Názorové nesoulady, frakce i kroužkování. Spolu do eurovoleb budí otázky, pro vedení ale dává smysl
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL opět vsadí na příběh o tom, jak se přes všechny rozdílnosti dokázaly spojit. Společný postup koalice Spolu do červnových evropských voleb nakonec přes dílčí nesouhlas zevnitř jednotlivých stran protlačilo stranické vedení všech tří stran. Převážil argument, že je třeba dál pracovat na společné značce.
Premiér, předseda ODS a velký propagátor koalice Spolu Petr Fiala prohlašuje, že je společný postup tří stran snahou zastavit „populistické a extremistické strany“.
Podle sociologa a analytika Jana Herzmanna ale takový apel stačit nebude a s „antibabiš“ programem už si nevystačí. „Nejsilnějším důvodem, proč kandidovat společně, je ve skutečnosti jen posilování značky Spolu,“ popsal pro iROZHLAS.cz.
Spolu sází na značku, Babiš na loajalitu. Zpravodajka o výběru kapitánů do eurovoleb
Číst článek
Všechny tři strany totiž počítají s tím, že projekt koalice Spolu znovu oživí i do sněmovních voleb za dva roky. Zatímco proti společné kandidatuře do Evropského parlamentu existuje v každé ze tří stran alespoň částečná oponentura, pro zopakování koalice Spolu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je ve všech třech stranách minimální.
„Všechny subjekty v tomto modelu obětují část své osobnosti v zájmu značky Spolu,“ upozorňuje Herzmann, že pro každou ze stran se za společným postupem může skrývat komplikace.
ODS bude podle jeho slov muset „umravnit“ eurokritické křídlo ve straně a omezit kritiku Bruselu, protože pro koaliční partnery by to mohlo být neúnosné. Zástupci tohoto stranického proudu jsou přitom právě občanskodemokratičtí poslanci. Superlídr a jednička společné kandidátky Alexandr Vondra ještě nedávno neváhal lídra TOP 09 Luďka Niedermayera označit za „eurohujera“.
KDU-ČSL dlouhodobě v průzkumech nedosahuje uspokojivých preferencí, a tak by podle Herzmanna potřebovala spíše pracovat na budování vlastní lidovecké značky.
A TOP 09 bude jako nejliberálnější a nejvíce proevropská ze tří stran Spolu ohrožena tím, že dají její příznivci přednost jiným subjektům.
Rozdíly a nesoulady
O tom, o jak složitou dohodu se jednalo, vypovídá i dřívější rezervovanost jednotlivých stran. Lidovci se na jaře ve vnitrostranickém referendu těsným výsledkem vyjádřili pro to jít sami, v posledních týdnech ale i po tlaku stranického vedení otočili a prosazovali společný postup snad nejaktivněji.
Nejviditelnější ovšem byla taková malá „guerilla“ europoslaneckého páru z ODS Alexandra Vondry a Veroniky Vrecionové.
V létě vylepili billboardy sponzorované frakcí Evropských konzervativců a reformistů, na kterých byli jen oni dva. „Není to propagace ODS, chceme jen upozornit na práci, kterou odvádíme,“ odmítala Vrecionová, že by šlo o snahu vydupat si samostatnou kandidátku na úkor Spolu.
Zatímco na domácím poli jsou strany Spolu v drtivé většině agend na jedné lodi, dlouhodobě je dělí mnoho postojů spojených s Evropou. „Kandidátka Spolu bude docela velká výzva a nemusí mít za každou cenu jen pozitivní dopad. Evropská agenda je v rámci tohoto spojenectví asi nejvíce štěpící,“ popsal politolog Petr Just.
Ne zvlášť, ale Spolu. Do eurovoleb jdou na jedné kandidátce ODS, KDU-ČSL a TOP 09
Číst článek
Připomněl asi nejviditelnější rozpor, kdy na jedné straně TOP 09 a lidovci podporují přijetí eura, zatímco ODS byla ke společné evropské měně vždy rezervovaná. Lídři kandidátky i předsedové všech tří stran tuto otázku zatím odbývají tím, že vůbec nejde o evropské téma, ale o věc domácí politiky.
O křehkosti celého spojenectví pro eurovolby vypovídá i programové desatero, které koalice Spolu pro volby sepsala. Aby s jeho formulací bez problému souhlasili všichni zúčastnění, je velmi obecné. Píše se v něm například: „Chceme se vyvarovat kulturních válek, které společnost rozdělují, polarizují, a tím i oslabují.“
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ostatně nemá smysl pitvat se v názorech, kde se strany liší. „Nadále budeme stavět na tom, co nás spojuje. Lepší příležitost, než jsou volby do Evropského parlamentu, bychom hledali jen stěží. Mottem evropské jednoty je jednota v rozmanitosti. Takoví jsou i koaliční partneři TOP 09, ODS a KDU-ČSL,“ řekla na tiskové konferenci, kde se kandidátka oznamovala.
Ve výsledku ale nedostatečná či příliš vágní evropská vize podle sociologa Herzmanna může vést až k tomu, že část voličů Spolu k volbám nepřijde.
Kalousek z kola ven?
Společná kandidátka odstředila i některé uvažované politiky, kteří by jinak nechyběli na předních příčkách samostatně kandidujících stran.
Tmelící prvek ‚antibabiš‘ v Bruselu neplatí. Koaliční europoslanci útočí i na vládní politiky
Číst článek
Senátor Pavel Fischer byl původně jako nestraník nominován na páté místo mezi lidovci, není ale příznivcem společné evropské kandidatury, a tak se v příštím roce nejspíš soustředí na obhajobu senátorského mandátu.
I bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který jinak má stranickou nominaci, si nejspíš nechá eurovolby utéci. Přestože si Spolu dalo do desatera, že nechce rušit unijní právo veta každé členské země v zahraniční, obranné ani daňové sféře, Kalousek se na sítích vyslovil zcela proti tomu.
„Zrušení práva veta pokládám za zcela nezbytné, nemá-li být Evropa vydírána politiky jako je Orbán, nebo Fico,“ uvedl.
A ještě naposledy ke zmíněnému desateru. Když v polovině září lídr KDU-ČSL Tomáš Zdechovský na CNN Prima News Vondru přemlouval do společné kandidatury s tím, že vypracoval základní desetibodový program koalice Spolu, byl k němu europoslanec ODS rezervovaný.
„Vím, že Tomáš Zdechovský připravil nějakých deset bodů. Se zájmem jsem si je přečetl. Jsou to takové fráze, na nichž se shodneme skoro úplně všichni, možná s výjimkou SPD. Není ale možné se volební kampaní profrázovat a promlčet s tím, abychom se náhodou vzájemně nedotkli,“ zkritizoval tehdy nápad.
Rozdílné eurofrakce
Společná kandidatura má komplikace i co do europarlamentního zasedacího pořádku. Zatímco zástupci TOP 09 a KDU-ČSL tam patří k největší lidovecké frakci, europoslanci ODS jsou u podstatně menších Evropských konzervativců a reformistů.
KDU-ČSL má o své evropské příslušnosti k EPP jasno. Evropští lidovci ale stojí na křižovatce
Číst článek
„Ohledně frakcí je shoda, že jde o suverénní rozhodování jednotlivých stran,“ upřesnil Vondra, že se zvolení europoslanci mohou po volbách rozdělit do různých frakcí. „Po volbách 2024 se frakce v Evropském parlamentu naprosto přeskládají,“ řekl k tomu pro iROZHLAS.cz lidovecký lídr Tomáš Zdechovský.
Oba se ale shodují v tom, že dnešní politické proudy evropských lidovců i konzervativců by měly spolupracovat čím dál tím více. „Aby v Evropském parlamentu i Evropské komisi nedominovala zeleně-levicová většina, ale abychom byli schopni postavit koalici od středu doprava,“ nastínil Vondra. „Po volbách bude snaha řešit spolupráci s liberály a konzervativci. Levice bohužel vede Evropu ke stagnaci a nenabízí žádná smysluplná řešení,“ popsal Zdechovský.
Možná ale koalice Spolu v originální taktice, kdy z jedné kandidátní listiny zamíří zvolení europoslanci do různých frakcí, nebude osamocená. O podobném formátu vyjednávají italské strany Bratři Itálie a Forza Italia.
Strašák kroužkování
Sociolog Herzmann upozorňuje, že si sice koalice může složitě naplánovat a vyjednat pořadí na kandidátce, poslední slovo co do rozdělení mandátů ale bude mít volič.
Farský dostal za úkol kandidátku ‚velvyslanců‘ do EU. ‚Osobní kroužkovací kampaň budu respektovat,‘ říká
Číst článek
„Voliči se postupně velice dobře naučili využívat preferenční hlasy, takže není vyloučené, že ani tak moc nebude záležet na tom, kdo je na které příčce, ale spíš na tom, kdo má skutečně pevné postavení mezi příznivci příslušné strany,“ popsal.
Toho si jsou uvnitř Spolu velmi dobře vědomi a hlavně pověstné lidovecké kroužkování leckomu nahání strach. Z posledních sněmovních voleb je notoricky známý příklad toho, jak z 37 mandátů koalice Pirátů a STAN získali první jmenovaní jen čtyři křesla, zato Starostové 33.
Již trochu stranou zájmu zůstal velmi slušný výsledek lidovců, kteří na kandidátce Spolu získali díky preferenčním hlasům o šest poslaneckých mandátů více, a to hlavně na úkor občanských demokratů. Více si můžete přečíst v tehdejší datové analýze ZDE.
Jeden z občanských demokratů, kteří prosazovali spíše samostatný postup, byl i místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. „Podívejte se, jak kroužkování rozvrátilo vztahy mezi Piráty a Starosty,“ připomněl.
