Důchody míří k udržitelnosti, proto můžeme zpomalit tempo zvyšování důchodového věku, obrací Jurečka
Ministerstvo práce se rozhodlo tempo zvyšování penzijního věku zmírnit. „Bude to o jeden měsíc mezi populační ročníky maximálně, nikoliv o dva. Pokud se ale ukáže, že se nenaplňuje prognóza dožití, může se stát, že mezi ročníky zvýšení ani nebude,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Na konci srpna jste avizoval, že to zvyšování nakonec bude mírnější, než jste navrhoval původně. Zatímco v původním návrhu se věk pro odchod do důchodu měl odvíjet od prodlužování doby života a růst až o dva měsíce za rok, tak nový návrh neřeší dobu dožití a automaticky posouvá hranici pro odchod do důchodu o jeden měsíc za rok. Proč přicházíte s touto změnou?
Vyhodnotili jsme veškeré dopady jak důchodové reformy, kterou teď projednáváme, i dvou změn, které jsme dělali v předchozích dvou letech.
Důchodový systém má konečně oceňovat péči o děti a blízké. Spočteme výchovné i rodinný vyměřovací základ a vybereme výhodnější možnost, nastiňuje Jurečka
Dopočítali jsme nejaktuálnější data a ten cíl – nastavit průběžný systém důchodový tak, aby byl co nejvíce udržitelný do budoucna – naplňujeme velmi dobře, proto jsme si mohli dovolit udělat tuto úpravu v tématu, které asi nejvíce hýbe společností, a udělat posun hranice věku odchodu do důchodu mírnější, ze dvou měsíců na jeden měsíc.
Bylo to vyvažování a balancování mezi zodpovědností za systém a jeho dopady do státního rozpočtu v budoucích letech, někdy po roce 2030-35 a dále, a mezi tím, jak balanc mezi zodpovědným politickým rozhodnutím vnímá společnost zase s ohledem sociální a společenský smír.
Abychom byli konkrétní, ten návrh, který minulý týden už projednal sněmovní sociální výbor, počítá s tím, že lidé narození v roce 1965 půjdou do důchodu v 65 letech, lidé narození v roce 1966 v 65 letech a jednom měsíci atd. Letošní padesátníci, tedy lidé narození v roce 1974, mají jít do důchodu v 65 letech a devíti měsících a letošní čtyřicátníci, narození v roce 1984, ti by do důchodu měli odejít v 66 letech a sedmi měsících. Toto je za koalici definitivní varianta?
Princip je definitivní. Bude to o jeden měsíc mezi populační ročníky maximálně, nikoliv o dva měsíce, jak bylo v původním návrhu. Pokud se ale ukáže, že se nám nenaplňuje prognóza dožití a její tempo bude třeba pomalejší, může se stát, že mezi ročníky se to i zastaví, že tam posun zvýšení nebude. To se může stát.
STEM: Současný systém penzí neumožňuje prožít důstojné stáří, soudí většina Čechů
Číst článek
Princip toho mechanismu tam stále zůstává. Pokud by třeba přišly dva covidové roky, jako tady byly, tak by se hranice neposunovala a zastavila by se. To tam stále je.
To by se řešilo jak často?
Podle toho, jak se bude vyvíjet situace z hlediska předpokládané doby dožití daného populačního ročníku.
A s jakým předstihem?
Zase by to v budoucnosti platilo s patnáctiletým předstihem. Stanovilo by se to vždy pro generaci, která se dožije těch 50 let. To tam zůstává, ale není tam to rychlejší tempo.
Důchod se odkládal mnohem rychleji
Nová verze de facto zpomalí prodlužování doby pro odchod do důchodu oproti tomu, co jste navrhovali. Máte spočítané, jaké to bude mít dopady?
Na nejvyšším vrcholu, někdy v roce 2040 a dál, se budeme v dopadech pohybovat mezi 0,3 až 0,4 % HDP. To znamená, v dnešních cenách bychom se bavili zhruba o 30 miliardách korun.
Na druhé straně, když jste teď tedy dospěli k tomu, že si můžete dovolit zvyšovat věk ne o dva, ale jen o jeden měsíc ročně, tedy o polovinu méně, nemůžete si dovolit nezvyšovat ho vůbec?
Ne, to si bohužel opravdu nemůžeme dovolit, stejně jako si to nemohly dovolit žádné vlády za posledních 30 let. Připomenu, celých 30 let od 90. let se u nás zvyšuje hranice věku pro odchod do důchodu. Možná o tom ani nevíme, protože se o tom nemluví, ale mezi některými populačními ročníky ten posun skáče i o šest měsíců.
Asociální a nerealistický návrh, nebo nutná změna systému? Devět ekonomů hodnotí penzijní reformu
Číst článek
Naše babičky či prababičky odcházely do důchodu v 52, 53 letech, dnes ženy odcházejí v 63, 64 letech, takže ten posun za zhruba 25 let je obrovský.
Teď je situace taková, že my vlastně brzdíme, uvádíme to do velmi pomalého mechanismu oproti tomu, co jsme prožívali. Akorát teď se o tom prostě mluví a je na to soustředěná pozornost.
To byl váš nápad a vaše iniciativa, že dochází k této změně, nebo za tím byl nějaký tlak koaličních partnerů?
Tady platí, že já jsem jasně říkal, že do druhého čtení jsme připraveni jednat, jsme připraveni udělat změny. Samozřejmě jsme o tom mluvili v koalici, mluvila o tom určitá část odborné demografické veřejnosti, mluvila o tom i opozice. Vnímám to tak, že toto bylo nejpalčivější téma důchodové reformy napříč celou společností.
Takže jako politik v okamžiku, kdy vidím, že úsilí je naplněno a že čísla nám říkají, že do budoucna jsme to nastavili správně, tak si můžeme dovolit udělat tento kompromis – kompromis národohospodářský a společensko-sociální.
Jakých dalších změn dozná důchodový systém a jak se navýší platy ve státní sféře? Jak pokračuje digitalizace systémů ministerstva práce a sociálních věcí či hojně diskutovaného stavebního řízení? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
