Do Česka si propracovala cestu další varianta koronaviru, která tentokrát nese označení lambda. Zatím ji Státní zdravotní ústav zaznamenal jen u jednoho člověka ve Středočeském kraji, podle virologa a biochemika Libora Grubhoffera je ale potřeba mít se na pozoru. „Musíme z ní mít respekt, ale zatím je předčasné propadat panice,“ řekl pro iROZHLAS.cz. Bližší informace o této variantě nicméně zatím chybí a není jasné, jak velké riziko představuje.

Praha 7:05 13. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česko se podobně jako zbytek světa opět potýká s mutacemi koronaviru. Nejvíce diskutovaná je v současnosti varianta delta, která byla poprvé rozpoznaná v Indii. Obavy probouzí zejména z toho důvodu, že se šíří 50 % rychleji než varianta alfa. Jak ale uvedl Státní zdravotní ústav, testy už zaznamenaly ve Středočeském kraji i mutaci lambda.

,Výsledky testů účinnosti vakcín proti mutaci delta jsou sporné.‘ V praxi je hodnocení obtížné, tvrdí vědci

Číst článek

„Jedná se o izolovaný případ a epidemiologické šetření neprokázalo žádný přenos nákazy, to znamená, že z tohoto zdroje se v Česku varianta lambda dále nešíří,“ uvedla organizace minulý týden v tiskové zprávě. Podle mluvčí ústavu Štěpánky Čechové zůstal počet nakažených touto variantou stejný i v pondělí.

O variantě zatím odborníci příliš nevědí. Jisté je, že poprvé na ni laboratoře narazily koncem minulého roku v Peru. Postupně se tam rozšířila a v současnosti má země téměř nejvyšší úmrtnost na koronavirus na světě.

„Na území Latinské Ameriky se šířila velice rychle. Byla a je velmi dominantní, takže uvidíme, jak se bude chovat v podmínkách evropského kontinentu. Zatím se dá těžko říct, jestli bude nakažlivější než varianta delta,“ popsal pro iROZHLAS.cz ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Nepřímou roli v rychlosti šíření mohou podle něj hrát i odlišnosti v protiepidemických pravidlech.

Molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věda ČR pro Lidovky.cz doplnil, že důvodem může být genetika. To znamená, že původní obyvatelé mohou mít v DNA něco, kvůli čemu jsou náchylnější k nákaze. Oba se shodují v tom, že zatím není možné říct, jestli je lambda nakažlivější nebo smrtelnější než jiné varianty.

Z Jižní Ameriky do Evropy

Z Peru se pak varianta dostala do dalších částí Jižní Ameriky a postupně si probojovala cestu až do Evropy.

26:43

Konvalinka: Zvorali jsme to, delta mutace je tu dřív, než by měla. Potřebovali jsme čas na očkování

Číst článek

V červnu ji tak Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi varianty, o které je dobré se zajímat. Sbírá totiž genetické změny, u kterých „se předpokládá nebo je známé, že ovlivňují vlastnosti viru“ jako je třeba závažnost onemocnění. Také u nich vědci zjistili, že se významně podílí na komunitním přenosu nebo vzniku klastrů v různých zemích.

Mezi ně se řadí třeba i mutace kappa patřící do rodiny indických mutací. Delta nebo alfa pak spadají podle WHO do kategorií znepokojujících mutací, a měly by být proto nebezpečnější.

A na tom, že lambda pravděpodobně není tou největší hrozbou se shodují i odborníci. „Myslím, že část zájmu je založena na tom, že je tu nová varianta a že má nové jméno,“ řekl pro deník The New York Times mikrobiolog Nathaniel Landau z newyorské Grossman School of Medicine, který se zabývá novými variantami koronaviru. „Není důvod si myslet, že je to něco horšího než delta,“ dodal.

‚Nemyslím, že bude horší’

Souhlasí s ním i mikrobiolog Pablo Tsukayama z peruánské univerzity Cayetano Heredia, který mutaci dokumentoval. „Nemyslím, že bude horší, než kterákoli z těch, které už máme. Je to tím, že toho víme tak málo a dá se hodně spekulovat,“ uvedl pro The New York Times. V Jižní Americe jsou totiž podle něj limitované kapacity pro zkoumání mutací.

Počet nakažených dál roste, reprodukční číslo stouplo na 1,46. Odborníci viní mutaci delta i cestování

Číst článek

Grubhoffer nicméně uvedl, že by ji i přesto Česko nemělo podceňovat. „Měli bychom ji brát vážně. S těmi variantami, které se selektivně uplatní, je to vždycky na pováženou, protože mají v každém případě potenciál nakažlivosti, který nelze podceňovat. Kdyby ho neměly, tak by se v selektivní soutěži mezi vznikajícími a zanikajícími variantami vůbec neuplatnily,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Zatím nic nenasvědčuje ani tomu, že by proti mutaci lambda nezabíraly mRNA vakcíny jako Comirnaty od firem Pfizer/BionTech a Moderna. „Nelze to ale s jistotou říct. Lze se domnívat, že vakcíny, které vyvolávají protilátkovou odpověď intenzivnějšího rozsahu, tak obecně velmi dobře chrání také před dosud vzniklými novými variantami,“ popsal Grubhoffer.

K podobným závěrům došla i studie newyorské Grossman School of Medicine. Podle ní došlo k „částečné schopnosti vzdorovat proti neutralizaci“ ale u očkovaných „pravděpodobně nezpůsobí významnou ztrátu ochrany před infekcí.“

Americký vakcinolog a děkan Národní školy tropických nemocí Peter Hotez k tomu na twitteru uvedl, že „jde o přípomínku toho, že musíme urychlit očkování na jižní polokouli.“

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít