Firmy často využívají virtuální pražské adresy. Na jednom místě jich sídlí i 1500
Když se řekne sídlo pro tisíc firem, asi každý si představí obrovskou budovu a v ní spoustu zaměstnanců. Jenže v praxi to může být třeba jeden dům, nebo dokonce jediná kancelář. Říká se jí virtuální sídlo. Datový tým Českého rozhlasu zjistil, kde je takových míst v Praze nejvíc.
Šedý dům na pražském Žižkově v Kubelíkově ulici vypadá na první pohled nenápadně. U hlavního vchodu jsou zvonky se jmény nájemníků.
Jen o pár metrů dál jsou ještě jedny dveře, které vypadají spíš jako vstup do prádelny nebo do sklepa. Podle obchodního rejstříku tu ale sídlí skoro 1500 firem.
Vyzkoušeli jsme proto, jestli jsou ve skutečnosti opravdu na této adrese k zastižení. Nikdo nám ale neotevírá. A zvonek tu nikde není. Jen obrovská bílá tabule, kde jsou drobnými písmem tyto firmy vypsány. O moc sdílnější nejsou ani nájemníci, kteří v domě bydlí.
Firmy zde mají takzvanou virtuální kancelář. Některé z nich skutečně vykazují činnost, jiné vůbec a vypadají spíš jako prázdné schránky. Podle datového oddělení Českého rozhlasu je v Praze takových hromadných adres zhruba 200.
„V současné době je nejvíc firem zaregistrováno na adrese Kubelíkova 42, potom se můžeme bavit o Kaprově ulici či o náměstí 14. října,“ upřesňuje datový žurnalista Jan Cibulka.
V Praze je zhruba 200 virtuálních sídel firem. Kde jich je nejvíc a co na to říká finanční úřad, zjišťovala Markéta Chaloupská
Důvodů k tomu mají firmy hned několik. Chtějí třeba ušetřit za vedení skutečného sídla nebo se zviditelnit dobrou adresou. Ale co hlavně - většina z nich se chce schovat před finančními kontrolami.
Podle údajů společnosti e-office Czech Republic například podnikatele v Šumperku kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých 18 let. Zato do firmy se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 284 let.
„Pro nás je to indikátor toho, že tyto firmy jsou rizikové, k řízení dochází někde jinde a dost pravděpodobně tam nejsou ani uloženy důkazní prostředky,“ říká Jiří Žežulka z Generálního finančního ředitelství.
David Ondráčka z Transparency International ale upozorňuje ještě na jeden důvod. „Největší problém je, pokud jsou tyto virtuální firmy využívány jako prostředníci pro další obchody, že přes ně protečou nějaké služby, které buď vedou k tomu, že se nedaní, nebo že se z nich dají platit provize ke korupčnímu obchodu.“
Chcete si pořídit virtuální sídlo? Žádný problém
Koupit si virtuální sídlo přitom není nic těžkého. Zavolali jsme do společnosti GSE, která nabízí sídlo právě v Kubelíkově ulici. Šlo to snadno, základní podmínky se daly dohodnout po telefonu.
„Nosit nemusíte skoro nic, my stejně informace k té právnické osobě potřebujeme znát předem, aby pro vás mohly být dokumenty připraveny už na schůzku. Co se týče Kubelíkové, tam je cena 5990 korun na rok. To znamená včetně označení na budově sídla, jak to vyžaduje zákon, včetně možnosti využití kanceláře pro případ jednání s úřadem státní správy zdarma,“ uvedl na dotaz Radiožurnálu muž z firmy GSE.
Podle jednatele firmy Martina Šponiára je celý byznys legální. Na druhé straně v e-mailu přiznal, že neřeší, jak firmy fungují.
„S ohledem na obchodní tajemství nám nepřísluší zjišťovat podnikatelský záměr společnosti. Nemůžeme ani nijak zasahovat do fungování společností nebo se k jejich činnosti nijak vyjadřovat,“ napsal Šponiár.
Jedinou pákou finančního úřadu na nepoctivce, kteří by se chtěli vyhnout kontrolám, je takzvané delegování místní příslušnosti. K tomu dojde tehdy, pokud finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo třeba do Prahy čistě účelově a faktické sídlo firmy zůstalo v jiném regionu. Pak může nařídit firmě přestěhování zpět do místa, kde skutečně podniká.
