Vláda slibuje, že vznikající strategie boje proti dezinformacím v žádném případě neznamená cenzuru. Část politiků, médií a aktivistů se ale právě toho obává. A někteří si myslí, že svoboda slova je ohrožena už teď. „Celá řada lidí toho využívá ke kritice vlády. Problém je, že ten dokument málokdo viděl,“ odmítá kritiku vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.

Praha 0:10 11. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Příprava strategie vládního boje proti dezinformacím podle jejího garanta začala už za předchozí vlády, kdy vzniklo několik dokumentů i oddělení pro boj s hybridními hrozbami. Nová legislativa by následně měla upravit například problematiku vypnutí dezinformačních webů, aby nedocházelo ke svévolným krokům.

„Jiná věc je trestněprávní odpovědnost, k tomu je třeba novelizace trestního zákona. My už dnes máme různým způsobem omezenou svobodu slova, pokud jde například o šíření nenávisti, propagaci rasismu nebo šíření poplašné zprávy. A existuje úvaha, že by to bylo rozšířeno i na dezinformace,“ naznačuje Klíma.

Zdůrazňuje přitom, že strategie se zabývá pouze dezinformacemi, které mohou ohrozit národní bezpečnost. „To znamená lživý obsah, který k nám šíří nepřátelské státy s cílem ovlivnit politickou situaci v naší zemi,“ říká s tím, že dezinformace v minulosti ovlivnily hlasování o brexitu nebo americké volby.

„V Rusku existují celé takzvané trollí farmy, kde jsou zaměstnáni lidé, kteří vytvářejí tisíce falešných účtů na sociálních sítích, které se tváří jako američtí občané a vytvářejí falešnou diskuzi, kde šíří dezinformace,“ dodává.

Oslabená média

Zatímco v jiných západních zemích se šíří dezinformace ze zahraničních zdrojů, českým specifikem je velké množství domácích dezinformačních webů, které přebírají obsah ze Sputniku nebo Russia Today.

24:14

Jak se perou lži? Proruské dezinformace se šíří s ultrapravicovými, upozorňuje analytik Šlerka

Číst článek

„Potom je otázka, zda stát chce takové věci stíhat. Právníci připravující ten zákon na ministerstvu vnitra vycházejí z toho, zda je ten obsah totožný s obsahem šířeným ruskými institucemi,“ vysvětluje Klíma.

K šíření dezinformací podle něj dochází i kvůli oslabení tradičních médií v souvislosti s nástupem internetu, ekonomickou krizí nebo po jejich převzetí oligarchy, kteří se snaží maximalizovat své zisky.

„Propouštějí novináře a už není praxí vše rešeršovat. Situace, aby někdo napsal komentář o dokumentu, který nečetl, byla dřív nemyslitelná,“ dodává v reakci na kritiku připravované vládní strategie.

Je správné, aby média získala finanční podporu od státu? Poslechněte si výše celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít