Mimořádnou cenu Neuron získal virolog Cihlář. Vyvinul Remdesivir, který pomáhá lidem s covidem
Nadační fond Neuron v pondělí večer ve Státní opěře udělil dvěma českým vědcům cenu za boj proti virovým a bakteriálním nákazám. Mimořádnou Cenu Neuron za významné vědecké objevy získal virolog Tomáš Cihlář a in memoriam i epidemiolog Karel Raška.
Tomáš Cihlář ocenění získal za zásluhy o vývoj virostatik proti závažným virovým onemocněním a za zásluhy o českou i světovou vědu. Cihlář také obdrží osobní prémii milion a půl korun. Část této finanční odměny se rozhodl věnovat zpět do vědy a podpořit mladé vědce hlavně v oblasti boje proti infekčním chorobám prostřednictvím fondu Neuron.
Virolog Cihlář působí v americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Jeho tým vyvinul přípravek remdesivir, který se jako experimentální lék využívá pro léčbu lidí s těžkým průběhem covidu-19. Přípravek byl původně určen k léčení Eboly. Pacientům s covidem-19 se tento přípravek podává i v Česku.
Lékaři nyní zveřejnili informace, že zásoby léku docházejí. Ministr zdravotnictví Roman Prymula v pondělí sdělil, že jeho úřad dojednává s firmou Gilead Sciences další dodávku remdesiviru do konce tohoto týdne.
Slíbená dávka má být dostatečná na pár týdnů, říká Prymula. O dalším nákupu léku nemá informace
Číst článek
„Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů,“ řekl vědec ve vyjádření pro Neuron.
Cihlář byl žákem světoznámého chemika Antonína Holého. Řadu jeho principů využívá i při současné práci. Během své dosavadní kariéry se Cihlář podílel především na vývoji přípravků proti infekci HIV.
In memoriam
Odborná vědecká rada se rozhodla v tomto roce udělit také mimořádnou cenu Karlu Raškovi (1909-1987). Jeho výzkumy přispěly k celosvětovému vybití viru černých neštovic a dosud nebyl nikým v naší zemi oceněn. A tak vědec získal Čestnou Cenu Neuron, in memoriam.
Raška na jaře 1945 organizoval likvidaci epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu. Prosadil například i revoluční léčbu spály pomocí penicilinu, eliminoval epidemie virových hepatitid a podařilo se mu omezit výskyt černého kašle, záškrtu i dětské obrny. Z Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který od počátku 50. let vedl, vybudoval navzdory nelehkým časům špičkové pracoviště.
V roce 1963 se Raška stal ředitelem divize infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Přišel s novou koncepcí pro vymýcení pravých neštovic. V jejím rámci navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam maximálně zasáhnout. WHO koncepci nasadila v roce 1967 a postup se osvědčil. Za vymýcené pak byly pravé neštovice prohlášeny v roce 1980. Neuron zdůraznil, že Raškův systém epidemiologické bdělosti WHO využívá dodnes.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a mecenáš Karel Janeček. Odborná porota obvykle oceňuje více vědců, především mladé nadějné výzkumníky. V souvislosti s pandemií se však fond rozhodl udělit mimořádné ceny. Mezi laureáty fond dosud rozdělil zhruba 68 milionů korun.
