Návrh ústavní žaloby na prezidenta Zemana senátoři podpořili. Prošel o tři hlasy
Senát schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Pro návrh ve středu hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo. K Ústavnímu soudu návrh doputuje jen v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček Radiožurnálu ve středu řekl, že návrh ústavní žaloby nemá šanci projít přes sněmovnu. „Z faktického hlediska to neznamená vůbec nic, protože šance na to, aby tato záležitost byla schválena také Poslaneckou sněmovnou, se blíží nule. Pokud jde o samotný obsah, nemá s Ústavou České republiky vůbec nic společného. Je to politický pamflet,“ sdělil mluvčí.
Kubera: Kdyby ČSSD Zemanovi navrhla Ferdu Mravence, má ho jmenovat. Ústavní žalobu bych podpořil
Číst článek
Sněmovna má tři měsíce na to, aby se k návrhu vyjádřila, uvedl po jednání předseda klubu Senátor 21 Václav Láska. „Pokud se do tří měsíců nevyjádří, tak se má za to, že souhlas nedala,“ dodal Láska.
Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha je zvědav, jak dolní komora návrh projedná „bez zbytečného odkladu“. „A zda, což očekáváme, se dozvíme pak od Ústavního soudu, jaké by mělo být konání pana prezidenta,“ dodal. Smyslem žaloby bylo i podle Lásky především vymezit Zemanovi mantinely výkonu jeho úřadu.
„Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu,“ uvedl předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil.
Projednávání žaloby bylo podle informací ČTK emotivní, projevy řečníků ale byly spíše argumentační. Šéfové klubů po jednání ocenili jeho korektnost, věcnost i slušnost a také splnění dohod. Vůči návrhu měli výhrady nejen zástupci vládních stran, ale i někteří opoziční senátoři. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta byl třeba souhlas třípětinové většiny přítomných členů horní komory.
Senát se musí ozvat, když se porušuje Ústava, říká o žalobě na prezidenta Smoljak
Číst článek
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců kolem Lásky svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury. Zeman slíbil jeho odvolání do konce července, rozhodnutí o jmenování Staňkova nástupce ale odložil podle středečního vyjádření premiéra Andreje Babiše na polovinu srpna. Minimálně jednoho senátora ČSSD to v hlasování o žalobě ovlivnilo, uvedl Vícha. Sociální demokraté podle něho využili všechny možnosti hlasování.
Proti byli senátoři ANO, uvedla jejich předsedkyně Zdeňka Hamousová. Naopak všichni členové klubu KDU-ČSL podle svého předsedy Petra Šilara návrh podpořili. Vystrčil nevyloučil, že by kvůli Zemanovu otálení se jmenováním Staňkova nástupce mohl Senát při další schůzi v půli srpna přistoupit k dalším krokům.
