Pozor na šarlatány, varuje psychoterapeutka. Léčitelé duševních nemocí mohou být nebezpeční
Reportérka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou vypravila odhalit lékaře, který nabízí terapeutické kurzy bez příslušného vzdělání. „Takzvaní psychošmejdi využívají zvýšené poptávky po pomoci, která je pro mnoho obyvatel nedostupná,“ vysvětluje psychoterapeutka Dominika Čechová s tím, že v Česku stále není zákon, který by definoval, kdo může poskytovat psychoterapeutické služby mimo zdravotnictví.
„Láskyplné zkrocení ženy“ je jeden z víkendových kurzů, které nabízí vystudovaný lékař v rámci svých terapeutických metod, jejichž cílem je „přijetí sama sebe“. Redakce serveru iROZHLAS.cz jeho identitu zná, v článku budeme používat iniciály M. D.
Na co si dávat pozor:
- Při výběru pomoci v oblasti duševního zdraví nebo nabídky v oblasti osobního rozvoje si ověřte (například zde) odbornou způsobilost dotyčného, jeho prokazatelné vzdělání a praxi, členství v odborných společnostech, najděte případné reference či recenze (některé ale mohou být vytvořené na zakázku a tudíž falešné).
- Webová prezentace může být zavádějící, stejně jako nabídky na sociálních sítích.
- Pokud je dotyčný členem odborné společnosti a nejste spokojeni s jeho prací, tak se můžete obrátit se stížností přímo na etickou komisi příslušné instituce.
- Je-li dotyčná osoba osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), tak je držitelem živnostenského oprávnění a vy se můžete obrátit se stížností na příslušný živnostenský odbor, který vydal oprávnění.
- Pokud se jedná o osobu, která pracuje v rámci zdravotnictví, tak se můžete obrátit se stížností na zaměstnavatele nebo na příslušný odbor zdravotnictví.
- Můžete se pokusit nekalou činnost dotyčné osoby medializovat, avšak měli byste k tomu mít patřičné důkazy či svědectví, jinak vám může hrozit žaloba např. za poškození dobrého jména či pomluvu.
Zmíněný lékař je jedním z mnoha, který v Česku nabízí služby, aniž by absolvoval jakýkoliv terapeutický výcvik, který by uznávala Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) nebo Česká psychoterapeutická společnost (ČPtS).
Jen během pandemie se s psychickými problémy setkala třetina obyvatel. S narůstající poptávkou po psychologické pomoci se vyrojili alternativní terapeuti nabízející nekvalifikovanou pomoc.
Kromě víkendových seminářů píše M. D. blogové příspěvky, kde například radí ženám, jak předejít znásilnění. Míní, že k němu nedojde, pokud budou ženy plně ctít a vážit si mužů, a to bez ohledu na jejich sílu a na to, zda někomu muži ublížili.
V rámci jednoho z kurzů lékař nabízí „fyzické cvičení“, kde se ženy naučí „propojit se svou ženskostí“. Víkendové semináře probíhají u M. D. doma a stojí zhruba dva a půl tisíce korun.
Na internetovém fóru doktorka.cz se na lékaře objevují stížnosti. „Na semináři manipuluje s druhými, ovládá je přes strach, snaží se vytvořit důvěru tím, že vytahuje z žen traumata z dětství a pak toho zneužívá,“ stojí v jednom z komentářů. Autor dále podotýká, že M. D. „hlásá, že i znásilnění je v podstatě projev úcty k ženě, za to, že si ji násilník vybral!“.
Jeden z bývalých účastníků na fóru také popisuje průběh kurzu s tím, že muž zalehá ženu a „svou mužskou energií tlačí do jejího strachu – a žena nemůže dýchat, ale to je údajně v pořádku.“
Pod skrytou identitou
Aby reportérka serveru iROZHLAS.cz ověřila na místě postupy M. D., vypravila se za ním pod identitou klientky s těžkými depresemi spolu se svým kolegou, který předstíral, že je její přítel.
Lékařův rodinný dům lemovaný upravenou zahradou leží v klidné čtvrti Havlíčkova Brodu. Oba reportéři se u vchodových dveří setkávají s mužem středního věku, který se představuje a zve oba dovnitř.
Z psychiatrie jsme již popsali:
- Právníci ombudsmana: A tady jsou děti? Podmínky v psychiatrických zařízeních bývají až protiléčebné
- Kolaps dětské psychiatrie: mříže na oknech, nedostatek personálu a děti na izolaci
- Duševní nemoc ve zdravotnictví je tabu, říci to kolegům nepřipadalo v úvahu, svěřuje se lékař
- Chtěla skočit z paneláku, teď svým příběhem pomáhá lidem s duševní nemocí
- Když si řekneme, že máme hotovo, tak jsme mrtví muži, říká psychiatr o reformě péče duševního zdraví
- Kurtování v psychiatrii je vyvažování dvojího zla: fyzického omezení a rizika, že si člověk ublíží
- 12 let byla kurtovaná k psychiatrickému lůžku: zpráva ministerstva spekuluje o mučení
- Případ 12 let kurtované pacientky: když selže systém a ombudsman o vás neví
- Čtyři roky tajností. Ministerstvo zdravotnictví případ ‚mučení‘ na psychiatrii odmítalo zveřejnit
- Další utajované zprávy z ministerstva odhalují zásahy do lidských práv v psychiatrii. Dokumenty nasvítily poměry v Dobřanech a ve Šternberku
- Budoucnost psychiatrie: ‚Je potřeba přesunout péči z nemocnice do komunity,‘ říká psychiatrička
- Strašně moc klientů mluvilo o kurtování jako o nejhorším zážitku života, říká psychiatrička
- Šéfka dětské psychiatrie: Lidsky je pro mě důležité pouštět pacienty na čas domů. Finančně je to naopak
- ‚Naprosté selhání.‘ Právníci míní, že opavský soud porušil zákon v případě 12 let kurtované pacientky
„Mám v domě lidi,“ volá M. D. na matku ze schodů do prvního patra, kde leží jeho pracovna. Tam usedá do židle, zatímco redaktory naviguje na gauč.
Redaktorka tichým hlasem vysvětluje, že má deprese a neví co s nimi. Vypráví smyšlený příběh o tom, že se snažila vyhledat psychologa, ale bylo jí řečeno, že nejsou volné kapacity.
Lékař, který působí během sezení nejistě, rozklepaným hlasem vysvětluje, že opustil medicínu, aby mohl „opravdu pomáhat lidem“.
Deprese klientky dále přirovnává k válce na Ukrajině. „Určitě máte v sobě něco, čím si to přivoláváte,“ tvrdí a podotýká, že psychiatr by naordinoval prášky, ale příčinu by nevyřešil.
Při sezení si také vyřizuje osobní telefonát. S reportérkou komunikuje primárně přes jejího smyšleného přítele. „Příčina je pravděpodobně v ní,“ vysvětluje M. D.
Deprese podle něj vyřeší jeho víkendový kurz takzvaných konstelací. „Princip je v tom, že si řekne, že nechce depresi, tak si někoho postaví za sebe, ten člověk bude jakoby ta deprese, a pak se něco ukáže,“ říká.
Lék na všechno
Podle Dominiky Čechové, psychoterapeutky a členky výboru České psychoterapeutické asociace (ČAP), je metoda konstelací „dosti na hraně" a neměli by ji používat lidé, kteří k ní nemají relevantní pětiletý výcvik. „Je to podobné, jako když dáte někomu, kdo nikdy nedržel zbraň, do rukou kulomet,“ podotýká.
Ačkoliv M. D. podstoupil řadu krátkých školení, kterými se chlubí na své webové stránce, žádný z nich není oficiálně uznávaným výcvikem a podle Čechové na práci s metodami, jako jsou konstelace, kvalifikován rozhodně není.
Lékař v rámci sezení s reportéry uznal, že psychologem není. Tvrdil však, že deprese redaktorky, která má mít podle legendy za sebou pokus o sebevraždu, vyléčí.
O klientce mluvil tak, že se není schopná rozhodnout, a apeloval, aby ji na víkendový kurz přivezl její přítel. „Člověk v depresi není schopný o sobě rozhodovat sám, když to neuděláte vy, tak to udělá někdo jiný,“ prohlásil.
Neprofesionální a nebezpečné
Lékařovo tvrzení je podle Čechové neprofesionální a potenciálně nebezpečné a je také důvodem, proč do ČAP chodí čím dál tím více stížností na „nejrůznější šarlatány“. „Jedna taková stížnost přišla i na M. D., nicméně nemůžeme ji dále řešit, protože není naším členem a nemáme na něj páky,“ líčí Čechová.
M. D. se po odhalení skutečné identity reportérů hájil tím, že kvalifikován na svou práci je, protože podstoupil výcvik „Soulworku“.
Odborníka na duševní zdraví vyhledal každý třetí. Psychiatra nechceme, většinou ale zajdeme k němu
Číst článek
Na dotaz, zda si myslí, že konstelace jsou vyhovujícím psychoterapeutickým nástrojem pro někoho, kdo trpí těžkými depresemi, odpověděl, že ano, ale jen v případě, že s ním budou klienti spolupracovat. Uznal však, že metoda konstelací není vědecky podložená.
Čechová o výcviku „Soulwork“ nikdy neslyšela, není podle ní uznávaný odbornými psychoterapeutickými společnostmi, a tedy nelze ho považovat za certifikaci kvality.
„To, že si někdo vymyslí výcvik a posléze ho prodává jako psychoterapeutický nástroj, ještě nic neznamená. To by teoreticky mohl udělat každý,“ doplňuje.
Na nekvalifikované terapeuty nabízející své služby upozorňují odborníci ve skupině na facebooku. „Takzvaní psychošmejdi využívají zvýšené poptávky po pomoci, která je z velké části nedostupná,“ vysvětluje psychoterapeutka s tím, že se s nekvalifikovanými poskytovateli péče o duševní zdraví „roztrhl pytel s narůstající poptávkou po psychoterapeutických službách během pandemie“.
„Jedinou kvalifikací zmíněného terapeuta je čtrnáct let zkušeností v hotelnictví, kde měl údajně neustálý kontakt s lidmi,“ směje se Čechová, zatímco listuje skupinou, kde jsou odkazy na weby alternativních terapeutů.
Kdo je kdo:
- Psychoterapeut je odborník, který má alespoň jeden z komplexních psychoterapeutických výcviků. Specializuje se na psychoterapii pomocí prověřených postupů. Cílem psychoterapie je pomoci klientovi zlepšit své emoční a psychické fungování a zlepšit mezilidské vztahy. Psychoterapeut pracuje s klienty individuálně, v párech nebo ve skupinách a používá ověřené terapeutické techniky, jako jsou kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie, systémová terapie a další. Psychoterapeut, stejně jako psycholog, nemůže předepisovat medikaci.
- Psycholog je odborník v oblasti psychologie, vědy o lidském myšlení, chování a emocích. Psychologové se zabývají studiem mentálních procesů, osobnosti, sociálních interakcí a vývoje člověka. Mohou pracovat v různých oblastech, jako jsou výzkum, výuka, poradenství, klinická praxe nebo organizace. V klinickém kontextu se psychologové zaměřují na posuzování a diagnostikování duševních poruch a obtíží a poskytují psychologické intervence a podporu klientům. Psychologové musí získat akademické vzdělání, které zahrnuje bakalářský, magisterský nebo doktorský titul v psychologii, a v některých případech také získat profesní licenci nebo registraci.
- Psychiatr: lékař, který se specializuje na diagnostiku, léčbu a prevenci duševních poruch a emocionálních problémů. Na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů mají psychiatři lékařské vzdělání a jsou oprávněni předepisovat léky, provádět lékařské vyšetření a v případě potřeby hospitalizovat pacienty. Psychiatři se zaměřují na biologické, psychologické a sociální aspekty duševního zdraví. Aby se stal psychiatrem, musí lékař absolvovat lékařskou fakultu a následně absolvovat specializační výcvik v psychiatrii, který zahrnuje teoretické studium a klinickou praxi. Ne všichni psychiatři mají psychoterapeutický výcvik a tedy nejsou odborníky na psychoterapii.
Objevují se tam psychologické směry jako například „psychologie vše-vědomí“, „Kung Fu Terapie“ či „terapie pomocí archetypů Bohyní a Bohů řecké mytologie“. Žádná z těchto metod však není podle Čechové založena na vědeckých poznatcích a není uznávaná, ani vyučována odbornými psychoterapeutickými školami.
„Dalším problémem je, že tito alternativci často klientům vnukávají pocit, že si za své problémy mohou sami, a to i v případech, kdy jejich symptomy splňují diagnostická kritéria závažných duševních nemocí,“ vysvětluje Čechová.
Chybí zákon
Podle ní je problém, že například M. D. nemá potřebný výcvik pro terapeutickou práci s lidmi. „Řada lidí uvidí, že je vystudovaný lékař, čímž se také prezentuje,“ říká Čechová s tím, že na první pohled působí jako autorita. „Konec konců, kdo by nevěřil doktorovi.“
Čechová poukazuje na to, že pro člověka s duševním onemocněním mohou být takoví lidé nebezpeční.
„Když přijde někdo, kdo má deprese, úzkosti nebo třeba sebevražedné myšlenky, tak potřebuje nějakou systematickou, kontinuální péči. A pokud ji nedostane, může se jeho stav dost nebezpečně zhoršit.“
Psychoterapeutka podotýká, že lidé jako M. D., který sice medicínu vystudoval, ale není členem lékařské komory a nemůže tedy profesi vykonávat, nejsou vázáni etickým kodexem. „Může si tedy dělat úplně, co chce.“
Česko totiž nemá jasnou zákonnou definici toho, kdo může vykonávat psychoterapeutické služby mimo zdravotnictví. „To znamená, že psychoterapeutické služby může teoreticky nabízet kdokoliv a nikdo ho nemůže postihnout,“ popisuje Čechová.
Podle ní by v ideálním případě mělo vzniknout odborné sdružení psychoterapeutů, které bude ukotveno v zákoně podobně jako lékařská komora. „Do této komory by mohli vstoupit pouze kvalifikovaní terapeuti s komplexním pětiletým psychoterapeutickým výcvikem,“ plánuje.
Jenže v současné době je v zákoně ukotvená jen klinická psychoterapie, kterou mohou vykonávat ti, kdo pracují ve zdravotnictví.
Většina psychoterapeutů sdružených v ČAP však ve zdravotnictví nepracuje, provozují psychoterapii v rámci živnostenské praxe. „Jsou to vysoce kvalifikovaní lidé s ukončeným magisterským studiem, ke kterému mají minimálně jeden psychoterapeutický výcvik, který splňuje evropská kritéria psychoterapeutického vzdělání,“ vysvětluje Čechová.
Tito psychoterapeuti se pak mohou dobrovolně stát členy jednoho ze dvou odborných svazů psychoterapeutů v Česku.
Novodobé šarlatánství v medicíně? Bezmoc a strach ze smrti versus nepovolený byznys
Číst článek
Nepostihnutelní
Problémem je, že nespadají pod ministerstvo zdravotnictví. Čechová vysvětluje, že jedinou skupinou terapeutů, kterou ministerstvo uznává, jsou lidé, kteří mají magisterský diplom z jednooborové psychologie, pětiletý komplexní výcvik a dvě zdravotnické atestace.
Nejprve si musí klinický psycholog udělat atestaci pro klinickou psychologii, pak si může dělat atestaci pro psychoterapii. „To vede k neúměrnému prodlužování studia a zejména pro ženy v produktivním věku je naprosto likvidující, když vzdělání trvá čtrnáct let,“ kritizuje stávající systém psychoterapeutka.
„Jinými slovy ministerstvo nijak nerozlišuje mezi lidmi, jako je M. D., a někým, kdo kvalifikaci k provozování psychoterapie skutečně má, jen není zatím zákonem uznaná,“ uzavírá Čechová.
