Asistenti pedagogů jsou nejnákladnějším opatřením inkluze. ‚Je to velká pomoc,‘ pochvaluje si učitelka
V některých vyučovacích hodinách už na děti není jen jeden učitel. Zhruba polovina českých kantorů se ve vyučování setkává s pomocí asistenta pedagoga. Jde vůbec o nejnákladnější opatření v rámci inkluze. Podle České školní inspekce ale spolupráce s učiteli není vždy tak účinná, jak by měla být.
Žáci páté třídy pražské základní školy Sázavská mají hodinu češtiny. Ve skupinkách řeší několik úkolů k textu pohádky, který jim učitelka zadala. V zadním rohu třídy sedí čtyři chlapci, kterým pomáhá asistentka pedagoga Marta Mutlová.
Asistenti pedagogů jsou nejnákladnějším opatřením inkluze. ‚Je to velká pomoc,‘ pochvaluje si učitelka. Natáčela Pavla Lioliasová
Když se zrovna nevěnuje jednomu konkrétnímu žákovi, ke kterému je přidělena, pomáhá i ostatním dětem. Podle Mutlové je to běžná praxe i v jiných hodinách, nejen během češtiny.
„Už jsou na to zvyklí, takže když se přihlásí, tak si dáme s paní učitelkou letmý signál, kdo tam jde a kdo to řeší. Jsou situace, kdy je potřeba integrovanému žákovi něco vysvětlit víc, pak si ho vezme na starost paní učitelka. A já se zbytkem třeba čtu nebo procvičujeme nějaká cvičení,“ přibližuje pro Radiožurnál Mutlová.
Asistentku přímo v hodině vítá učitelka Michaela Lažanová. „Pro mě je velká pomoc, velmi si toho vážím. Neberu to tak, že by se mi někdo díval pod ruce, jak pracuji, ale naopak ho vyhledávám. Vím, že to není o mně, ale o těch dětech, a že potřebují pomoc od co nejvíce lidí. V některých třídách bych byla ráda, aby mohlo být asistentů ještě i víc,“ říká.
Asistenti někdy zaskakují za pedagogy
Střídání asistenta s pedagogem u dětí se speciálními potřebami není běžné všude. Podle České školní inspekce je v pětině hodin na základních školách výuka takových dětí zcela v kompetenci asistenta pedagoga, což není podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse správné.
„V mnoha případech se asistent pedagoga věnuje tomu konkrétnímu dítěti s tím, že mu pomáhá se základními činnostmi v rámci sebeobslužných záležitostí. Má být ale v prvé řadě asistentem pedagoga. Na základě pokynů a informací v dohodě s učitelem má pracovat s tím konkrétním žákem, ale i s dalšími žáky ve třídě tak, aby se co nejvíce vyrovnávaly rozdíly mezi jednotlivými žáky, aby měl učitel možnost efektivně vzdělávat celý třídní kolektiv,“ popisuje Andrys.
Česká školní inspekce: Nová pravidla pro inkluzi dětem pomohla, provází ji ale složitá administrativa
Číst článek
Podle inspektorů se navíc asistenti pedagoga nevěnují jen samotné výuce.
„Suplujeme celkem pravidelně, když je potřeba. Dost často se s učitelem, který je v hodině, domluvíme, když chybí, tak se dohodneme, že to odsupluji za něj, protože vím, co se dělalo, a děti mě znají, takže ví, co a jak. Dohledy na chodbách mám také jako všichni ostatní,“ podotýká asistentka pedagoga na druhém stupni na pražské Základní škole Londýnská Vladimíra Kučová.
Suplování nebo dozory na chodbách by ale asistenti podle Andryse dělat neměli. Právě zkušenost se suplováním za chybějícího učitele mají podle něj necelé dvě třetiny asistentů pedagoga v základních školách.
„Asistenti jsou spíše vítanou personální výpomocí v rámci pedagogického sboru. Vykonávají dohledy na chodbách, nebo dokonce suplují, a to i relativně stabilně. Takhle to ale být nemá. Asistent pedagoga je asistentem pedagoga, není to kvalifikovaný učitel, který má samostatně vést vzdělávání,“ upozorňuje náměstek ústředního školního inspektora Andrys.
V Česku je podle ministerstva školství téměř 18 tisíc asistentů pedagoga.