Mladí lidé své vysokoškolské tituly často tají, snadněji pak získají práci
Jsou vzdělaní, mají vysokoškolské tituly, zkušenosti ze zahraničí i z praxe, přesto v Česku těžko hledají práci. Někteří mladí lidé proto začali dokonce tajit svoji kvalifikaci, aby dostali šanci na pracovním trhu. A jsou ochotní vzít i místo, které vůbec neodpovídá jejich vzdělání.
Ekonom Aleš, absolvent Univerzity Karlovy, si hledal práci těžko. A to i přesto, že se může pochlubit dvěma tituly z ekonomie a mediálních studií.
„Mám dvě vysoké školy i zkušenost ze zahraničí, přesto jsem neuspěl,“ diví se.
Pro zaměstnavatele z veřejné sféry i pro soukromé firmy byl prý příliš vzdělaný a nechtěli ho zaplatit. A tak začal tajit vysokoškolské tituly.
„Když jsem se hlásil na třetí konkurz, tak už jsem si do životopisu nepsal dosažené vzdělání,“ dodává Aleš.
Podobné zkušenosti měla při hledání práce i Michaela Pecáková. Půl roku nabírala zkušenosti v Portugalsku a během studia na České zemědělské univerzitě už pracovala jako pojišťovací poradce a v personalistice. Na konkurzech pro ni ale byly bohaté zkušenosti nevýhodou.
„I přesto, že to byly spíše pozice, pro které jsem byla doporučená přes známé. Byl problém v tom, že jsem měla příliš mnoho zkušeností na pozici, na kterou jsem se hlásila,“ vysvětluje Michaela Pecáková.
Zaměstnavatelé prý měli strach, že by jim brzy utekla za lepším místem. Vzdělání, zkušenosti ze zahraničí i z praxe tak v posledních letech bývají v některých případech paradoxně spíše přítěží.
„Převzdělaní lidé jsou odmítáni s tím, že toho pro určitého zaměstnavatele umějí moc. Může to být i proto, že si člověk zvykl na určitý příjem, kterého v té pozici nemůže dosáhnout, nebo si zvykl na určitou míru samostatnosti a rozhodování,“ vysvětluje generální ředitelka Úřadu práce Marie Bílková.
Strach o pozice
Může jít ale také pouze o strach zaměstnavatele, že je vzdělaný člověk příliš ambiciózní. „Může ohrožovat někoho ve firmě, úředníky nebo někoho ze středního managementu. V případě soukromého podnikání může navíc vzniknout i obava, že je skutečně příliš ambiciózní a že by brzy mohl s jejich know-how utéct do vlastního podnikání a tím pádem zase ohrozit svého hostitele,“ říká Bílková.
Problémy s vysokou kvalifikací nemají jen mladí lidé. Zaměstnání těžko hledají i manažeři nad padesát let, kteří odešli z vysokých funkcí.
Podle Věry Kolmerové, ředitelky odboru zprostředkování a poradenství na generálním Úřadu práce, může být také problém v tom, co zaměstnavatelé nabízejí a o co naopak očekávají.
„Je potřeba, aby si zaměstnavatel ujasnil, jakého člověka vlastně chce a jaké podmínky mu nabízí. Za kvalitu se prostě platí,“ upozorňuje Kolmerová.
To je mnohdy důvod, proč se nakonec uchazeč o práci se zaměstnavatelem nedohodnou. K poslednímu říjnu bylo bez práce více než 556 tisíc lidí, což je o téměř 60 tisíc osob více než ve stejném období loňského roku.
