Gottova rodina zvolila pohřeb se státními poctami. Veřejnost se s ním může rozloučit 11. října na Žofíně
Karel Gott bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla se rodina. Uvedla to vdova Ivana Gottová v prohlášení na webových stránkách zpěváka. Veřejnost se s Gottem může rozloučit v pátek 11. října od 8.00 do 22.00 hodin do Paláce Žofín na Slovanském ostrově. V sobotu 12. proběhne zádušní mše, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka.
„Po důkladné úvaze jsem se rozhodla pro pohřeb se státními poctami,“ napsala v prohlášení vdova po jednom z nejznámějších českých zpěváků.
Gottův pohřeb se státními poctami kritizují Honzák a Halík. ‚Nevkusný nápad,‘ myslí si kněz
Číst článek
V sobotu 12. října od 11.00 se bude po zvané hosty konat zádušní mše v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. „V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský,“ doplnila Gottová.
Gottová zároveň v prohlášení poděkovala všem za vyjádření soustrasti a také premiérovi a vládě za iniciativu spojenou s uspořádáním státního pohřbu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) původně uvažoval o státním pohřbu, s čímž souhlasil i kabinet.
„Vláda schvaluje uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta, v případě souhlasu jeho rodiny. Prioritně akceptujeme a čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát,“ řekl předseda vlády po středečním mimořádném jednání vlády. Rodina se ale nakonec přiklonila k pohřbu se státními poctami.
Vláda také rozhodla o tom, že v den pohřbu Karla Gotta bude státní smutek. „V tento den bude státní vlajka na úředních a veřejných budovách vyvěšena na půl žerdi nebo stožáru,“ uvedl Babiš.
Už při prvním rozhovoru paní Ivany Gottové s Arcibiskupstvím pražským zazněla od ní prosba o sloužení zádušní mše svaté za jejího manžela v katedrále Sv.Víta,Václava a Vojtěcha. Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu.
20:31 – 03. 10. 2019
Souhlasí i prezident
Státní pohřeb už ve středu podpořil prezident Zeman. „Plně podporuje návrh vypravit Mistru Karlu Gottovi státní pohřeb v katedrále a vyhlásit v tento den státní smutek," uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
V katedrále svatého Víta se naposledy konal státní pohřeb bývalého prezidenta Václava Havla. Zádušní mši tehdy v roce 2011 sloužil pražský arcibiskup Dominik Duka.
Karel Gott zemřel krátce před úterní půlnocí v kruhu své rodiny. Několikanásobný zlatý slavík v červenci oslavil osmdesátiny. Na podzim pak oznámil, že trpí akutní leukémií, se zdravotními problémy bojoval Gott už v roce 2015.
Pohřeb se státními poctami a státní pohřeb
- Stát může při úmrtí významné osoby vyhlásit mimo jiné pohřeb se státními poctami, na kterém je podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta přítomná státní vlajka a účastní se ho také vojáci pražské posádky. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
- Původně vláda uvažovala i o státním pohřbu, při kterém vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Instituce tohoto pohřbu není upravena zákonem či jiným právním předpisem. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé.
- Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.
- Státní pohřeb byl za posledních šedesát let vypraven pouze dvěma osobám. Prezidentu Ludvíku Svobodovi v roce 1979 a prezidentu Václavu Havlovi v roce 2011. Státní pohřby měli také prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953) a Antonín Zápotocký (1957).
- Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku. Doposud pak vláda vyhlásila jednodenní státní smutek na 14. září 2001 k uctění obětí 11. září 2001. Havárie Tu-154 u Smolenska na dny 17.–18. dubna 2010 a třídenní na dny 21.–23. prosince 2011 k uctění památky Václava Havla.
