‚Jediná správná cesta. Velký risk. Jako při chřipce.' 11 názorů na řízené promoření populace
Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci ani politici neshodnou. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit. Proti tomu se ale ve vysílání Radiožurnálu ohradil premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že je taková myšlenka riskantní. Podle odborníků zřejmě promoření populace nastane dříve nebo později i bez zásahů státu.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula 6. dubna:
Pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Názor na promořenost společnosti změnil poté, co zjistil, že Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru. Uvedl to v rozhovoru pro DVTV.
Premiér Andrej Babiš (ANO) 6. dubna:
S názorem náměstka Prymuly nesouhlasí. Radiožurnálu řekl, že taková myšlenka je riskantní a neumí si to představit. Zdůraznil, že Česko jde cestou takzvané chytré karantény.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) 7. dubna:
„Nebude žádné živelné promoření. Jsme velmi obezřetní, ustavil jsem skupinu epidemiologů, která bude u každého rozvolnění posuzovat dopady. A mezi jednotlivými kroky bude časový rozestup, aby se daly vyhodnotit,“ sdělil Vojtěch Lidovým novinám.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) 6. dubna:
„Byl bych velmi rád, kdyby takováto diskuse proběhla nejdřív na vládě nebo na Ústředním krizovém štábu, a až potom abychom tuto debatu vedli v médiích,“ prohlásil Hamáček. Pokud Prymula změnil názor, měli by podle něj postup nejprve probrat odborníci a teprve poté by mělo následovat politické rozhodnutí.
„Pokud toto rozhodnutí učiníme, tak bude nejvážnějším rozhodnutím v rámci tohoto současného stavu a není z toho cesta zpátky,“ dodal.
Řídící partner Advance Healthcare Management Institute a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň 8. dubna:
„Zemřelo by možná až 30 tisíc lidí. Proto navrhujeme jiné opatření – marginalizaci viru, tedy chytrou karanténu,“ řekl Hroboň serveru iDnes. „V posledních dnech tolik diskutované řízené promoření zdravé populace vyžaduje ochranu seniorů a zranitelných skupin. A bez léku a vakcíny znamená tato ochrana odloučení, izolaci.“
Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar 6. dubna:
„Už nějakou dobu je zřejmé, že pomalé a řízené promoření nerizikové části populace je asi jedinou z dlouhodobého hlediska správnou a udržitelnou cestou,“ uvedl Maďar. „Když se ale začnou uvolňovat karanténní opatření, bude se zvyšovat, už i tím, že se otevřou školy. Pomalu a opatrně musíme to promoření uřídit mimo rizikové skupiny.“
‚Roušky do Velikonoc. Záleží na Prymulovi. Ženy ocení kadeřnici.‘ 9 výroků o konci opatření kvůli koronaviru
Číst článek
Dodal, že rizikovými skupinami jsou zejména senioři a lidé, kteří mají dlouhodobé nemoci, jako jsou cukrovka nebo srdeční potíže.
Virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity 6. dubna:
„Cílem štábu, který ta opatření řídí, je, aby k tomu docházelo co nejpozději,“ řekl s tím, že není jasné, jestli je možné zvolit postup k promoření populace cíleně.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek 6. dubna:
„Pokud je mi známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla přirozené promoření populace bez obrovských ztrát na lidských životech,“ napsal v otevřeném dopise ministrovi zdravotnictví.
Upozornil, že opatření začíná zavádět i dříve velmi liberální Švédsko. Souhlasí s tím, že populace se promořuje už teď, ale tempem, které zdravotnictví zvládá.
Děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo 8. dubna:
„V současnosti jediné racionální východisko je udržet ta opatření v nějaké míře, která nezahltí náš zdravotnický systém. Protože když budeme ještě počítat, tak když u nás umře 1,5 procenta lidí, tak to platí jen do doby, než se naplní kapacita nemocnic. Pak bude úmrtnost třeba 12 procent, což by asi nikdo nechtěl,“ sdělil Šedo Hospodářským novinám.
Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová 7. dubna:
„Říká se, že asi třetina populace se s tím koronavirem setká, je tedy žádoucí, aby si vytvořila protilátky a tím vytvořila ochrannou hradbu pro citlivé skupiny – seniory, osoby s hypertenzí, kuřáky či obézní lidi. Ne že si cíleně řekneme, že chceme víc a víc nemocných,“ uvedla Jágrová pro Právo.
„Cílem je nenakazit staré lidi a neustále si udržet lůžkovou kapacitu, abychom ve všech nemocnicích neměli jen koronavirové pacienty a měli kam dát čtyřicetiletého člověka s infarktem. To je zásadní.“
Ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský 27. března:
„Je to jako při běžné chřipce, kterou se už lidé promořili, a tělo si tak udržuje určitou paměť. V případě tohoto koronaviru paměť prostě není a jediné, jak zmírnit dopad, je držet lidi v izolaci, zejména seniory. Jiné řešení v tuto chvíli neexistuje, společnost se musí promořit, což jde relativně rychle,“ citovala ho Mf Dnes.
