Andrej Babiš není prvním ani posledním politikem, kolem kterého se vše točí. Svého času byl veřejný prostor kompletně mediálně zaplevelen Václavem Klausem a pak Milošem Zemanem.
Po 100 dnech hájení vždy přichází čas smířit se s tím, že od nové vlády se ničeho konkrétního, co by nám zlepšilo život, nedočkáme. V lepším případě vše zůstane při starém, píše Jan Hoffman.
Jako by nestačil covid, ještě přijdeme o lentilky! Nejprve se přestěhují z Holešova do Hamburku, aby tam pak přišly o cukr a dovezlo se k nám cosi harmonizovaného s jakýmisi smarties.
Každé privilegium je výjimkou z pravidla. Něco musí platit, aby to privilegovaní mohli nedodržet. Anebo musí být něco zakázáno, aby se na privilegované ten zákaz nevztahoval.
Ochrana autorského práva, čili ochrana vlastníků autorských práv, nikoli samotných autorů, se nezavádí z principiálních či etických důvodů, nýbrž z důvodů zcela pragmatických. Kvůli příjmům z reklamy.
Doma je Babiš politikem, se kterým se kvůli podezření na někdejší spolupráci se Státní bezpečností anebo podezření ze zneužití evropských dotací politici dbalí své pověsti snaží nezaplést.
Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí legrace.
Ať je to jakkoli, strany, které stojí a padají s charismatickým vůdcem, jsou stranami na jedno použití. Jde o firmy bez historie, nabízející zboží bez záruky, jež není kde reklamovat.
Náš prezident si v Izraeli vyměnil s židovskými politiky řadu komplimentů, řekl i to, co se z taktických důvodů běžně neříká a určitě udělal dobrý dojem na židovské poslance.
Vzhledem k tomu, že vláda funguje, Andrej Babiš se k ČSSD chová korektně a těší se podpoře prezidenta, se kterým se Jan Hamáček snaží být zadobře, odchod ČSSD do opozice není pravděpodobný.
Naše budoucnost není tak temná, jak ji vidí statistici posedlí demografickou prognózou. S technologickým pokrokem ztrácí argumentace procenty práceschopné populace relevanci.
Českomoravská konfederace odborových svazů doporučila odborářským vyjednavačům požadovat ve firmách růst platů o sedm až devět procent a současně usilovat o zkrácení pracovní doby bez snížení výdělků.