1. Co je institut strpění?
2. Kolika cizinců se dotkne?
3. Proč se to řeší právě teď?
4. Kdo návrh kritizuje?
5. Jde o novinku?
6. Je to diktát Bruselu?
7. Kdy novela začne platit?
8. Řeší návrh nelegální migraci?

1. Co je institut strpění?

Takzvaný institut strpění je součástí novely azylového zákona, kterou chce ministerstvo vnitra zpřísnit udělování azylu. Resort pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) navrhuje dva nové důvody, proč mezinárodní ochranu neudělit. Prvním je spáchání zvlášť závažného trestného činu, druhým pak ohrožení bezpečnosti státu. Pokud cizinci u nás z těchto důvodů nedostanou azyl, ale nemohou se zároveň vrátit kvůli ohrožení domů, budou moci využít právě možnosti takzvaného strpění.

Jde tedy o legalizaci jejich pobytu v Česku poté, co si zde odpykají trest, aniž by měli postavení uprchlíka. Tuzemské úřady je tu tak budou podle návrhu trpět až do doby, než se situace v jejich zemi změní. Poté je vyhostí.

2. Kolika cizinců se do dotkne?

Půjde o jednotky případů, jak upozorňuje šéfka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná. „Tyto osoby – ve většině případů osoby, které se nacházejí ve výkonu trestu – nebudou mít status uprchlíka, ale budou mít eventuálně pouze potvrzení o strpění, které na rozdíl od statusu uprchlíka můžeme velmi rychle zrušit ve chvíli, kdy bude tu danou osobu už možné vyhostit,“ přiblížila pro iROZHLAS.cz.

3. Proč se to řeší právě teď?

Vnitro návrh aktuálně poslalo do připomínkového řízení. Novelou zákona reaguje na rozsudek Evropského soudního dvora z letošního května, na který se obrátil český Nejvyšší správní soud. Ten řešil případ Čečence, kterému byl odebrán azyl kvůli spáchání trestného činu.

Soud si nebyl jistý, zda je to v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících. Evropský soudní dvůr ale dal za pravdu ministerstvu. Konstatoval, že je možné azyl nejenom odebrat, ale také ho vůbec neudělit. Využít místo toho lze právě takzvané strpění.

4. Kdo návrh kritizuje?

Pozornost k chystané novele přitáhl v posledních dnech článek serveru Česká justice, který ji nepřesně interpretoval. Daný text posléze citovaly dezinformační weby jako Aeronet nebo Sputnik. Návrh vnitra na svém facebooku kritizovali také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský či šéf SPD Tomio Okamura. Ten napsal: „Evropská unie chrání imigrantské kriminálníky a Hamáčkovo ministerstvo vnitra to prosazuje do zákona.“

Šéf vnitra Jan Hamáček mu proto v týdnu adresoval otevřený dopis. „Vždy jsem se domníval, že SPD nesouhlasí s tím, aby zločinci dostávali azyl. Tento zákon udělení azylu zločincům znemožňuje, nechápu proto Váš nesouhlas,“ napsal.

5. Jde o novinku?

Nejde. Jak v otevřeném dopisu pro Okamuru upozornil Hamáček, takzvaný institut strpění v českém právním řádu existuje už dvacet let. Nyní se využívá třeba pro lidi, kteří Česko nemohou opustit například kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Posun bude podle chystané novely v tom, že cizinec, který by u nás páchal trestnou činnost, a přesto by měl na azyl nárok, tak ho nově nedostane. Místo toho dostane od vnitra pouze potvrzení o strpění, které mu umožní v Česku legálně pobývat do doby, než bude možné ho ze země vyhostit. „Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky,“ vysvětlil šéf resortu.

6. Je to diktát Bruselu?

Není. Jde o vlastní iniciativu ministerstva vnitra, které chce podmínky pro udělování azylu zpřísnit. Nedávné rozhodnutí soudního dvora, který jednal z popudu českého Nejvyššího správního soudu, resortu pouze rozvázal ruce.

Lidem, kteří využijí institut strpění, totiž po změně situace v jejich zemi nebude tak muset vnitro dlouze odebírat status uprchlíka, ale bude ho moci poslat rovnou pryč. „Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky,“ uvedl dále Hamáček.

7. Kdy novela začne platit?

Aktuálně probíhá připomínkové řízení. Vnitro chce novelu předložit na vládu do konce roku. Pokud posléze projde sněmovnou, mohla by začít platit někdy koncem roku 2020. Debata se očekává hlavně ze strany Nejvyššího správního soudu, který je dnes pro neúspěšné žadatele o azyl poslední možnost, jak se pokusit zamítavý verdikt vnitra zvrátit.

Ministerstvo totiž plánuje tento mimořádný opravný prostředek u některých případů zrušit. Půjde o případy, kdy cizinec žádá o azyl opakovaně či jde o žadatele z bezpečné země. Resort tak chce zkrátit délku azylového řízení, které je nyní zdlouhavé. Stejně tak návrh počítá se zavedením lhůt pro práci soudů.

8. Řeší návrh nelegální migraci?

Jen okrajově. Zavádí totiž takzvaný spící institut. Jde o nové opatření, kterým vnitro reaguje na uprchlickou krizi. České úřady tak budou mít v případě podobného migračního tlaku, který vyvrcholil před čtyřmi lety, možnost zrychleného azylového řízení. To znamená, že budou moci žádost o mezinárodní ochranu vyřídit přímo na hranicích, a to do 30 dní. Teď trvá vyřízení žádosti o azyl včetně přezkumu zhruba rok.

„Jde o specifický institut, který by se mohl aplikovat na hranicích,“ popsala šéfka azylového odboru vnitra Novotná. Společně se znovuzavedením kontrol na hranicích by ho mohla v mimořádné situaci aktivovat vláda. „Je to reakce na situaci v roce 2015 a na možnost státu reagovat, kdyby podobná situace nastala,“ doplnila.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít