Jak se může z obyčejného člověka stát dezinformátor? Cesta Zdeňky, o které jsme slyšeli už v pondělí, vedla přes spiritualitu a ezoterismus. V dalším díle seriálu Společnost nedůvěry popisuje, jak se během covidu její facebookoví přátelé radikálně proměnili, ona dezinformacím uvěřila také a přišla kvůli tomu o svou rodinu.

Společnost nedůvěry Praha 12:00 15. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na facebooku měla Zdeňka na 4000 přátel. „Tam jsem si budovala nějakou komunitu od roku 2015, s těmito různými andělíčky, léčení šambala, reiki. Mě to tenkrát ještě zajímalo, protože i maminku to zajímalo. My jsme si třeba zrovna Meduňku a ReGeNeRaCi kupovaly, maminka si ty obrázky v tom, hologramy, na sebe přikládala a léčilo ji to,“ popisuje.

Na začátku pandemie koronaviru se její přátelé začali sdílet lživé informace o závažnosti covidu a později také o účincích očkování. Změnila se i Zdeňka a stala se nejen aktivní čtenářkou, ale i šiřitelkou dezinformací.

„Cítila jsem komunitu, pospolitost, že jedeme to stejné, že si věříme, podporujeme se, ale všechno to bylo jinak, tihle lidi vám nikdy nepomůžou,“ vzpomíná.

Poháněl ji strach o sebe, o zdraví své rodiny. Rodiče přesvědčila, aby se neočkovali. Její matka ale onemocnění covidem nepřežila. Zdeňka v ten moment pochopila, že uvěřila lžím. Podporu, kterou od svých internetových přátel dřív cítila, už u nich nenašla.

„Dokonce i ty kamarádky, co tu byly po úmrtí maminky, mi řekly, že je jim to sice líto, ale že mám na druhou stranu být vlastně ráda, že má spasenou duši. Že ti, co jsou očkovaní, tak o duši přijdou. To byla jedna z věcí, kterou jsem v té době šířila i já jako zmanipulovaná,“ vysvětluje Zdeňka.

Její otec zemřel o rok později na následky covidu. Zdeňka přišla o svou rodinu a postupně přicházela i o své známé z facebooku. „Spoustu z nich jsem smazala, těchto kovaných ezoteriček, protože mi tam začaly nadávat, začaly mi psát, začaly na mě upozorňovat jednoho kamaráda, ‚co s ní chceš dělat, ta je neprůstřelná,‘ říkaly o mně,“ říká Zdeňka. 

Jiná forma spirituality

„Já už jsem začala mít úplně jiné názory, takže mě začaly blokovat nebo jsem je začala vyhazovat, protože ony si dodnes pořád jedou to svoje. Málo z nich se probralo, protože jim nikdo neumřel,“ doplňuje. 

4:05

‚Do hospody nechodí, peníze nosí, je laskavý otec, ale je dobrý člověk?‘ Žena příznivce dezinformací tápe

Číst článek

Zuzana Marie Kostićová, religionistka z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy, konstatuje, že podle dřívějších výzkumů socioložky Dany Hamplové věří 40 až 50 procent Čechů nějaké formě alternativní spirituality.

Ať už se projevuje vírou v osud, vyšší moc nebo duchovní energie. Že někteří z těchto lidí propadli během pandemie koronaviru konspiracím, Kostićovou nepřekvapilo. V krizích mají totiž lidé často sklony hledat viníky.

„Říkat, že za to můžou oni, to je vždycky hrozně úlevné, ukázat prstem na toho, kdo za to může, je to sklon, který má člověk v sobě. A alternativní spiritualita měla v některých ohledech tendenci vypořádat se takhle s tím, proč se pandemie stala. Konspirační rys, který v sobě měla i předtím, se tady docela projevil,“ popisuje.

Spiritualita jako taková není podle religionistky Kostićové nijak nebezpečná a konspiracím věří spíše menšina lidí. „Aby byl nějaký jev pochopitelný jako konspiracismus, tak musí existovat představa spiknutí, zákulisního působení, nějakých zlých bytostí,“ vysvětluje.

V tu chvíli už člověk může propadat nebezpečným nesmyslům, ze kterých ho podobně jako Zdeňku někdy vytrhne až zásadní životní zlom.

Jana Magdoňová, Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít