V lednu 2020 dozorci ze Světlé nad Sázavou podle obžaloby připoutali jednu z vězeňkyň k mřížím na okně a několik hodin ji tak na cele nechali. Ruce měla od sebe v úrovni hlavy. Incident následně prověřila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).

„Po dvou hodinách měla být poškozená přepoutána do pokleku a s rukama ve vodorovné poloze. O další půlhodinu později jí měli dozorci ruce připoutat do maximální možné šířky od těla na téměř hodinu,“ přiblížila již dříve mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.

Nyní ale ředitelka věznice ve Světlé nad Sázavou Monika Myšičková, která měla o případném nepřiměřeném zásahu dozorců rozhodnout, došla k závěru, že se situace buď vůbec nestala, nebo nebyla kázeňským přestupkem. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila mluvčí Lada Příbrská.

Sama se ale pouze odkázala na paragrafové znění služebního zákona, a tak není zcela jasné, k jakým konkrétním závěrům ředitelka došla. Rozhodla navíc zatím pouze u tří dozorců z pěti.

Myšičková měla postup svých podřízených přezkoumat poté, co tak nařídil Krajský soud v Hradci Králové s pobočkou v Pardubicích. Soudní senát v čele s Alešem Holíkem v únoru zrušil dozorcům dříve uložené tresty za mučení, protože nešlo o trestný čin, a jednoho zprostil obžaloby úplně. 

Jelikož měl ale pochybnosti o přiměřenosti zásahu dozorců, když ženu na několik hodin spoutali, předal je ke kázeňskému řízení. Podle dozorců se je vězeňkyně pokusila fyzicky napadnout. S tím ale státní zástupce nesouhlasil, protože se měla dopusit pouze nevhodného verbálního vyjadřování. 

Nevhodné postupy

Soudce upozornil, že se tento typ omezování pohybu ve věznici považoval za standardní a zřejmě se nadužíval. „Obžalovaní argumentovali, že ze strany nadřízených se jim nedostalo žádné ponaučení, jak mají v těchto situacích postupovat. Na druhou stranu argumentovali tím, že nadřízení postup schvalovali. Rozhodně to nikdo nevnímal jako problém, nakonec i v průběhu řízení se vedení jednoznačně stavělo za obžalované,“ vysvětloval soudce, že spíše než o pochybení jednotlivce šlo o systémový problém.

Pardubický soudce Holík se při vyhlášení verdiktu pozastavoval především nad situací, která ve věznici panovala.

„Přinejmenším se ukázalo, že ve věznici Světlá nad Sázavou byl opakovaně využíván zcela nevhodný způsob zaštiťovaný jako použití donucovacího prostředku, kdy byly odsouzené v uzamčené cele poutány k okenní mříži zády s roztaženýma rukama a s tím, že měly pouta na obou rukou. Jak Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak i kontrola Generálního ředitelství vězeňské služby dovodily, že jde o způsob nevhodný, a zřejmě od něj bylo upuštěno,“ řekl Holík.

Mluvčí věznice Příbrská pak v odpovědi pro iROZHLAS.cz také zmínila, že všichni dozorci mají na uniformách kamery a upravuje se metodika k použití donucovacích prostředků. Ani jedna inovace ale podle ní nesouvisí s dřívější událostí.

Krajský soud rozhodoval v tomto případu od roku 2022 už potřetí. Dvakrát totiž zrušil rozsudek havlíčkobrodského soudu. Nejdříve kvůli tomu, že se skutek neprokázal, podruhé, že toto jednání není trestným činem.

Případ začala podle mluvčí vězeňské služby Markéty Prunerové nejprve šetřit samotná věznice, která ho následně inspekci předala. „Vnímáme ho jako pochybení jednotlivců, nikoli systému,“ dodala pro Radiožurnál. Všichni obžalovaní byli tehdy postaveni mimo službu. V případě prokázání viny jim hrozilo až osmileté vězení.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít