Švýcarská banka Credit Suisse, řadící se mezi nejvýznamnější evropské banky, byla o víkendu uzavřena a převzata konkurentem UBS. Ustojí bankovní trh pád tak klíčové instituce? Mohou se problémy sektoru prolnout i do zdejšího bankovnictví? Vladimír Kroc se ptal ekonoma Pavla Kysilky, bývalého viceguvernéra České národní banky a bývalého generálního ředitele České spořitelny.

DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU Praha 22:50 21. března 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse ztrácely v pondělí 60 procent. Akcie UBS odepisovaly 13 procent. Byl to dobrý nápad, že prvně jmenovanou banku ve fatálních potížích převezme její větší konkurentka? Nepotopí to nakonec i UBS?

Je jednoznačně správné, že zkrachovalou Credit Suisse někdo převezme. Nejhorší zprávou pro ekonomiku vždy všude na světě bylo, že banka končí a nikdo nepřevezme její klienty. Může to být jako v Americe dočasně nějaká státní instituce, která za dolar, v tomto případě za frank, převezme problémovou banku, dá ji do pořádku a pak znovu prodá.

Tady bylo zvoleno třetí řešení, které známe i z Česka z 90. let – letitý konkurent si převezme banku. Okolnosti toho převzetí byly trochu zvláštní. Řekl bych, že UBS k tomu byla spíš přitlačena regulátorem, dohledem a švýcarskou vládou.

Velká otázka je, jak se nastaví podmínky kontraktu. Řekl bych, že UBS by tím neměla být ohrožena. To, že vidíme určitý pád akcií UBS poté, co převzala Credit Suisse, je čistě jakási nervozita a možná až panika na trzích.

Švýcarská vláda dohodu o odkoupení Credit Suisse podpořila. Tamní centrální banka nabídla pomoc s likviditou až do výše 110 miliard USD. Taková pomoc je třeba? Jak do té situace zasáhla švýcarská vláda?

Každá krize jakékoliv banky se na začátku projeví nedostatkem likvidity, to znamená hotových peněz. Lidi zmatkují, vybírají peníze a banka nemá na to, aby uhradila platby a další výběry úvěru. A přitom může být zdravá. Je potřeba rozlišovat mezi nelikvidností a insolvencí. Když je banka nelikvidní, tak je zdravá, ale nemá zrovna hotovost.

Od toho funguje centrální banka, aby ji dočasně hotovost půjčila. Horší je, když je banka insolventní. To znamená, že její dluhy převyšují reálnou tržní hodnotu aktiv, třeba úvěrů, budov atd. V tom případě je banka skutečně na zavření a tam nemá cenu pomáhat likviditou.

Podle The Financial Times odliv vkladů z bank i koncem minulého týdne přesáhl 10 miliard švýcarských franků za den. To nemá šanci ustát asi žádná banka.

Ne. Musím upozornit, že dnešní svět, který je digitální, jak z hlediska bankovních operací, tak z hlediska šíření informací po Facebooku, Twitteru a tak dále, je vlastně extrémně riskantním pro bankovní svět. Pokud by někdo vydal třeba i nepravdivou zprávu, která vyvolá paniku, dostane do problémů jakoukoliv nejlepší a nejzdravější banku na světě.

S tím ale musíme počítat. To jiné nebude. A v takové situaci musí sehrát klíčovou roli centrální banka, dodat potřebnou likviditu a uklidnit svou důvěryhodností veřejnost, že nikdo nepřijde o svoje vklady, a zastavit tak zbytečnou paniku.

Bankovní regulátoři EU přivítali převzetí Credit Suisse konkurentem UBS. Švýcarsko není součástí EU, ale jeho ekonomika je velmi provázána. Jak může toto dění ovlivnit Evropská centrální banka?

Nepřímo může a dělá to. Alarmuje a povzbuzuje národní regulátory a dohledy, aby věnovaly zvýšenou pozornost některým riskantním a rizikovým oblastem v bankovnictví. Z toho důvodu, že před nedávnem zkrachovaly některé americké banky, například Sillicon Valley Bank.

A tím, že teď odchází Credit Suisse, se samozřejmě zvýší zájem novinářů, odborníků, ale i veřejnosti o to, jak si stojí jejich národní bankovnictví a jejich banka. Bude větší nervozita a dohledy samozřejmě velmi zvýší svoji aktivitu.

Panuje nervozita, podobně jako tomu bylo v roce 2008, že zjistíme, že v bankách dříme třeba spousta ne úplně čistých praktik, ne úplně dobrý management a možná i řada špatných aktiv, zejména úvěrů.

Americké akcie v pondělí zpevnily, evropské naopak oslabovaly. Jak si to vysvětlit?

Tam se promítá řada faktorů. Sillicon Valley Bank byla velmi speciální a specializovaná. Všeobecně existuje daleko větší důvěra v americkou ekonomiku, to je první věc. A pak také v americké instituce, které skutečně zvládly krizi v roce 2008 velmi dobře.

Na rozdíl od Evropy, kde se problémy, které se objevily v letech 2008 až 2010, podařilo vyřešit jen z menší části. Jako chronické problémy žijí v západní Evropě dál a z toho pramení určitá nervozita a ta se projevuje přesně i na ne zotavování akciových trhů.

Stále panuje vážná obava z třetí celosvětové závažné situace během čtyř let, kdy po pandemii a po dopadech invaze Ruska na Ukrajině může teď udeřit bankovní krize. Jak to vidíte vy?

Nevsázel bych na ni. Skutečně jsme v jiné situaci než v roce 2008. Banky jsou lépe kapitalizovány, mají obrovskou likviditu, a jestliže to v průměru platí o celém světě, tak o to víc to platí pro Česko, kde jsou banky extrémně zdravé a velmi obezřetné. Kdyby došlo k nějaké nervozitě na světových trzích, podobně jako před 15 lety, naštěstí se zde v českém finančním a bankovním sektoru opravdu dnes nemáme čeho bát.

Předznamenal pád Credit Suisse konec pověsti Švýcarska jako bankovního světa? A co indikuje nárůst ceny zlata? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu výše.

Vladimír Kroc, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít