Zákon nevzniká, analýzy nejsou. Legislativa proti dezinfu bude mít minimální dopad, varují právníci
Vláda zatím navzdory vlastním prohlášením nepřipravuje zákon, který by umožnil blokovat dezinformační weby. Vybrané stránky tak blokují mobilní operátoři po dohodě s vládou a vojenskou tajnou službou, další postup je nejasný.
„Analýz dezinformací existuje celá řada. Vznikla různá oddělení na ministerstvech, která se tím zabývají, analyzují to. Je i celá řada analýz, které vznikají mimo státní sektor, takže myslím, že analýzy máme,“ odpověděl na konci března novinářům serveru iROZHLAS.cz vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma na dotaz, jak vláda plánuje řešit ruskou propagandu v Česku.
Vládní zmocněnec Klíma: K vypnutí dezinformačních webů došlo kvůli válce, klíčová je mediální výchova
Číst článek
Úřad vlády ale následně odmítl žádost o analýzy týkající se dezinformačních a propagandistických webů v souvislosti s útokem Ruska na Ukrajinu. „Úřad vlády nedisponuje informacemi požadovanými v žádosti,“ napsal v rozhodnutí z 13. dubna ředitel právního odboru Jan Večeřa.
Jak sám dále uvádí, „úřad vlády je [...] povinen poskytovat informace o věcech, které měla k dispozici vláda nebo její poradní či pracovní orgány.“ V tomto případě ale žádnými takovými dokumenty nedisponuje.
Politici se teď distancují i od Klímových slov, že vláda připravuje zákon na potírání dezinformací. „Na našich resortech příprava žádného takového zákona neprobíhá a nebyli jsme od koaličních partnerů ani informováni, že by probíhala u nich,“ odpověděla serveru iROZHLAS.cz mluvčí Pirátů Veronika Šmídová.
Přitom právě její stranický předseda Ivan Bartoš je vicepremiérem pro digitalizaci a legislativní práce vlády zaštiťuje nestraník za Piráty a ministr pro legislativu Michal Šalomoun.
Zákon nevzniká ani podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který České televizi napsal, že „represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením, o kterém v tuto chvíli vedeme pouze teoretickou diskusi.“ Resort se zatím podle ministra zaměřuje na prevenci.
Jen malý dopad
Přešlapování Česka vynikne ve srovnání se Slovenskem, kde zákonodárci v souvislosti s Ruským útokem na Ukrajinu bleskově schválili novelu, která svěřila blokování webů do rukou Národného bezpečnostného úradu.
‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Číst článek
Slovenskou úpravu ale kritizuje právník Miroslav Crha z organizace Rekonstrukce státu. „Je postavená na vágní definici (škodlivého obsahu, pozn. red.) a ohromné správní úvaze,“ vysvětluje s tím, že takový postup jen těžko může obstát v přezkumu před soudem. Problém je i skutečnost, že se na Slovensku rozhodnutí o blokaci ani nedoručuje provozovatelům zablokovaných webů. Ti se tak jen těžko mohou bránit.
Nedostatků si pravděpodobně byli vědomi i slovenští zákonodárci, kteří pravomoc blokovat přímo v zákoně ohraničili koncem června. Nyní ale sněmovna jedná o prodloužení této lhůty.
Podle Crhy je ale hlavní problém jinde a týká se i Česka. „Pokud bychom měli mít dezinformační zákon, který bude naplňovat všechna kritéria, aby mohl obstát z lidskoprávního hlediska, tak to nebude o moc širší než stávající právní úprava,“ vysvětluje s odkazem na trestní předpisy, které umožňují soudům a v krajním případě i přímo policii zablokovat nelegální obsah na internetu.
Nový zákon by tak podle právníka měl jen velmi dílčí dopad a byl by „pravděpodobně výsledkem politické poptávky něco podniknout.“
Je potřeba úmysl
I podle Michala Bartoně z Katedry ústavního práva Univerzity Palackého v Olomouci, který se specializuje na svobodu projevu, je nutné si uvědomit, co stát může a nemůže postihovat. „U nás není protiprávní, když někdo říká nepravdu,“ připomíná a dodává, že zasáhnout mohou úřady až ve chvíli, kdy nepravdivá informace zároveň naplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů.
Typickým případem je podle právníka šíření poplašné zprávy, kdy může rozhlašování lži způsobit vážné znepokojení obyvatel. Jako příklad uvádí smyšlený výbuch elektrárny.
Kam až sahá svoboda slova? ‚Hrana je zákon a jeho výklad,‘ vysvětluje odborník Bartoň
Číst článek
Zásadní podle Bartoně je, aby úřady prokázaly pachateli úmysl. „Když vám něco kamarád napíše a vy to nasdílíte nebo pošlete dál s představou, že je to pravda, tak zkrátka nemůžete být stíhán z trestného činu,“ vysvětluje.
To naznačil v rozsudku z konce března i Nejvyšší soud, který se týkal muže schvalujícího na sociálních sítích vraždu. Podle soudců pro dovození úmyslu zkrátka nestačí „případná neochota (obžalovaného, pozn. red.) nasbírat dostatečné kvantum informací k určitému tématu nebo jeho neschopnost je pečlivě a bez selektivního myšlení utřídit a analyzovat dříve, než ze sebe veřejně vychrlí tendenční, emotivní, hysterické a fakty nepodložené prohlášení na internetu“.
Podle Bartoně tak stát může trestat jen ve chvíli, kdy pachatel „opravdu ví, že to není pravda, a chce tím způsobit nebezpečí znepokojení obyvatelstva, nějakou paniku“. Postih je podle něj až úplně nejzazší prostředek, jak situaci řešit.
V zahraničí rozhodují úřady i soudy
To si myslí i Crha, podle kterého snaha o případné silové řešení v podobě zákona proti dezinformacím „odvádí pozornost od důležitých řešení jako komunikace státu, vzdělávání k mediální gramotnosti, regulace médií a podpora nezávislé žurnalistiky.“
Stát odmítá říct, které weby a proč nechal vypnout. Vláda připraví zákon proti dezinfu, Bartoš o něm neví
Číst článek
Crhovi kolegyně a kolegové z Rekonstrukce státu a dalších neziskových organizací proto zpracovali srovnání, jak se k dezinformacím staví jiné evropské země. V Litvě, která má s ruskými hackerskými a dezinformačními kampaněmi bohaté zkušenosti, může „úmyslně šířené nepravdivé informace“ nechat zablokovat komise pro rozhlas a televizi. Potřebuje k tomu ale souhlas správního soudu a provozovatelé zablokovaných stránek mají právo se vyjadřovat k vyšetřování a předkládat své argumenty.
Omezení v Litvě můžou dopadnout jen na dezinformace, které ohrožují suverenitu státu, vyzývají k terorismu nebo podněcují k válce a diskriminaci.
Sousední Lotyšsko zakazuje šíření škodlivého obsahu ve správním řízení, které rovněž přezkoumávají správní soudy.
Speciální přístup pak zavedla v roce 2018 Francie, kde může proti dezinformacím zasahovat soud, ale jen v průběhu volební kampaně a jenom v případě, kdy jsou dezinformace zjevné, masově šířené a vedou k narušení pořádku a ohrožení výsledků voleb.
V kontrastu s tím stojí česká praxe: chybí úřední rozhodnutí o zablokování a není ani přesně jasné, kdo o něm rozhoduje. Blokování provádějí mobilní operátoři a správce domén CZ.NIC po neveřejných konzultacích s vládou a vojenskou tajnou službou, která ještě donedávna tajila seznam blokovaných stránek.
Operátoři s odblokováním čekají na vládu
Šéf sdružení CZ.NIC Ondřej Filip před časem serveru iROZHLAS.cz potvrdil, že po dohodě s vládou zůstane osm původně odstavených domén mimo provoz nejméně do posledního dubnového týdne. Širší skupinu stránek pak ve svých sítích blokuje trojice českých mobilních operátorů.
Další měsíc. Dezinformační weby zůstanou po dohodě s vládou na české doméně blokované
Číst článek
„T-Mobile v současné době neplánuje ukončit blokaci webů, které byly tajnými službami vyhodnoceny jako dezinformační,“ napsal serveru iROZHLAS.cz bezpečnostní ředitel firmy Jakub Ludvík. Podle něj firmě „nepřísluší hodnotit, které weby přináší pro ČR bezpečnostní riziko a na jak dlouho,“ proto chce společnost spolupracovat s vládním zmocněncem pro boj s dezinformacemi Klímou.
„Stejně jako dosud budeme reagovat na podněty ze strany vlády České republiky,“ odpověděl Ondřej Luštinec ze společnosti Vodafone. Odblokování pak podle mluvčí Veroniky Zachariášové nechystá ani O2.
Jak naznačují data z měření, kterého se zúčastnili čtenářky a čtenáři serveru iROZHLAS.cz, blokace mobilních operátorů má asi čtyřpětinovou účinnost. Naznačuje to i odhad návštěvnosti dezinformačních webů z dílny Josefa Šlerky ze serveru Investigace.cz.
Podle něj se návštěvnost blokovaných dezinformačních webů značně snížila. Část čtenářů se ovšem přesunula na stránky, které rovněž publikují dezinformace či ruskou propagandu, na blokační seznam Vojenského zpravodajství se ale nedostaly.
