Zeman o jmenování nového předsedy Ústavního soudu teprve rozhodne, čeká na analýzu
Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu, který by nahradil dosavadního předsedu Pavla Rychetského. Pro CNN Prima News tak zopakoval to, co už dříve naznačil Radiožurnálu. Prezident si nechává zpracovat právní analýzu, jejíž výsledek má obdržet v pondělí. Podle jejích závěrů se chce rozhodnout. Rychetskému má přitom vypršet mandát až v srpnu, zatímco Zemanovo funkční období končí v březnu.
Právě kvůli tomu, že Zeman skončí v pozici prezidenta dříve, musel by jmenovat nového předsedu Ústavního soudu s odloženou platností. Ústavní experti takový postup označují za protiústavní.
Zemanův návrh nového ústavního soudce Svatoně dorazil do Senátu. Ten má na projednání 60 dnů
Číst článek
Zeman minulou neděli řekl Českému rozhlasu, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy Ústavního soudu musí vybírat z ústavních soudců.
„Položil jsem otázku třem vedoucím představitelům české justice, zda prezident republiky má právo jmenovat předsedu Ústavního soudu k termínu, který přesahuje termín ukončení prezidentského volebního období. Odpověď ve třech případech ze tří byla ano,“ zdůraznil prezident.
Přesto si nechal zpracovat právní analýzu od člověka, kterého označil jako „legendu českého práva“. Její výsledek má obdržet v pondělí. Teprve potom se definitivně rozhodne. Jména uvedených právních kapacit ale uvést nechtěl. Zdůvodnil to tím, že by se mohly ocitnout pod tlakem na změnu postoje a „mediálním lynčem“. Všechna čtyři jména je ochoten uvést až při případném jmenování nového předsedy.
Předčasné jmenování?
Premiér Petr Fiala (ODS) v tomto týdnu uvedl, že předčasné jmenování by bylo problémem. „Jak jsem slyšel vyjádření naprosté většinu ústavních právníků, něco takového není ani možné a nepochybně by to vyvolalo obrovské spory,“ řekl již v pondělí. Jmenování nového šéfa Ústavního soudu Zemanem by podle předsedy vlády vedlo patrně i k soudnímu přezkumu.
„Položil jsem otázku třem vedoucím představitelům české justice, zda prezident republiky má právo jmenovat předsedu Ústavního soudu k termínu, který přesahuje termín ukončení prezidentského volebního období. Odpověď ve třech případech ze tří byla ano.“
Miloš Zeman (prezident České republiky)
S případným jmenováním nového předsedy Ústavního soudu Zemanem by nesouhlasil ani vicepremiér Marián Jurečka (KDU-ČSL), řekl to v nedělní Partii na televizi Prima. Podle něj by šlo o protiústavní krok.
„Pokud mám jako politik daný jasný mandát, a v případě pana prezidenta jeho mandát výkonu prezidenta končí 8. března, tak prostě nemám dělat žádné kroky, které přesahují toto datum,“ řekl.
Také jeho oponent v diskusi, stínový ministr práce hnutí ANO Aleš Juchelka, pokládá takový krok za nestandardní, který odporuje zvyklostem.
‚Politizace soudu‘
Jako jeden z důvodů pro svoje rozhodnutí uvedl Zeman, že jako odcházející prezident nemůže být podezírán z toho, že chce z předsedy Ústavního soudu udělat svého agenta, který bude vyhovovat jeho přáním.
Řekl také v narážce na některé výroky Rychetského, že předseda Ústavního soudu by neměl být politický aktivista a vydávat politické proklamace. Připomněl například nedávný rozhovor Rychetského pro server Aktuálně.cz, kde předseda Ústavního soudu mimo jiné nepřímo kritizoval předsedu ANO a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše.
„Nechtěl bych, aby došlo k agrofertizaci naší země. A doufám, že Ústavní soud nikdy nebyl a nebude součástí Agrofertu, který se snaží ovládnout naši zemi,“ řekl mimo jiné Rychetský.
24:10
Rychetský: Pevně věřím, že žádný z kolegů by teď nesouhlasil se svým jmenováním na moje místo
Číst článek
Zeman, který v nedělním pořadu potvrdil, že bude Babiše v prezidentské volbě volit, řekl, že Rychetský tak zasáhl do volební kampaně a že jeho prohlášení bylo hloupé. „Nechci, aby předseda Ústavního soudu byl politický aktivista. Chci od něj, aby byl soudce, nikoli politik,“ dodal.
Zeman také uvedl, že jeho nástupce ve funkci nemůže vydat žádný, jak řekl, dekret, kterým by toto jmenování zneplatnili. „Prezidenti mají svaté právo se obrátit k Nejvyššímu správnímu soudu a teprve ten definitivně rozhodne,“ poznamenal.
To je podle něj jistá pojistka. Obavy z případné ústavní nebo politické krize označil za katastrofismus a do jisté míry umělé téma. Poukázal třeba na to, že v týdnu jmenoval nové členy bankovní rady České národní banky, a to s platností až od 13. února.
