednacím sále vysvětloval, proč byla rekonstrukce v mnoha ohledech komplikovaná a proč je dobré zvednout právě v této místnosti oči vzhůru.
„Vypadá to jako krásný dřevěný strop. Není to dřevo. Je to štuk. To je obecně problém rekonstrukce Národního muzea, že tu je spousta materiálu, kteří se tváří jako pravé mramory, pravé kamení a většinou to je umělé, leštěné. Uměli to tak geniálně udělat, že to neodborník nepozná. Ale zároveň nám zanechali problém, v jednadvacátém století je profesí, které to umí restaurovat, hrozně málo,“ líčil tehdy.
Jedním dechem dodal, že rekonstrukce zároveň přinesla některé objevy: „Pod nánosy jsme našli původní vzorky látkových tapet.“
Chyba ve jméně, osamělá Čechie i vyboulený roh. 12 tajemství fasády Národního muzea v podrobném fotoprůvodci
Číst článek
Tučný myšok
Nejen opravená budova, ale taky některé exponáty prošly rukama restaurátorů. V případě kostry plejtváka myšoka to byl úkol, s nímž pomáhali odborníci z Přírodovědeckého muzea v Londýně, kde před rokem instalovali podobnou kostru.
„Plejtvák je sám o sobě velmi tučné zvíře a jeho kostra je prostoupena tukem, který se i po více jak sto letech, protože kostra je zde instalována od roku 1983, může dostávat na povrch kostí. Jakmile dojde ke kontaktu se vzduchem a prachem, tak může vytvářet povlak, který kostru destruuje,“ řekl ředitel Přírodovědeckého muzea Ivo Macek.
Až bude v příštím roce přístupné celé muzeum, uvidí návštěvníci taky 17metrový model krakatice, nová vycpaná zvířata, jediná nalezená kost dinosaura na našem území nebo 80 kilogramový meteorit, na který si návštěvníci budou moci sáhnout.
Masaryk se vrátil z exilu. Rekonstrukci jeho návratu do vlasti završil příjezd do Prahy
Číst článek
Chybět nebude ani mamut, na něhož dohlédne odborník na slovo vzatý Jan Sovák. „Spolupracoval dokonce se Spielbergem na Jurském parku. Ilustroval knihu Michaela Crichtona Jurský park, podle které se animovala zvířata. Pomáhá nám, zaštituje nás, drží odbornou garanci a dozor nad všemi modely do paleontologie. A pod jeho vedením bude vznikat i mamut,“ dodává Macek.
Návrat císaře i císařovny
Při opravě panteonu se muzejníci rozhodli vrátit mu podobu, kterou měl od začátku až do roku 1948. Náměstek ředitele Michal Stehlík upozorňuje na dvě osobnosti, které se do Panteonu vrátily.
„Už první republika se snažila vyrovnat s ošklivým Rakouskem z jejího pohledu. Vyndala dvě mramorové busty císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty. Ty tam nebyly z hlediska státu, ale z hlediska toho, že osobně císař věnoval finance na stavbu muzea. Kromě bust našich národovců vrátíme i tyto dvě mramorové sochy na jejich místa u falešných krbů poprvé od roku 1919,“ říká Stehlík.
V příštím roce Národní muzeum obohatí ještě dvě úplně nové koncepce Dětské muzeum a expozice dvacáté století.
