Potřeboval jsem si dokázat, že umím žít bez státu, říká bývalý politik Ivan Langer
„Když jsem odcházel z politiky, řekl jsem si, že je úžasná příležitost ve věku, který mám, udělat restart. A zkusit žít jinak. Bez politiky a bez kontaktu s veřejnými zdroji,“ říká host Osobnosti Plus, právník a bývalý politik Ivan Langer.
„Dělám advokáta, pracuji velmi tvrdě a docela se nám daří, aniž by součástí mého příjmu byla koruna z veřejných zdrojů. To mě těší, protože jsem si to potřeboval vnitřně dokázat. To, že umím žít bez státu. Současně ale nevylučuji, že pokud bych měl jednou pocit, že jsem v soukromém životě již zanechal určitou stopu, pomýšlel bych na návrat do politiky,“ dodává.
Politika funguje jinak
Vedle úspěchů ale Langer, který byl ministrem vnitra za ODS, bilancuje také své životní prohry, konkrétně výsledek parlamentních voleb roku 2010, kdy byl voliči na kandidátce vykroužkován a skončila tím jeho politická kariéra.
„Myslím si, že to byla extrémní kampaň, která se tehdy vedla. Na jedné straně byla proti Paroubkovi a na druhé straně proti Langerovi. To je jedna věc. Ta druhá je o tom, proč se o mně říká, že jsem kontroverzní,“ vysvěluje Langer.
Zároveň dodává, že jako člověk dělal rozhodnutí, která se někomu líbila a někomu ne. „Politika na rozdíl od činností, které zanechávají stopu a dělají chleba a radost v soukromém životě, funguje podle úplně jiných pravidel. Víc pracuje s tím, jak se věci jeví, než s tím, jak se věci ve skutečnosti dějí,“ říká a mezi svá další chybná rozhodnutí řadí mimo jiné uznání samostatnosti Kosova.
Stále sleduji okolí
Podle Langera je v současné politice množství bolavých věcí, které ho od aktivního zapojení odrazují. „Jestli mě něco trápí nejvíce, tak je to škrcení svobody prostřednictvím dalších a dalších regulací a současně proměna státu a jeho institucí v biřice s karabáčem, který nás dnes a denně mlátí. A hlavně za to nenese zodpovědnost,” uvádí.
„Jsem homo politicus, ale v současné politice není nic, co by mě lákalo k návratu.“
Ivan Langer
Ke svému vlastnímu politickému profilu a tomu, jak ho jeho pověst ovlivňuje v osobním životě, pak říká: „Pokud jste politik, kterého si lidé pamatují, máte vypálený cejch. Pokud jste kontroverzní, to znamená, že máte názory a ty u někoho rezonují pozitivně, u někoho negativně, ale v každém případě rezonují. Tudíž si vás jako nositele této myšlenky zapamatují.”
„Stále se proto setkávám s tím, že když jdu do hospody, dávám pozor, kdo se kouká, jestli si mohu dát víno nebo dvě piva. A to je narušení intimního prostoru,” uzavírá.
