Zadávací dokument k výběrovému řízení na nákup stíhaček je již evergreenem na jednání vlády. I dnes budou ministři precizovat některé právní otázky, související se změnami, které v návrhu tendru provedlo ministerstvo obrany, anebo si budou povídat o tom, zda má být vyhlášeno výběrové řízení na stíhačky obecně, anebo výslovně pouze na stíhačky nové. Vláda původně chtěla soutěž vypsat do konce listopadu, pak do patnáctého prosince, nyní se zdá, že by ten tendr mohl představovat vánoční nadílku. Čím déle se ale o nákupu stíhaček hovoří, tím větší jsou pochybnosti, zda je skutečně potřebujeme. Například občanská demokratická strana před týdnem jednoznačně prohlásila, že případné rozhodnutí vlády vyhlásit mezinárodní výběrové řízení na nadzvukové letouny v žádném případě nepodpoří. Ivan Langr k tomu řekl, že v současné době není důvod kupovat stíhačky z důvodů obranných, ani z důvodů ekonomických. Jisté je, že když se jedná o ceny elektřiny a plynu, o nájemné, o telefonní poplatky, či o daně z nemovitostí, dává nám vláda nepřímo na vědomí, že si žijeme nad poměry, stát že o nás nemůže věčně pečovat a je čas, abychom se deregulovali. V takovém případě je ale s podivem, když se nás stejná vláda snaží přesvědčit, že jsme dost bohatí na to, abychom si za sto miliard pořídili stíhačky. Vypadá to tak, že na stíhačky peníze nemáme, ale naši ministři si to odmítají připustit. Lze to asi vysvětlit pouze dvěma způsoby. Buďto nám chce vláda za každou cenu nákupem hezkých stíhaček udělat radost, anebo si v rámci pořizování letadel někteří šikovní jedinci brousí zuby na tučnou provizi. Ta druhá možnost by byla nehorázná, ta první směšná.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít