Novodobé šarlatánství v medicíně? Bezmoc a strach ze smrti versus nepovolený byznys

Jak jsi na tento velmi pozoruhodný případ narazil?
Ozval se mi posluchač. Právě manžel paní Vlasty, Antonín Čermák, který zaregistroval, že jsem zpracoval reportáže o falešném gynekologovi, potom o falešném dermatologovi, tak usoudil, že já budu ten správný člověk. A já jsem si dlouho ten případ ověřoval, protože mi to přišlo poněkud absurdní. Až jsem po veškerém ověření zjistil, jak se ty věci mají.

Tak pojďme na ně. Jak se věci mají?
Je to tak, že profesor Jaroslav Michálek na své klinice Cellthera, jejíž je vlastníkem a ředitelem, tak nabízí dobrovolně lidem, kteří mají nějaký závažný zdravotní problém, léčbu kmenovými buňkami.

A léčba spočívá v tom, že takové ty administrativní věci obstará klinika v Brně. Lidé dostanou nějaké doporučení, jak se mají během léčby stravovat, jaký mají dodržovat pitný režim, jak mají cvičit, jakého si mají sehnat třeba fyzioterapeuta. A potom samotný odběr, aplikace kmenových buněk probíhá ve Vídni. Oni podepíšou souhlas, že jsou si vědomi toho, že léčba se nemusí povést, že nemusí být efektivní. To profesor Michálek zásadně zdůrazňuje.

A na klinice v centru Vídně odeberou buňky z břišního tuku. Potom buňky odstředí v odstředivce. To trvá jednu až dvě hodiny. A potom je rozpustí ve fyziologickém roztoku. A fyziologický roztok vpíchnou infuzí do krevního řečiště. Čili, to není cíleně do nějakého orgánu, ale je to normálně do krve. Ten příběh jsem natáčel s panem Antonínem Čermákem. Toto podstoupila jeho žena Vlasta, která utrpěla mozkovou mrtvici. Ale podařilo se mi získat i svědectví buněčné bioložky Jany K. Já její identitu znám, ale uvádím pouze, že se jmenuje Jana K, protože v této branži se všichni znají, ona nechtěla kvůli svým pracovním povinnostem a z různých důvodů, aby se její identita zveřejnila. Absolvovala tuto cestu zase s jinou dvojicí, kde byl nemocný muž, který byl nemocný opravdu těžce závažnou chorobou ALS, která je nevyléčitelná. A ta s ním absolvovala celou cestu do Vídně. Nebyla přímo u toho odběru, u aplikace, ale čekala s manželkou pacienta venku. A ta mi popsala, že to opravdu trvalo takto krátce. Ve vile samozřejmě byla. Měli tam mluvit anglicky, ale říkala, že tam vlastně byly jenom zdravotní sestry, se kterými se moc anglicky nedalo mluvit. Ale samotný odběr a aplikaci, tu neviděla.

Takže je tu pan profesor Michálek, který nabízí jakousi léčbu kmenovými buňkami. Je tu příběh pana Antonína a paní Vlasty, kdy paní Vlasta se odhodlala po mozkové mrtvici k tomu podstoupit tuto léčbu. A je tu Jana K, která je odbornicí v oboru a která ti popsala, jak zhruba ta léčba, když tomu tak tedy budeme říkat, má vypadat.
Je tady další člověk. Musel jsem to konzultovat s odborníky. A autoritou v oboru je Stanislav Voháňka, který je předseda neuromaskulární sekce České neurologické společnosti. Zároveň je primářem oddělení neurologie ve Fakultní nemocnici Brno. A když jsem mu popsal tu situaci a léčbu, tak se zhrozil.

Podle něj to vůbec nemůže takto fungovat, když se buňky jednoduše odeberou a pak se za několik hodin vpraví přímo do krevního řečiště. Léčba podle něj není vůbec cílená. Podle něj to je ‚hokus pokus‘, to takto řekl naprosto jasně. Navíc, kdyby to měla být experimentální léčba, tak musí si vedoucí experimentální léčby obstarat řadu povolení, musí k tomu mít obrovský plán. To vůbec není jednoduché dělat experimentální léčbu. Ale já musím dodat, že profesor Michálek z kliniky Cellthera se vyhýbá tomu termínu experimentální léčba. Na to jsem se ho několikrát ptal. Snažil se to obejít slovy, že to je léčba těch lidí, kteří dobrovolně to podstoupí. On jim říká, že to nemusí vyjít.

Takže ta léčba byla neúčinná i v případě paní Vlasty. Chápu to správně?
Ano, ta léčba byla neúčinná. Paní Vlasta na tom je v podstatě ještě hůř. Vůbec se to nepovedlo. Zaplatili za to 300 000 korun. Plus další náklady spojené s cestováním, s nákupem speciálních přípravků, speciální stravy, fyzioterapeuta…

Profesor Michálek tvrdí, že paní Vlasta si za to může sama. Za neúspěšnou léčbu, protože nedodržovala podle něj pokyny. Nedodržovala pitný režim, nejedla tu správnou stravu, necvičila podle rad, které jí on dal. Ale podstata tkví tom, že léčba kmenovými buňkami, ta by měla být ta zásadní. A to všechno ostatní podle lidí, se kterými jsem mluvil, jsou pouze nějaké doprovodné, pomocné, podpůrné prostředky, jako je to cvičení, jako je ta strava, jako je ta léčba. Odborníci prostě řeknou, že strava může pomoc samozřejmě, ale rozhodně základ jsou kmenové buňky a léčba, která podle nich není léčbou, která by byla opřená, jak se v medicíně říká ‚evidence based medicine‘.

Proč ta údajná léčba probíhá ve Vídni?
Protože v ČR to není povolené. Na to nemá nikdo licenci. České zákony to momentálně neumožňují. Možná si vzpomenete, v minulosti profesorka Eva Syková, která byla ředitelkou Ústavu experimentální medicíny při Akademii věd, prováděla experimentální léčbu kmenovými buňkami, která na to měla veškerá povolení. Byl to opravdu experiment. Tam byl tenkrát problém, že také vybírala od pacientů peníze, ale shromažďovala je na nějakém účtu, ze kterého se potom platil ten experiment, protože to je finančně, každý experiment v biologii nebo vůbec je velice finančně náročný. Ale tam aspoň peníze shromažďovala do nějakého fondu a měla na to licenci. Profesor Michálek licence nemá, a proto ta samotná akce, odběr, aplikace probíhá ve Vídni.

Ale Ľubomíre, léčba kmenovými buňkami se v medicíně i v Česku přece normálně používá. Není to tak?
Ale samozřejmě. Především v onkologii. Odběr buněk z kostní dřeně. Léčba onkologických onemocnění, to je samozřejmě běžné, to je v pořádku, ale toto je jiný druh léčby.

Bude se proti tomu nějakým způsobem paní Vlasta bránit? Mluvil jsi s ní?
Já jsem s paní Vlastou nemluvil, protože to není úplně ideální v jejím zdravotním stavu. Mluvil jsem s manželem a oni by rádi se nějak bránili, ale já si myslím, že nemají moc šanci, protože oni se k tomu zavázali dobrovolně, oni podepsali souhlas s tím, že jsou si vědomi toho, že léčba nemusí vyjít. A možná, kdyby měli šikovného právníka a bralo se to jako třeba podvod, tak by možná uspěli, ale to já nedokážu rozhodnout. To by opravdu museli se do toho pustit právníci, nějakým způsobem to prozkoumat.

A jak vůbec na tu léčbu přišli? Nebo to je pan profesor Michálek tom přesvědčil, nebo naopak paní Vlasta s manželem to brali jako možná jednu z posledních šancí, jak se uzdravit?
Brali to jako jednu z posledních šancí, ale zároveň viděli ten známý pořad Pošta pro tebe, kde vystupoval muž, který mluvil o tom, že léčba mu pomohla.

To je jeden z pacientů profesora Michálka, který o tom napsal knihu, že po mozkové mrtvici mu léčba kmenovými buňkami velmi pomohla. S profesorem Michálkem jezdí na různé přednášky. Profesor Michálek se nijak netají tím, co dělá. On o tom i pořádá přednášky. On je o tom schopen mluvit. Já jsem s ním strávil asi 50 minut. Říkal mi, že on je alternativní lékař, že si toho je vědom, že bohužel česká medicína je konzervativní. Lékaři nejsou schopni pracovat s novými metodami. Je to velice drahé, že on na experimenty nesežene žádné peníze, protože grantové komise na to peníze odmítají dávat. A je ve střetu s farmaceutickými firmami. Podle něj farmaceutické firmy se snaží především vyrábět léky a léky draze prodávat. Takže nějaká mnohem jednodušší léčba přirozená, založená na přirozené stravě, na pitném režimu a na cvičení, ta může pomoc právě ve spojení s tou aplikací kmenových buněk.

A za to všechno bere pan Michálek tedy statisíce korun.
Já nevím, kdo a jak si ty peníze rozděluje. Tu otázku jsem mu přímo položil. Jaká část zůstala ve Vídni a jaká část jde jemu, ale odpověděl, že to je jeho obchodní tajemství, že mi to sdělovat nebude. Ale před pár dny třeba vím, že na jednom portálu se ukončila sbírka pro pana Marka, jehož bratr tuto sbírku spustil. Pan Marek, také onemocněl ALS, a je tam vybráno něco přes 300 000 korun. Cílová částka byla 600 000 korun. To se nenaplnilo. Ale i garantem této léčby tam opět byl napsaný profesor Jaroslav Michálek a jeho klinika Cellthera.

A víme, kolik pacientů už kromě těch příběhů, které jsme tady zmínili, podstoupilo údajnou léčbu kmenovými buňkami pod vedením nebo pod dozorem pana profesora Michálka?
Profesor Michálek mi řekl, že po mozkové mrtvici takto vyléčil devět lidí. Pouze jedna pacientka, a to je paní Vlasta Čermáková, nedodržela jeho pokyny, a proto se ta léčba nepovedla. V případě lidí onemocněných ALS, tak to číslo neznám. To jsem se nedozvěděl.

Ptal ses, co na to říká český stát nebo nějaké státní ústavy? Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo nějaký úřad, který by s tím mohl mít v ČR problém, nebo tím, že to probíhá ve Vídni, je to vlastně České republice jedno?
České úřady nedosáhnou do Vídně.

Z ministerstva zdravotnictví mi opět napsali, že experimentální léčba není povolena, ale je možná léčba kmenovými buňkami v případě onkologických onemocnění. Což se dělá úplně běžně, protože existuje databáze dárců. Známe to, často o tom na Radiožurnálu i v ČRo mluvíme. To je standardní metoda. To asi víme, nemá cenu to dál rozepisovat.

Takže jediná obrana v tuto chvíli pro lidi, aby nenaletěli, je osvěta?
Těžko říct. Pro ty lidi je to poslední možnost. Medicína nezná lék na jejich těžká závažná onemocnění. Tady je nabídka, že ten stav je možné stabilizovat, možná podle profesora Michálka, možná se může zlepšit. Lidé dostanou naději, zaplatí příslušnou částku. A pravděpodobně se jim to nepodaří jako v případě paní Čermákové. Možná, že existují pacienti jako ten jeden, se kterým profesor Michálek objíždí Českou republiku na různé přednášky, u kterých se to povedlo. Ale vědci tvrdí, odborníci, Stanislav Voháňka, že je to naprostý nesmysl.

Žádný vědecký důkaz pro funkčnost, ještě jednou říkám, údajné léčby neexistuje?
Tedy žádný vědecký důkaz nebyl podán.