Evropské zbrojovky nezvládají zásobovat naše sklady i Ukrajinu, zvýšit kapacitu bude trvat roky, říká expert
Evropská komise vyčlení 500 milionů eur pro zbrojařské společnosti v Evropské unii na podporu výroby munice. Peníze mají doplnit unijní zásoby a zároveň dostat více munice na Ukrajinu. „Výroba bude v maximální míře sloužit k zásobování Ukrajiny. Na druhou stranu nám určitě nebude stačit současně k tomu, aby se doplnily i chybějící zásoby evropských zemí,“ soudí pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Předchozí dlouhá doba míru vedla k tomu, že ani všechny evropské zbrojovky dohromady dnes podle bezpečnostního analytika a bývalého náměstka ministerstva obrany Daniela Koštovala nedokáží dodávkami podporovat jednu válčící zemi. Bude těch vyčleněných 500 milionů eur, v přepočtu téměř 13 miliard korun, stačit na rozhýbání zbrojního průmyslu?
Na rozhýbání samozřejmě ano, ale není to jediná věc, kterou zbrojní průmysl potřebuje. Potřebuje pochopitelně také čas, protože v momentě, kdy se ztratí nějaká taková schopnost, což může být právě kapacita výroby, tak získat ji zpátky může trvat velice dlouho, třeba i několik let.
No a potom se samozřejmě můžeme bavit o podnikatelském prostředí, protože to není jenom věcí nějakých přímých subvencí ze strany Evropské unie, ale je to i záležitost odstranění taxonomie, která tento průmysl dlouhodobě brzdí.
Mluvím třeba o neochotě bankovních domů financovat cokoliv spojeného se zbrojní výrobou. V tomto má Evropa opravdu ohromný deficit a vymazat to bude velký problém a bude to časově velice náročné.
Když říkáte, že to může trvat opravdu hodně dlouho, tak co se bude dít do té doby? Kdo bude do té doby v Evropě vyrábět munici pro Ukrajinu?
V podstatě to budou muset pokrývat ty kapacity, které už v Evropě jsou a které – jak už tady zaznělo na začátku – jsou v tuto chvíli nedostatečné. Výroba bude v maximální možné míře sloužit primárně k zásobování Ukrajiny. Na druhou stranu nám určitě nebude stačit současně k tomu, aby se doplnily i chybějící skladové zásoby evropských zemí.
Josef Kraus
Josef Kraus vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde rovněž zakončil své doktorské studium politologie v oboru Bezpečnostních a strategických studií. V letech 2012 – 2013 byl vědeckým pracovníkem na Mezinárodním politologickém ústavu a je rovněž členem Centra pro bezpečnostní a strategická studia. Od roku 2013 působí na Univerzitě obrany ve Skupině bezpečnostních studií Katedry celoživotního vzdělávání Fakulty ekonomiky a managementu, odkud následně přešel do Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií na Oddělení bezpečnostních studií a analýz.
Výroba zatím také určitě nebude stačit k tomu, aby Ukrajina využila celý svůj potenciál dělostřelectva a holt budou muset šetřit a řešit to, s čím vůbec mohou, nebo nemohou nakládat. Nějaké navýšení zbrojní výroby v řádu třeba měsíců, což by bylo opravdu záhodno, nelze vůbec očekávat.
Takže pokud bude válka pokračovat, budou muset Ukrajinu do té doby zachraňovat akce, jako je česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu mimo Evropskou unii?
Tohle je vlastně jediná cesta. Byť ani tady vlastně ty zdroje nejsou nevyčerpatelné. V posledních dvou letech totiž existuje ohromná poptávka po zbrojní munici prakticky po celém světě, což dramaticky zvýšilo její cenu.
Vlastně jediný, kdo má teď opravdu dostatečné produkční kapacity a je ochoten Ukrajinu podporovat, jsou Spojené státy. Bez Američanů by tohle opravdu nemohlo fungovat.
Doháníme dvacet let
Unie si slibuje od subvencí výrobu dvou milionů nábojů ročně. Je to dost? Jakou potřebu má Ukrajina nyní?
Tady se bavíme o tom, že Ukrajina má nyní potřebu, která dramaticky převyšuje veškeré evropské výrobní kapacity, a pokud k tomu připočítáme i to, že by tato výroba měla zásobovat také evropské státy, které by měly naskladňovat a připravovat se na případný konflikt, tak pochopitelně ty kapacity absolutně nedostačují.
Problém je, že poslední dvacet let se vlastně vůbec nevytvářely ani dostatečné skladové zásoby, systematicky se snižovala produkční kapacita a to nelze napravit lusknutím prstů. Proto teď budeme platit i výrazně více za to, co jsme si nechali utéct v posledních dvaceti letech.
Česká muniční iniciativa pomůže zachránit celá města. Ukrajinci už nebudou muset náboji šetřit
Číst článek
Když se ještě vrátím k tomu, co bylo řečeno – tedy k těm 500 milionům eur. Evropská komise vybrala 31 projektů, které mají pomoci evropskému průmyslu navýšit výrobu munice. O jaké projekty jde? A podle jakých kritérií se vybíraly?
Není to úplně transparentní. Osloveny byly samozřejmě největší zbrojovky po celém kontinentu, kde to má asi největší smysl z toho důvodu, že jsou schopny v relativně dohledném časovém horizontu ty kapacity navýšit.
Samozřejmě zakládání nových zbrojovek v tuto chvíli už vůbec není na pořadu dne, protože ono také není vůbec jasné, co se s těmi kapacitami stane, až válka na Ukrajině skončí.
To znamená, že zbrojní průmysl samozřejmě také uvažuje v horizontu třeba deseti dvaceti let. A v momentě, kdy by ten konflikt měl za rok dva skončit, tak investice, které by se do toho daly, by se také mohly ukázat jako vyhozené z okna.
Rheinmetall otevře čtyři nové továrny na Ukrajině. Zbrojovka chce výrazně navýšit produkci granátů
Číst článek
Takže je nutné za vším hledat nějaký ekonomický kalkul, byť ta potřeba je tady aktuálně extrémní. Je ale dobře, že se aspoň toto téma otevřelo – a to i když je ten příspěvek limitovaný a časově to samozřejmě nebude vůbec dostačovat.
A jsou do toho zapojené i české firmy? Případně jaké?
U českých firem je v tuto chvíli jeden velký otazník. Nejsem si jistý, jestli jsou tato data úplně dostupná, ale co se týče českých výrobních kapacit třeba právě té dělostřelecké munice, tak ty jsou opravdu velmi omezené.
Jiné to ale může být třeba v případě munice do lehkých palných zbraní. V tomto případě jsou české kapacity, třeba v případě Sellier & Bellot, relativně vysoké a navyšování je možné. Ale ta dělostřelecká munice je problém po celé Evropě.
