Extrémní sucha zaměstnávají hasiče. Jen v červenci řešili téměř dva tisíce požárů
Tropické teploty a extrémní sucho – právě to mělo podle hasičů největší vliv na vznik letošních červencových požárů. Těch bylo po celém Česku přes 1600. Více než polovina z nich vypukla v lesích, polích a na loukách.
„To si nikdo nedokáže představit, jak je ten les vyschlý. Měli jsme velké obavy. Vidíte, že tady máme 12 cisteren, které byly potřeba. Štěstí, že je zde udělaná proluka a že se ten oheň nedostal hlouběji do lesa,“ řekl Českému rozhlasu velitel zásahu Pavel Veselý, když v polovině července vzplálo obilného pole u Myslibořic na Třebíčsku.
Tehdy hrozilo, že se oheň rozšíří do sousedního lesa. Škoda 150 tisíc korun, pole zapálila jiskra od kombajnu.
„Za minutu to může chytnout někomu jinému. Tady nepršelo měsíce a když zaprší, tak spadne jeden milimetr. Takže je katastrofální sucho a ten vítr je zde navíc jižní. Foukne do toho a přeskočí to přes klasy,“ vysvětloval tehdy majitel pole u Myslibořic Vítězslav Škoda.
A takových případů bylo po celém Česku během července hodně. „Shořelo nějakých 10 hektarů pole, příčinou požáru byla pravděpodobně jiskra při kontaktu lišty s kamenem,“ mluvil o požáru pole u Zhoře na Tachovsku na konci června hospodář Miloš Nedvěd.
Sucho a jiskry, které od kombajnů létají, jsou nejčastější příčinou požárů na polích. Mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška na konci měsíce uvedl, že na jižní Moravě vyjíždí hasiči až dvakrát častěji kvůli požárům polí.
„Máme velmi často vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu, v mnoha případech jsme měli i třetí stupeň, a dokonce jsme museli sáhnout i po čtvrtém – resp. zvláštním – stupni, což je ten nejvyšší. Nejčastěji se setkáváme s požáry polí – ať už jsou to strniště nebo ještě pole nastojato,“ dodává.
Při zvýšeném riziku nevyjede ani parní lokomotiva
Kvůli suchu a vysokým teplotám proto často platí zvýšené nebezpečí vzniku požárů, vysvětluje mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová. Během července ho vyhlásili třeba v Jihomoravském kraji.
V Dubaji hořel jeden z největších obytných mrakodrapů světa, podruhé za dva roky
Číst článek
„V tu chvíli hejtman kraje vydává nařízení, kterým v prvé řadě zakazuje rozdělávat oheň a spalovat hořlavé látky na volném prostranství a potom zejména samozřejmě v blízkosti porostů. Dále se tím zakazuje například i jízda parních lokomotiv nebo provádění ohňostrojů a pyrotechnických efektů,“ říká.
V lesích pak platí celoročně zákaz kouření a oheň se může rozdělávat jen na povolených místech. V případě porušení tohoto nařízení hrozí lidem pokuty.
„Pokud člověk způsobí požár, tak mu mohou hasiči uložit pokutu až do výše 25 tisíc korun. Tu pokutu samozřejmě člověk nemusí zaplatit na místě, dostane složenku. Tato pokuta není navíc to jediné, čemu bude daný pachatel čelit – pokud třeba zapálí les, tak potom bude muset samozřejmě také hradit škodu a bude to řešeno ještě ve správním řízení,“ doplňuje Zaoralová.
Červenec podle statistik hasičů sice odpovídá – co se týče požárů – dlouhodobému průměru. Přesto jich bylo letos o téměř dvě stovky více než v roce 2016.
