Karel Gott bude mít pohřeb se státními poctami, řekl premiér. Datum a místo nakonec nechá na rodině
Premiér Andrej Babiš (ANO) chtěl původně ve čtvrtek odpoledne sdělit veřejnosti datum a místo konání pohřbu zpěváka Karla Gotta. Pro Radiožurnál však nakonec premiér uvedl, že to nechá na Gottově rodině. Poslední rozloučení bude mít podle Babiše podobu pohřbu se státními poctami, nikoli klasického státního pohřbu. Nejslavnější český zpěvák populární hudby v úterý před půlnocí podlehl akutní leukémii, bylo mu 80 let.
„Budu se snažit, abych odpoledne sdělil veřejnosti aspoň datum konání a místo, kde by mu občané mohli vzdát čest, a ještě místo, kde bude oficiální rozlučka,“ řekl dopoledne Babiš novinářům. „Intenzivně na tom pracuji, včera (ve středu) jsem to řešil s rodinou, dneska se k tomu sejde nějaký menší tým lidí,“ doplnil.
Odpoledne však Babiš řekl Radiožurnálu, že rozhodnutí o datu a místu zpěvákova pohřbu nechá především na jeho rodině.
Vláda ve středu rozhodla, že se Česko rozloučí s Gottem státním pohřbem, na den pohřbu připadne i státní smutek. Babiš upřesnil, že spíš než o klasický státní pohřeb půjde o pohřeb se státními poctami, který má jiné formální náležitosti.
Fenomén Karel Gott rozebrán ze všech úhlů. ‚Hudební perfekcionista, jehož slávy politici chtěli využít‘
Číst článek
Bývalý ředitel hradního odboru protokolu Jindřich Forejt Mf Dnes řekl, že státní pohřeb zahrnuje několik ceremoniálních aktů, jako je smuteční zasedání Parlamentu nebo převezení rakve se zesnulým na lafetě, za kterou jde generalita.
Tento formát podle něj vychází i z toho, že státní pohřeb většinou je poctou zemřelému prezidentovi, který byl zároveň i nejvyšším velitelem ozbrojených sil.
V rozhovoru s deníkem Blesk Forejt uvedl, že pohřeb se státními poctami se od státního pohřbu liší tím, že je bez vojenského průvodu a přítomna je pouze čestná stráž. V místnosti je přitom vyvěšena státní vlajka a zazní česká hymna.
Tímto způsobem se Česko rozloučilo například s někdejším ombudsmanem Otakarem Motejlem, který zemřel v roce 2010.
Státní pohřby a pohřby se státními poctami v ČR
- Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Instituce tohoto pohřbu není upravena zákonem či jiným právním předpisem. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé.
- Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku.
- Státní pohřby měli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957), Ludvík Svoboda (1979) a Václav Havel (2011). Státní rozloučení měl také například generál a politik Alois Eliáš, dočkal se jej ale až 64 let po své smrti v roce 2006.
- Stát může vypravovat i jiné slavnostní pohřby, například pohřeb se státními poctami, který provází mnohem méně formalit, nebo vojenský pohřeb.
- Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami například přítomnost státní vlajky a účast vojáků. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
- V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami sportovní gymnastce Věře Čáslavské, o státním pohřbu se mluvilo i po úmrtí atleta Emila Zátopka (2000). V obou případech uspořádání takového pohřbu odmítla rodina.
