O zavedení automatického mechanismu na přerozdělování migrantů v Evropské unii chtějí usilovat Francie a Itálie. Členské státy by se podle nich měly zapojit automaticky, jinak jim bude hrozit finanční penalizace.

Doposud fungoval systém přerozdělování tak, že se každý případ řešil jednotlivě. Například Německo se tak od července 2018 rozhodlo přijmout 565 migrantů.

Itálie a Malta se však obávaly, že uprchlíci v zemi zůstanou, proto také uzavřely své přístavy pro lodě humanitárních organizací. Ty pak čekaly u pobřeží i po dobu několika týdnů, dokud se jich některý z evropských států neujal.

23. září podepsalo Německo, Francie, Itálie a Malta šestiměsíční dohodu, podle níž by tyto státy měly vyloděné běžence přijmout do čtyř týdnů, pokud nebudou představovat bezpečnostní riziko. Zda mají právo na azyl, se přitom bude podle požadavků Itálie a Malty zkoumat až v hostující zemi.

Na nadcházejícím zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských zemí Evropské by se mělo řešit, kolik migrantů jednotlivé země přijmou. Německý ministr vnitra Horst Seehofer již dříve uvedl, že doufá, že se k dohodě připojí alespoň 12 dalších států.

Při předběžném projednávání mezi diplomaty se k návrhu s připomínkami pozitivně stavělo Řecko či Španělsko. Podle Hamáčka dávají nyní najevo odpor i některé severské státy a návrh nemá podporu většiny unijních zemí.

Český ministr prohlásil, že Praha hodlá místo akceptování dobrovolného systému nabídnout finanční pomoc pro země, z nichž migranti proudí, a přispět k posílení ochrany hranic.

„Je potřeba důsledně uplatňovat návratovou politiku,“ uvedl Hamáček, podle něhož zatím nefungují dohody o navracení migrantů bez práva na azyl do zemí, odkud do Evropy zamířili. Pomoci by podle něho mohlo například i posílení libyjské pohraniční stráže.

krs, mat, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít