Měly ulehčit věznicím, teď je jich nadbytek. Sledovací náramky za 15 milionů hlídají jen desítky lidí
Elektronické náramky měly ulehčit přeplněným věznicím a podpořit využívání alternativních trestů. Po třech letech provozu ale hlídají jen stovku lidí. Stát jich má přitom k dispozici čtyřikrát víc. Soudci tresty domácího vězení moc často neukládají, třeba i proto, že v minulosti zařízení nefungovala.
Probační a mediační služba má teď k dispozici 383 zařízení. Využitá je zhruba čtvrtina z nich. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry to souvisí i s tím, že soudci k náramkům nemají velkou důvěru.
„Rozhodnou třeba o jiném alternativním trestu namísto domácího vězení anebo v horším případě raději uloží krátký nepodmíněný trest odnětí svobody, protože nedůvěřují tomu, že trest domácího vězení bude řádně vykonán, protože jsou špatné zprávy o funkčnosti toho systému, byť v této chvíli tomu tak není,“ popisuje Vávra.
Za pandemie lidí v domácím vězení celkově ubylo. Zatímco v roce 2019 odešlo od soudu s tímto trestem 243 odsouzených, loni jich bylo 173. Ukládání alternativních trestů omezuje i skutečnost, že se část pachatelů dopouští trestné činnosti opakovaně, dodává.
„Stoupá procento dlouholetých, mnohonásobných recidivistů mezi zadrženými pachateli. U těchto lidí alternativní tresty už vůbec nepřicházejí v úvahu,“ vysvětluje.
Otázka trvalého bydliště
Podle soudce okresního soudu v Klatovech Jana Kasala může být překážkou i to, že někteří odsouzení nemají stálé bydliště.
2:38
Stovky tisíc Čechů žijí mimo své trvalé bydliště. Městům ale nenahlášení obyvatelé způsobují potíže
Číst článek
„Někdy je možnost uložit trest domácího vězení vyloučena s ohledem na osobu pachatelů nebo obžalovaných. To znamená, že nemají bydliště, které se dá označit jako trvalé, aby tam kontrola mohla probíhat tak, jak má,“ říká Kasal.
Od spuštění systému mělo v Česku náramek celkem asi 600 lidí. Kromě domácích vězňů hlídají třeba i podmíněně propuštěné a některé z těch, kteří by jinak byli ve vazbě. Nejvíc lidí, bezmála 170, mělo náramek podle probační služby na konci roku 2019. Pak začal počet monitorovaných klesat.
Vadná dodávka
Měsíční provoz celého systému elektronického monitoringu vyjde na přibližně 152 tisíc korun. Za zavedení systému a dodávku prvních 280 zařízení zaplatila Probační a mediační služba izraelské firmě SuperCom 15 milionů korun, připomíná mluvčí služby Martin Bačkovský.
Druhá šance pro elektronické náramky z Izraele. Ministerstvo váhá s výběrem nového dodavatele
Číst článek
„Následně jsme doobjednávali další náramky. Doobjednávka a dodávka nepřišla od dodavatele řádně a v čas a v tomto jsme dále v současné chvíli s dodavatelem ve sporu ohledně úhrady dodávky,“ líčí Bačkovský.
Původně chtěl stát koupit až dva a půl tisíce zařízení. S tím ale ministerstvo spravedlnosti i vzhledem k současnému využívání náramků a nedořešené reklamaci v tuto chvíli nepočítá.
„Probační a mediační služba delší dobu jedná s dodavatelem a reklamuje vadné části dodávky. Jako správný hospodář přitom uplatňuje všechny případné sankce. Ve chvíli kdyby ale nedošlo ve věci k žádnému posunu, začne se hledat nový dodavatel elektronického monitorovacího systému,“ říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Na elektronické náramky se čekalo od roku 2010, kdy se do zákona dostal pojem „domácí vězení“. Stát pak vybíral dodavatele několik let.
