Protiruské sankce jsou důvodné, shodli se nejvyšší ústavní činitelé. Podpořili i odmítnutí migračních kvót
Čeští vrcholní ústavní činitelé se při středeční odpolední schůzce na Pražském hradě shodli na tom, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce. Společné prohlášení, které zveřejnil Hrad, podepsal premiér Andrej Babiš (ANO), prezident Miloš Zeman, šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO) a ministři zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO). Shodli se také na odmítnutí migračních kvót.
Politici se současně shodli na tom, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada. „Včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování. Česká republika přitom samozřejmě bude výsledky této diskuse respektovat,“ stojí v prohlášení.
Omlouvat se nebudu, vzkázal znovu Babiš Kalouskovi. Spor politiků mají na stole právníci
Číst článek
Prezident Miloš Zeman patří dlouhodobě mezi politiky, kteří argumentují proti unijním sankcím namířeným na Rusko. Při nedávné schůzce českých velvyslanců v Praze prezident uvedl, že chce, aby o jejich případném dalším prodloužení diskutovali zástupci členských zemí na Evropské radě. Na tento požadavek navazuje středeční prohlášení.
Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Migrační kvóty
Ústavní činitelé se během schůzky shodli také na odmítnutí nedobrovolného přerozdělování migrantů i potřebě zvýšené aktivity při řešení konfliktů v oblastech, odkud migranti přicházejí.
„ČR bude nadále prosazovat takovou změnu pravidel Společného evropského azylového systému, která zamezí zneužívání azylových pravidel pro nelegální vstup do Evropy a umožní systém zachovat pro ty, kteří ochranu opravdu potřebují,“ uvedli premiér, prezident, šéf Poslanecké sněmovny a ministři zahraničí a obrany v prohlášení.
Přesun ambasády do Jeruzaléma
Otevření Českého domu v Jeruzalémě bude prvním krokem v záměru přemístit české velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma, shodli se premiér, prezident, šéf Poslanecké sněmovny a ministři zahraničí a obrany v prohlášení.
Hamáček zrušil souhlas Metnara s odvoláním šéfky pražského magistrátu. Děvěrová kvůli výpovědi podala žalobu
Číst článek
Přesun ambasády z Tel Avivu prosazuje především prezident Miloš Zeman. Na jednání politici probrali také cestu prezidenta v listopadu do Izraele.
Zástupce Senátu chyběl
Předseda horní komory Parlamentu Milan Štěch (ČSSD) je na zahraniční cestě, Hrad místo něj odmítl účast místopředsedkyně Miluše Horské (za KDU-ČSL), která měla Štěcha zastoupit.
„Chtěl sem poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu,“ prohlásil prezident Zeman ke Štěchově absenci. „Myslím, že o moji osobu v této kauze vůbec nejde. To se teď jenom hodí,“ uvedla k tomu Horská.
Štěch se z účasti omluvil kvůli dlouhodobě plánované cestě do Francie. Nabízel, že se vrátí dříve, pokud by se jednání konalo od 17.00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc. „Jenom to potvrzuje, že jednání Pražského hradu vůči Senátu je nepříliš přátelské,“ řekl v úterý k celé záležitosti Štěch, který je – podobně jako Horská – k některým Zemanovým krokům kritický.
