Po pondělním zveřejnění zprávy Ústřední vojenské nemocnice o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) začali mluvit představitelé některých politických stran o aktivaci článku 66 Ústavy, který by zbavil prezidenta pravomocí. Co by to v praxi znamenalo? A jak se hlava státu může případně bránit? Radiožurnálu na to odpovídali ústavní právníci Jan Wintr a Aleš Gerloch.

Praha 11:59 19. října 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

1. Je důvod k aktivaci článku číslo 66 Ústavy?

Wintr se domnívá, že ano. „V kombinaci toho, že prezident republiky veřejně nevystupuje a nevykonává úřad, a toho, co dostal Senát od Ústřední vojenské nemocnice, jde podle mého názoru o dostatečné podklady proto, že prezident v daném okamžiku není schopen úřad vykonávat. A někdo jej vykonávat musí,“ vysvětlil Radiožurnálu.

‚Je to absolutně nepřijatelné.‘ Babiš ostře kritizoval hradního kancléře Mynáře, vyzval ho k rezignaci

Číst článek

Podle Gerlocha to tak jednoznačné není. „Ustanovení článku 66 je obecné, závažné důvody, za kterých nemůže prezident republiky vykonávat své pravomoci. Čili není specifikováno například pro důvod závažného onemocnění, jeho rozsah a podobně,“ myslí si ústavní právník.

Připouští ale, že zpráva zveřejněná Senátem mluví o horizontu minimálně týdnů, kdy prezident nebude schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

„Trošku mě jako právníka zarazil ten obrat ‚vykonávat své pracovní povinnosti‘. Jde o takový pracovně právní výraz. Prezident republiky asi vykonává pravomoci, které jsou mu svěřeny Ústavou a zákony, což není úplně totéž,“ dodal.

2. Jak je možné aktivovat článek číslo 66 Ústavy?

Na aktivaci článku 66 Ústavy se musí shodnout obě komory Parlamentu. „Podle mě není třeba se řídit zásadami legislativního procesu, který začíná ve sněmovně. Tím, že ty komory jsou v tomto směru rovnocenné, může jednání začít v každé z nich, může probíhat i paralelně,“ popisuje Gerloch s tím, že v tomto případě chybí detailní zákonná úprava.

Oba ústavní právníci se ale shodují, že lze vycházet z obecných ustanovení. „Platí obecné pravidlo, že pro návrh musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců a nadpoloviční většina přítomných senátorů,“ vysvětluje Wintr.

Problémem je ale to, že nová sněmovna ještě nebyla ustanovena a nestane se tak až do 8. listopadu. A k hlasování o článku 66 nemusí ani ten den dojít.

„Podle mě není úplně jasné, jestli to může rozhodnout na ustavující schůzi, protože ustavující schůze má nějaký předepsaný pořad v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. A není podle mě úplně jasné, jestli jej jde i doplňovat. Čili teoreticky to může být i toho 8. listopadu, ale čekal bych, že to bude spíš v nějakých následujících dnech,“ myslí si Wintr.

Gerloch se navíc domnívá, že v té době by mohly být informace o prezidentově zdravotním stavu již staré. „Pokud se v té zprávě Ústřední vojenské nemocnice hovoří o nejméně několika týdnech, tak je otázka, jestli nebude třeba si potom v listopadu vyžádat aktualizaci informace o zdravotním stavu prezidenta,“ vysvětluje.

3. Na koho přechází pravomoci prezidenta v případě aktivace článku 66?

Většina pravomocí prezidenta by přešla na šéfa Poslanecké sněmovny a předsedu vlády. „Na předsedu sněmovny přecházejí pravomoci, které jsou tzv. nekontrasignované, které jsou v článku 62 Ústavy a které prezident provádí sám. A tam je třeba zrovna jmenování předsedy a dalších členů vlády,“ popisuje Jan Wintr.

53:48

‚Chystám se mu zavolat.‘ Vondráček chce mluvit s Mynářem ohledně návštěvy Zemana v nemocnici

Číst článek

Naopak kontrasignované pravomoci, tedy ty, ke kterým potřebuje prezident ještě podpis premiéra, přechází přímo na předsedu vlády. Podle Wintra mezi ně patří třeba odvolávání velvyslanců nebo jmenování soudců.

Nic na tom podle Gerlocha nemění ani to, že vláda bude pravděpodobně v době rozhodnutí obou komor Parlamentu vládnout v demisi.

„Po ustavující schůzi sněmovny pověří prezident, případně předseda Poslanecké sněmovny výkonem funkcí až do jmenování nové vlády stávající kabinet a vláda v demisi u nás není omezena ani časově, ale ani věcně. To znamená, že plní pravomoci jako vláda s důvěrou. Potom záleží na prezidentu republiky, případně na předsedovi sněmovny, jak rychle jmenuje vládu novou. A samozřejmě na součinnosti politických stran, které se na vytvoření vlády budou politicky podílet,“ řekl Aleš Gerloch.

4. Na jak dlouho je prezident zbaven pravomocí?

Ústava podle právníků termíny nestanovuje. „Rozhodnutí, že prezident není schopný vykonávat úřad, by platilo tak dlouho, dokud by ho Poslanecká sněmovna a Senát zase nezrušily v případě zlepšení zdravotního stavu prezidenta, případně pokud by ho nezrušil Ústavní soud na základě návrhu prezidenta, případně dokud by se neuprázdnil úřad prezidenta například rezignací,“ vysvětluje Wintr.

12 řádků z ÚVN. Zeman nebyl schopen plnit povinnosti už minulý týden, přesto podepsal svolání sněmovny

Číst článek

Gerloch vychází ze zákona o Ústavním soudu. Na Ústavní soud se totiž může obrátit prezident, pokud nesouhlasí se zbavením pravomocí. Na základě zákona lze podle něj dovozovat, že „rozhodnutí platí do doby, než pomine překážka“, pro kterou byl prezident pravomocí zbaven. To nemusí být pouze kvůli zdravotnímu stavu, ale například kvůli únosu hlavy státu a podobně.

5. Jak se může prezident proti rozhodnutí obou komor bránit?

Pokud hlava státu nesouhlasí s tím, že jí obě komory Parlamentu zbavily pravomocí na základě článku 66, musí se obrátit na Ústavní soud, a to podle Gerlocha v rozmezí ode dne, kdy padlo rozhodnutí Parlamentu, až do doby 10 dnů poté, co opadla zmiňovaná překážka, pro kterou byla pravomocí zbavena.

31:32

Je to překvapivá informace a není to dobrá zpráva, řekl Babiš ke zdravotnímu stavu prezidenta

Číst článek

„Podle zákona o Ústavním soudu Ústavní soud vede zrychlené řízení, kde rozhodne, jestli to rozhodnutí Parlamentu bylo dostatečně opřené o nějaké důvody. Ústavní soud by si vyžádal podklady od Poslanecké sněmovny a Senátu i prezidenta republiky a na základě nich by rozhodl,“ popisuje Wintr.

Gerloch se ale domnívá, že hlavní břemeno dokazování by v takovém případě leželo hlavně na Parlamentu. „Důkazní břemeno může být sice chápáno jako rozdělené, ale řekl bych, že z této konstrukce plyne, že těžiště je na komorách, které si musí být dostatečně jisté, že obecně ty důvody jsou přesvědčivé tak, aby to u Ústavního soudu obhájily,“ vysvětluje ústavní právník.

Domnívá se také, že prezident se na Ústavní soud může obrátit opakovaně v případě, že by třeba první pokus soud odmítl.

6. Může dojít k odvolání kancléře Vratislava Mynáře?

Řadě politiků vadí to, jak k prezidentově zdravotního stavu přistupují šéf kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář a mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, kteří buď veřejnost vůbec neinformovali, nebo uváděli podrobnosti, jež jsou v rozporu s vyjádřeními nemocnice.

Trestné činy proti republice? Policie zahajuje šetření kvůli informacím o prezidentovi ze Senátu

Číst článek

V případě aktivace článku 66 by mohl oba odvolat premiér. „Pokud jde o jmenování a odvolávání vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, to je pravomoc, která přísluší prezidentovi ze zákona. Čili to je potom podle článku 63, odstavec dva jedna z těch kontrasignovaných pravomocí, která přechází na premiéra. Čili je prostě potom věcí premiéra, jestli si vedoucího kanceláře prezidenta nechá, nebo jestli ho vymění,“ popisuje Wintr.

7. Může prezident dál podepisovat listiny, i když podle zprávy lékařů není schopný vykonávat pracovní povinnosti?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí na tiskové konferenci citoval ze zprávy Ústřední vojenské nemocnice, že kancléř Mynář už ve středu 13. října věděl, že prezident není schopný vykonávat své pracovní povinnosti.

‚Zeman není schopen vykonávat pracovní povinnosti.‘ Vystrčil zveřejnil závěry nemocnice

Číst článek

Přesto k němu přivedl o den později předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO), před kterým měl prezident podepsat listinu o svolání nové Poslanecké sněmovny na 8. listopadu. Následně došlo ke zpochybnění pravosti podpisu jednak kvůli jeho podobě, a později i schopnostem prezidenta souvisejícím s jeho zdravotním stavem.

Podle Gerlocha ale nemůže Kancelář prezidenta republiky přestat předávat hlavě státu listiny k podpisu, protože nebyl aktivován článek 66 a prezident nepřišel o své pravomoci.

Pokud by nějaké dokumenty podepsal i nyní, tak budou podle něj právně platné. „Je třeba vyjít z toho, že každé rozhodnutí veřejnoprávní povahy se těší presumpci správnosti, to znamená domněnce správnosti. A ten, kdo popírá, že to třeba není projev vůle prezidenta nebo to není jeho podpis, tak to musí prokázat,“ popisuje Gerloch.

Petr Jadrný, Tomáš Pancíř, Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít