Geriatrička k nákaze v domovech pro seniory: Mají chronická onemocnění, příznaky se nemusí projevit
Dva pozitivní případy nákazy koronavirem ohlásil domov pro seniory na pražském Chodově. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze zemřely dvě nakažené ženy z domova seniorů v Michli. Kvůli koronaviru je také v karanténě litoměřické zařízení U trati. „Mají řadu chronických onemocnění, a ty příznaky se nemusí moc projevovat,“ popsala riziko předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jaká jsou hlavní opatření, která by mělo dodržovat zařízení, aby se do něj nákaza nedostala, případně se dál nešířila?
Tahle otázka by měla spíše padnout na Asociaci poskytovatelů sociálních služeb. Oni mají své předpisy, své protiepidemiologická doporučení. Já si ale myslím, že problém je trošku v něčem jiném než v dodržování protiepidemiologických opatření.
Nákaza koronavirem se v Česku objevila v některých zařízeních pro seniory. Poslechněte si, co k tomu říká geriatrička Božena Jurašková
V čem?
No, to je přesně ono. Myslím si, že zrovna tak jako ostatní zařízení se potýkají s nedostatkem ochranných pomůcek. Neb mám zprávy z některých zařízení, že to vystačí skoro na týden. To je strašně málo. Samozřejmě tam také hraje roli nedostatek personálu, protože víme, že tento problém nastal ještě před COVID-19. Natož pak teď, kdy to bude vadit dvojnásobně a kdy ta nemocnost personálu bude stejná jako v ostatní populaci. Tam se to nevyhýbá. Ti lidé chodí domů, a i když dodržují protiepidemiologická opatření jako my všichni, tak se tomu nevyhnou. Zvláště tehdy, když bude počet případů přibývat.
Vláda říká, že ochranných pomůcek přibývá a přibývat bude. Je tedy vůbec možné zamezit v současné situaci tomu, aby se koronavirus do sociálních zařízení dostal? Co pro to třeba mohou udělat sami senioři?
Nemyslím si, že sami senioři. To jsou všechno lidé, kteří mají 3. nebo 4. stupeň nesoběstačnosti a jsou to těžce nemocní lidé. Právě proto vyhledávají péči sociálních zařízení. Jinak by zůstávali v domácnostech, u rodin. My jsme napsali vyjádření, nemůžeme nařizovat, takže je to vyjádření naší společnosti, že by podle našeho názoru měli být pacienti, kteří jsou přesouváni zpátky z nemocnic do sociálních zařízení, měli být prověřováni. Jestli jsou pozitivní nebo negativní na COVID-19. Protože takhle se to může prakticky zanést do toho zařízení.
Situaci v Thomayerově nemocnici prověří hygienici, na jednom oddělení se nakazilo nejméně 13 seniorů
Číst článek
Jak je pro ně těžké se k testům dostat?
Když jsou v nemocnici, tak přece máme k dispozici testování. Vždyť se dělá plošně testování, takže si nemyslím, že by toto byl problém. Ale potom zpětně, když je na to onemocnění podezření, tak by se ti lidé měli co nejdříve otestovat. Jenže tam je problém ještě v jedné věci. Oni mají řadu svých chronických onemocnění, což je alfa omega celého problému, a ty příznaky se nemusí moc projevovat, protože jejich imunita je změněná. Oni tudíž ani nemusí reagovat teplotou. To je potřeba si uvědomit. Ta opatrnost tam musí být opravdu zvýšená. Navíc nemají stálý zdravotnický personál v podobě lékaře. Je tam praktický lékař, nebo jiný odbornostní lékař, který tam dochází na výzvu pracovníka sociálních služeb nebo zdravotní sestry, která má zrovna službu. Moje zkušenost je, že když se nemohou dovolat tomu lékaři, tak volají Rychlou zdravotnickou pomoc. To ale také není řešení. Teď zrovna dochází k tomu, že lékaři tam s nimi zůstavají a jsou v karanténě.
To je třeba v Domovu U trati.
I oni budou potřebovat odpočinek. Čili chce to vyřešit. Navíc oni nemohou čekat tři dny na to, až někdo přijede a udělá nějaký odběr na koronavirus. Také tam nemůže přijet personál bez pořádných ochranných pomůcek. Někde si na to hrajeme, někde si na to nehrajeme. Já mám zprávy z různých pracovišť, takže si myslím, že tohle je potřeba dodržovat tak, jak je to stanoveno.
