Paní Hana nutně potřebuje transplantaci plic, jde o každý den. V době koronaviru ale chybí orgány
Paní Hana podstoupila letos v únoru unikátní zákrok, který ji dal šanci na nový život. Lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) šestatřicetileté pacientce kvůli selhání plic zavedli jako první v republice jejich mimotělní náhradu. Bez umělého okysličování krve by matka dvouleté dcery zemřela. Podmínkou pro její další přežití je urgentní transplantace plic. A ta je kvůli současné koronavirové epidemii v nedohlednu. Chybí totiž orgány.
„Dostala jsem zánět do plic a dýchalo se mi hůř a hůř,“ vyprávěla paní Hana v únoru po úspěšné operaci České televizi. Její stav se prudce zhoršil loni v prosinci, do nemocnice ji přijali s těžkou hypertenzí plic a se selhávajícím srdcem. Unikátní metoda mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO, byla podle lékařů ale jen prvním krokem. Na ten druhý stále marně čeká.
8:20
Chytrá karanténa by mohla fungovat příští týden, říká Dzurilla. Hygienikům pomůžou proškolení medici
Číst článek
„Tady jde víceméně o dny,“ varuje vedoucí lékař intenzivní péče kliniky anesteziologie VFN Martin Balík. Pacientka je podle něj zařazená na ten nejurgentnější seznam čekatelů na nové plíce. A to hned jako číslo jedna. Dobré vyhlídky ale podle Balíka příliš nemá.
„Tady je aktuální koronavirus a na tyto pacienty, kteří nemoc Covid nemají, se bohužel poněkud zapomíná. A my jako lékaři o ně máme upřímný strach,“ poznamenal k tomu Balík. Ten přitom zároveň léčí i nejtěžší případy spojené s koronavirem, pražskému taxikáři v kritickém stavu například zatím jako jedinému v republice podával experimentální lék remdesivir.
Paní Hana podle Balíka čeká v nemocniční izolaci na nové plíce od 28. ledna, tedy aktuálně 70 dní. A kolik má ještě času? „Je to unikátní zákrok a po světě se zatím nejdéle čekalo v tomto kontextu na plíce 80 dní. To je tak strop,“ konstatoval Balík.
Čekání na dárce
Dramatický pokles vhodných dárců a tedy i orgánů potvrdil i vedoucí programu transplantace plic z pražského Motola Robert Lischke. „Nemůžeme v této chvíli dělat nic jiného, než čekat, že se ti dárci na těch jednotkách intenzivní péče objeví. My nemáme žádnou jinou alternativu, jak pacienty přemosťovat,“ řekl Radiožurnálu Lischke. I on zdůraznil, že metoda mimotělního okysličování krve je možná pouze na omezenou dobu.
V Česku je 5902 potvrzených případů nákazy, 411 pacientů se vyléčilo a 129 zemřelo
Číst článek
Kdy začne být situace kritická, podle něj není možné jednoznačně určit. „Je to velmi individuální, každý pacient je v jiném stavu a má jiné základní onemocnění. Někteří pacienti jistě mohou čekat měsíce, ale máme několik urgentních pacientů, kdy to skutečně pospíchá,“ poznamenal lékař.
Plicní transplantační program podle něj oficiálně zastaven nebyl, a to podobně jako další život zachraňující zákroky - tedy zejména výměny jater nebo srdce. Reálně ale lékaři v tomto případě přešlapují na místě, protože dárců v posledních týdnech razantně ubylo. Celkem podle Lischkeho na nové plíce čekají desítky lidí. Těch, kterým jde podobně jako paní Haně doslova o každý den, jsou podle něj jednotky.
Vyhrazená lůžka
Aktuální nedostatek orgánů vhodných pro transplantace souvisí podle předsedy České transplantační společnosti Vladislava Třešky s vytížením jednotek intenzivní péče. „Je nutné mít připravena lůžka intenzivní péče pro nemocné s Covid-19, kteří vyžadují plicní ventilaci. A pokud možno tato lůžka neobsazovat jinými nemocnými, tedy i dárci, pokud to není nezbytně nutné,“ řekl k tomu Třeška.
Nejdřív obchody, otevírání hranic bude pomalejší. V ohrožení jsou i letní festivaly, řekl Vojtěch
Číst článek
Poukázal na aktuální stav ve Španělsku nebo Itálii, kde situaci komplikuje především nedostatek ventilovaných lůžek, stejně jako ošetřujícího personálu. „Dalším důvodem je, že doposud nevíme, jaké je riziko přenosu infekce z eventuálně bezpříznakového dárce na potenciálního příjemce,“ poznamenal Třeška. Právě plíce přitom nemoc Covid-19 primárně napadá. A pro možnou transplantaci je potřeba vyloučit nákazu koronavirem u dárce i u příjemce.
„Nicméně zdůrazňuji, že pokud máme nebo budeme mít urgentního čekatele, pak samozřejmě uděláme vše proto, abychom vhodného dárce našli v nejkratší možné době,“ poznamenal šéf transplantační společnosti.
V IKEM se transplantuje
Podobně se vyjádřil i ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek. Tamní transplantační centrum zajišťuje především transplantace jater, srdce nebo ledvin.
Speciální korona-linka 1212 již odbavila kolem 90 tisíc hovorů, odpovídá i na dotazy přes chat
Číst článek
A právě tyto zákroky podle něj na rozdíl od transplantací plic úspěšně pokračují i v současné době. „Porovnáme-li počty výkonů za první čtvrtletí posledních několika let v IKEM, tak jsme v průměru. Doufejme, že to bude pokračovat, a že lékaři intenzivisté z dárcovských nemocnic budou každého možného pacienta s těžkým nevratným poškozením mozku jako dárce indikovat,“ konstatoval Stiborek.
Zároveň vysvětlil, že v případě transplantací ledvin nebo slinivky břišní nejde na rozdíl od plic nebo jater o urgentní život zachraňující zákroky a mohou být tedy odloženy. To se podle něj částečně týká i transplantací srdce, kde připadá v úvahu zavedení přístrojové podpory. Nejurgentnější zákroky by ale podle něj být utlumené neměly.
„Pokud dojde k významnému poklesu dárcovského programu, bude to mít za následek zvýšení mortality na čekacích listinách k transplantaci jater a plic,“ varoval Stiborek.
Nižší nehodovost
V souvislosti s dárci orgánů jsou přitom jednotlivá transplantační pracoviště závislá především na traumacentrech velkých nemocnic, které mají nejčastěji v péči oběti nehod nebo úrazů. A například přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ostravské fakultní nemocnice Pavel Ševčík vyloučil, že by jeho pracoviště dárcovský program programově utlumilo. K žádné systémové změně podle něj nedošlo.
Nejedlého porušení karantény nebylo trestné. Státní zástupkyně připustila, že se choval nemorálně
Číst článek
„Jsme připraveni vykonávat dárcovský program v této chvíli ve stejném rozsahu. Je však pravda, že už jsme delší dobu dárce neměli,“ řekl Radiožurnálu Ševčík. Důvodů, proč je aktuálně vhodných dárců a tedy i orgánů nedostatek, podle něj může být více, jedním z nich je prý ale nižší frekvence automobilového provozu.
„Nižší nehodovost se na tom určitě podepisuje. Někteří dárci se bohužel rekrutují z autonehod a přeci jenom ta frekvence je aktuálně nižší,“ vysvětlil Ševčík.
Jenže podle oficiálních statistik policie sice skutečně v březnu ubylo dopravních nehod, nicméně počty mrtvých se nijak výrazně neliší oproti předchozím měsícům ani stejnému období za loňský rok.
Během letošního března se na českých silnicích stalo 6143 nehod, při nichž zemřelo celkem 33 lidí. V loňském roce bylo ve stejném období zhruba o 1500 nehod více, ale mrtvých evidovala policie stejně, tedy 33. A podobná čísla pak statistiky vykazují za letošní únor – nehod přes 7000 a tragických následků 35.
'Situace je problematická'
Proč přesně v současné době dárců razantně ubývá, tak není jasné. Ministerstvo zdravotnictví nechalo konkrétní dotazy Radiožurnálu bez odpovědi. „Současná situace v oblasti transplantologie je stejně problematická, jako v ostatních medicínských oborech. Transplantační programy však zrušeny nebyly a transplantace nadále probíhají,“ uvedl bez dalších podrobností David Šíma z tiskového oddělení resortu.
Podle ředitele koordinačního střediska transplantací Miloše Adamce běžně transplantační centra evidují zhruba čtyři dárce orgánů týdně. „Ale v posledních dvou týdnech byli ti dárci jen dva. Takže určitě ta nervozita mezi těmi lékaři je a je to trošku komplikované,“ řekl k tomu koncem března Adamec.
Snaha o zázrak
Klíčový podle něj bude v tomto směru nadcházející měsíc. Pokud by jejich počet klesal dramaticky dále směrem k absolutní nule, byl by podle něj na místě tlak na ministerstvo. Prioritní je ale podle něj, aby se zdravotnický systém dokázal co nejdříve vypořádat se současnou epidemií koronaviru tak, aby se jednotkám intenzivní péče a anesteziím opět uvolnily ruce.
Imunolog: Po uvolnění přijde další vlna nakažených, zdravotnictví ale nemá nekonečné rezervy
Číst článek
„Ten evidentní pokles přičítám aktuální reorganizaci těch jednotek, které například připravují infekční lůžka a podobně,“ řekl k tomu Adamec s tím, že na hodnocení celé situace je v tuto chvíli ještě příliš brzo. „Ale budeme muset být obezřetní, aby nám pacienti na čekacích listinách neumírali, to je samozřejmé,“ doplnil Adamec.
Jenže podle Balíka, který před dvěma měsíci operoval paní Hanu, právě takový scénář hrozí: „Budu se snažit o zázrak a vytvořit pro ten zázrak podmínky. Jak se to nakonec povede, to ukáže čas“.
