České řeky jsou přeplněné, ale pravá vodní turistika vymírá, myslí si Svoboda z Českého svazu kanoistů
Během prodlouženého červencového víkendu se jako každoročně zaplnily české řeky. Na některých jezech museli vodáci dokonce dlouho čekat, než vůbec mohli projet. Podobná byla situace na Vltavě, Berounce, nebo třeba i Sázavě, Ohři a Lužnici.
Podle Miloslava Svobody, učitele vodní turistiky z Českého svazu kanoistiky, patří mezi méně frekventované řeky například Otava nebo Jizera. Jak ale říká: „solární“, tedy letní, vodáci jsou všude.
„Na Vltavu bych v létě nejel. To je masakr. To už nemá s vodní turistikou nic společného, to je Matějská pouť v jiné podobě,“ říká. Podobná je podle něj situace i na některých oblíbených řekách v zahraničí, takže ani tam v létě moc jezdit nedoporučuje.
‚Dopravní zácpa‘ na Vltavě se přesunula k Českému Krumlovu. Hladinu horního úseku zvedly deště
Číst článek
Dalším problémem je během letních prázdnin najít řeku, kde bude dostatek vody. Například Berounka už je v létě jen těžko sjízdná. Sucha ale jako ohrožení vodní turistiky v Česku nevidí.
Jezdit se má na jaře
„Český vodák jezdí na jaře, kdy je v Čechách voda. Když taje v horách, tak pojedu Kamenici, Mumlavu, Jizeru, horní Labe – tam je voda. V březnu voda odteče, v dubnu už je vody málo, nebo míň. Jenže na jaře jezdí jen lidi, kteří mají k vodě vztah, protože je to nepříjemné, studené. Potom v létě jezdí solární vodáci, kteří jedou, když je pohoda,“ vysvětluje. Neumějí už prý překonávat žádné nepříjemnosti.
Zároveň ale připouští, že v Čechách máme štěstí, protože se pouští voda z přehrad a rybníků, a tak ještě na konci srpna teče Lipno a začátkem září potom například Úhlava, Hamerský nebo Vavřinecký potok.
Zrušení pokut pro vodáky pod vlivem alkoholu? Novela zákona o vnitrozemské plavbě prošla prvním čtením
Číst článek
Právě přeplněné řeky vodáků, kteří nemají příliš zkušeností, jsou zdrojem možného nebezpečí. To totiž nevyplývá pouze z terénu, ale především z posádky. Zda jsou vodáci vybaveni a jestli vědí, který jez mohou jet a jak.
Pití alkoholu
S pitím alkoholu na vodě nesouhlasí, zvyšuje podle něj možné nebezpečí. „Pokud se už teď kolem vody dějí věci, které se nám nelíbí, a lidi nesmějí pít, tak já si nemyslím, že se to zlepší tím, že jim povolíme v omezené míře pít. Pro mě není žádná oběť. Když jedu autem nepít, a pak když dojedu, tak si to pivo dám.“
Ale to, že by se někdo utopil, už se moc často nestává, leda na nějakém nebezpečném jezu. Skutečné nebezpečí pak Svoboda vidí někde jinde.
Smysl vodní turistiky
„Nebezpečí už není fyzické, které by hrozilo lidem, protože v řekách už není dost vody. Nebezpečí spočívá v tom, že se vytrácí smysl vodní turistiky. To kamarádství a všechno, co vodní turistika obsahovala. Museli jsme sami rozdělat oheň, postavit si stan a tak. Dneska se jezdí bez bagáže, všechno je z půjčovny a lidi nemusí vynaložit vůbec žádné úsilí, aby jeli na vodu, jenom vytáhnout kartu a zaplatit to.“
Správná vodní turistika má být podle něj se vším všudy. Dřív si lidé lodě stavěli sami a znali krajinu, kterou projížděli. Navštěvovali hrady a zámky a večer společně zpívali u ohně. Důležitý byl také vztah k vodě a přírodě. Dnes ho nejvíce rozčilují stovky plechovek od piva, které jsou kolem hlavních Českých toků poházené. A jsou důkazem toho, jak moc se vodáctví proměnilo.
„Všichni se totiž seberou 30. června a jedou do Bibione, ucpou dálnici, pak ucpou pláž a myslí si, že to je ta rekreace u moře. A teď si všichni myslí, že tohle je vodní turistika, když jedou všichni v jeden víkend na Vltavu,“ zamýšlí se Svoboda.
