Pokud Piráti opravdu skončí ve vládě, máte už jasno, jak by personálně taková vláda vypadala?
Slovo pokud v otázce je zbytečné, protože už ve střelu nám Ivan Bartoš oznámil na vládě, že Piráti odcházejí z vlády. Já to beru od té doby jako fakt. V pondělí probíhají jednání všech předsedů a předsedkyně koaličních stran na Hradě. Pan premiér by chtěl mít jasno do středy, co se týče rozdílení rezortů. Já myslím, že to je realistický termín a jsme se schopni do domluvit. Nejpozději do 14 dnů by vláda měla být obsazená i personálně. První krok je domluvit se, které rezorty připadnou komu a poté na tom, kdo by měl novou funkci zastávat.

Ministr Lipavský měl v pondělí jednání s premiérem Fialou. Existuje stále varianta, že by mohl zůstat ministrem zahraničí?
Opravdu nevím, já jsem na tom jednání nebyl. V pondělí jsem s panem premiérem zatím nehovořil. Nejdřív se musíme dohodnout, kdo resort zahraničí obsadí a pak hledat personální řešení.

Znamená to, že o tomhle jste ještě nejednali? Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová totiž řekla, že TOP 09 by o ministerstvo případně měla zájem, stejně tak ODS.
Zatím jste o tom nejednali.

Je už rozhodnuto o tom, že by ministerstvo pro místní rozvoj připadlo Starostům? Protože o tom se mluvilo.
Není, je to to samé jako s ministerstvem zahraničních věcí. Pokud se dohodneme, a je to velmi pravděpodobné, že ministerstvo pro místní rozvoj by připadlo hnutí STAN, tak by ministerstvo zahraničí připadlo koalici Spolu a my se uvnitř dohodneme na obsazení. Takže to není ještě dohodnuto, ale je to velmi pravděpodobné.

Dovedete si představit jako vláda, že by ministr Lipavský zůstal jako nestraník a nevstupoval by do žádné strany?
Já nemohu říkat, jestli si to dokážeme představit jako vláda a nechci předbíhat. To znamená, že premiér ale asi měl jasno, když šel na jednání s panem Lipavským, jestli ho chce ve vládě nebo ne?

Pan premiér neměl možnost se vidět s panem prezidentem osobně, případně se vrátit k tomu, proč se rozhodl odvolat Ivana Bartoše. Ale za ním šel s harmonogramem. Určitě mu říkal, do kdy chceme být v rámci koalice domluveni a do kdy je schopen představit kandidáty na ministerské posty, které posléze jmenuje pan prezident.

Podpora firem po povodních

Vláda také řeší pomoc regionům a lidem postiženým povodněmi. Vy jste v pondělí jednal v Krnově a v Opavě. Tam poukazují na opravdu složitou situaci malých živnostníkům, kterým by pomohlo, kdyby stát kryl mzdové náklady firem, které nemohou fungovat. Vláda o to má jednat ve středu. Jak by taková podpora nebo kompenzace mohla vypadat?
Představil jsem hlavní rysy toho programu. Já jsem se sešel s předsedou Svazu průmyslu a dopravy, už to bude dva týdny. Bylo tam šest podnětů, toto je jeden z nich. Znamená to, že by stát firmám postiženým povodněmi, které mají své zaměstnance na překážkách a platí jim 60 až 80 procent mzdy, pomohl s 50 procenty těchto mezd v určitém období.

V této chvíli přemýšlíme, že tento program by mohl platit zhruba od 13. září do konce října. Pokud se ukáže potřeba, aby to platilo i v listopadu, tak by to platilo i pro listopad. Chceme o tom rozhodnout už ve středu, protože na začátku října se budou zpracovávat mzdy za září. Proto by zaměstnavatelé, podnikatelé, živnostníci, ale i mále a střední firmy měli vědět, že stát jim pomůže a kolik dostanou.

Pomoc by měla jít prostřednictvím úřadů práce, které to jsou schopny zadministrovat velmi rychle. Je nachystán vzor dohody mezi firmou a konkrétní pobočkou úřadu práce. Pokud to vláda schválí, a já předpokládám, že ano, tak v rámci jednotek dnů bude stát připraven uzavírat smlouvy a posílat peníze podnikatelům.

Kolik takových zaměstnanců je?
To se v této chvíli nedá spočítat. My jsme vycházeli z předchozích situací. Radši kalkujeme, že jich bude více. V této chvíli předpokládáme, že by to mohlo být až 80 000 pracovních pozic. Celkové náklady státu odhadujeme na miliardu korun. To jsou skutečně hrubé odhady, spíše vyšší. Je logické, že firmy zatím neměly šanci hlásit, kolik zaměstnanců mají na překážkách.

Vy jste také zveřejnili, že podniky postižené povodněmi budou moci žádat o zvýhodněné půjčky. Už je jasné, jak bude zvýhodnění konkrétně vypadat, nebo to budou dokonce bezúročné půjčky?
Jednání o tom ještě pokračuje. Víme určitě, že budou zvýhodněné. V této chvíli jednáme, jestli by vyšší míra zvýhodnění neměla být pro malé podniky. Odstupňovat to podle velikosti podniků nebo podle počtu zaměstnanců. Je možné, že část podniků by mohla dosáhnout až na bezúročné půjčky. Je možné, že to taky bude zaměřeno územně podle nejpostiženějších obcí s rozšířenou působností. Všechny tyto varianty jsou ve hře a rozhodnete se v řádu jednotek dnů.

Když říkáte, že by půjčky měly být, řekněme pod tržní úrovní, tak jak výrazně? Rozptyl pro podnikatelské úvěry je poměrně široký u bank, tuším od 5 až do 10 procent.
Musí to být pod tržní hodnotou. To pak můžeme mluvit o zvýhodněném úroku. Ale jak říkám, jednání budou pokračovat. Může to být například tak, že se vezme tříměsíční pribor, od kterého se odpočte nějaká hodnota. Nebo se fixně stanoví nízký úrok, třeba 2,5 nebo 3 procenta. Pro některé firmy to opravdu může být bezúročné. My předpokládáme, že splatnost takového úvěru bude 15 let, a že bychom měli odklad první splátky buď 12 nebo 24 měsíců. To znamená, že by v příštích 12 či 24 měsících podnikatelé nemuseli vrátit zisky.

A kdy bude úplně jasné, jak toto bude vypadat?
V řádu jednotek dnů.

Moravskoslezský a Olomoucký kraji mluví o tom, že by rádi prodloužili stav nebezpečí nad 30 dnů, což musí schvalovat vláda. Jak pravděpodobné je, že vláda vyhoví?
Pokud o to požádají, ať už do území celého kraje nebo na některé obce s rozšířenou působností, tak vláda vyhoví. Nemyslím si, že by tady byl nějaký spor mezi centrální vládou a některým z krajů o to, jestli má nebo nemá trvat stav nebezpečí. Určitě necháme na hejtmanech, zda to budou chtít pro celý kraj nebo jenom pro část kraje. Předpokládám, že v takovém případě vláda opravdu vyhoví.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít