Ministr školství je proti rozšíření domácího vzdělávání, bojí se extremismu
Poslanci se pokusí prosadit domácí vzdělávání i pro žáky druhého stupně základních škol. Původně s touto změnou počítala novela školského zákona, jenže resort ji nakonec vyškrtl. Teď se možnost individuálního vzdělávání vrací do hry formou poslaneckého návrhu. Ministr školství Marcel Chládek z ČSSD je však proti.
Podle ministra Chládka představuje nekontrolovatelné domácí vzdělávání bezpečnostní hrozbu. Doma by prý mohli chtít své děti učit například extrémisté.
„Vzhledem k tomu, že tu máme i extrémní světonázory, tak opravdu to může být v této politické situaci nebezpečné. My nabízíme alternativu, že to pilotní ověřování, které bylo na sedmi školách, rozšiřujeme na 19 škol. Takže v každé lokalitě bude v dostupnosti škola, která může nabízet tento typ vzdělávání, a máme to pod kontrolou,“ uvedl Chládek.
O možném rozšíření domácího vzdělávání a dalších uvažovaných změnách ve vzdělávání v ČR natáčela redaktorka Věra Masopustová
Proti domácímu vzdělávání jsou i poslanci KSČM. „Pedagog, který učí svůj předmět, tak je na něj odborně připraven, je připraven i po stránce didaktické, metodické, psychologické a zná i v rámci dalšího vzdělávání různé způsoby a metody, jak pracovat s dětmi postiženými nebo těmi, které mají specifické potřeby učení a také s talentovanými dětmi, na což, si myslím, že prostě rodič připraven není,“ řekla komunistická poslankyně Marta Semelová.
Podle ní se také děti ve škole učí, jak vycházet se spolužáky či týmové práci a výhodou je i to, že mohou využívat školní laboratoře nebo tělocvičnu.
Argument o nepřipravenosti rodičů napadá poslankyně TOP 09 Anna Putnová – poukazuje na to, že to nemusí být vždy rodič, kdo bude děti vyučovat. „Ta situace může být mnohem pestřejší. Rodiče si mohou pozvat učitele, mohou sdílet své zkušenosti,“ podotkla Putnová.
Doma se mohou učit děti v České republice už 15 let. Poslanecký návrh počítá s rozšířením výuky i pro děti z druhého stupně základní školy. Nejen v tom by se mohlo vzdělávání v ČR změnit. Novela školského zákona zavádí například jednotné učňovské zkoušky, registr učitelů, ředitelům škol dá pracovní smlouvu na dobu neurčitou a vrací také státnici z těsnopisu a psaní na klávesnici. Sněmovna by o ní měla rozhodnout 11. února, ale bude to zřejmě dlouhé a složité hlasování, protože poslanci k novele připravili 21 pozměňovacích návrhů.
Její kolegyně z TOP 09 Nina Nováková se pak vymezuje i proti výhradám ministra Chládka.
„My máme v naší společnosti skupiny lidí, kterým konzumní životní styl prostě nesedí. A ti lidé s námi tady mají stejně právo být a možná i modifikovat způsob vzdělávání svých dětí. Ale že by se tam schovávali lidé, kteří jsou nějak asociální, nebo že by to bylo nebezpečné pro děti a pro společnost, to si myslím, že je úplně lichá obava,“ uvedla Nováková.
Také autorka pozměňovacího návrhu Jaroslava Jermanová z hnutí ANO obavy ministra odmítá.
„Návrh jsem si nevymyslela, je to ve spolupráci právě s rodiči, kteří doma vychovávají a vzdělávají děti. Já vůbec nevnímám riziko nějakých extremistických skupin v domácím vzdělávání, protože k tomu jsou přesně daná přísná pravidla, děti se přezkouší,“ namítla Jermanová.
Novela školského zákona zavádí mimo jiné i registr učitelů nebo bezplatnou pomoc pro žáky se zvláštními potřebami. Na asistenta, speciální učebnice nebo individuálnější péči budou mít nově nárok všechny děti, které ji potřebují.
