Demonstranty jsme na Hradčanské náměstí nepustili kvůli bezpečnosti, uvedla policie
Dneškem končí návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho návštěvu provázejí na jedné straně protesty místních odpůrců tamní lidskoprávní politiky a na straně druhé organizované skupiny Číňanů s rudými vlajkami. Obě skupiny se střetly i dnes, nedaleko pražského paláce Žofín, kde se konalo ekonomické fórum. Nahlášené a povolené shromáždění se mělo včera navečer uskutečnit i na Hradčanském náměstí. Místo ale policie až do půlnoci uzavřela a nikoho tam nepustila, včetně ústavních činitelů. Podle ní to souviselo s návštěvou čínského prezidenta v Praze.
„Policie stanovila bezpečnostní perimetry, zejména v okolí budov, kde se chráněné osoby pohybují. Ty vytyčila a následně požádala magistrát o vydání takzvaného dopravně- inženýrského rozhodnutí, kde byla stanovena i část, po kterou policie chápe jako nutnost, vytyčit tento bezpečnostní perimetr. Následně toho bylo i okolí Hradčanského náměstí uzavřeno,“ říká Jozef Bocán, mluvčí Policejního prezidia ČR.
Policie včera uzavřela Hradčanské nám. Proč, to vysvětluje mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán. O demonstraci mluví i Michael Kocáb
Demonstrace na Hradčanské náměstí byla přitom předem nahlášená a povolená. „Akce nebyla ani tak povolená jako oznámená. Akce se oznamují na Magistrát hlavního města Prahy. Akce navíc pokračovala i v místech, kde ani oznámená nebyla,“ připomíná Bocán.
„Na základě rozhodnutí vydaného magistrátem byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen, a to pro vozidla i chodce. V tu dobu byl uvedený prostor veřejným prostranstvím. Svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva a konat zde shromáždění.“
Podle Bocána tak není rozhodující, jestli jde o běžného občana nebo ústavního činitele, ale jestli má osoba oprávnění ke vstupu do chráněného prostoru: „Což má skutečně málo osob – zpravidla z řad policie, případně rezidentů, kteří v oblasti bydlí. A i ty policie do místa jejich bydliště doprovázela.“
Protestu proti lidskoprávní politice Číny se chtěl na Hradčanském náměstí účastnit mimo jiné poslanec a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, bývalý ministr zahraničních věcí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, bývalý ministr životního prostředí a zakladatel strany LES Martin Bursík, europoslanec Jaromír Štětina nebo hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.
Poslanec a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek chtěl protestovat na Hradčanském nám. proti lidskoprávní politice Číny. Více od Martina Karlíka
Jako ústavní činitel se na Hradčanské náměstí domáhal Miroslav Kalousek, který držel v ruce tibetskou vlajku.
„My jsme slušně požádali zde přítomné bezpečnostní složky, abychom mohli projít. Jsme ústavní činitelé a žádná represivní státní moc nám nesmí bránit ve svobodném projevu,“ zaznamenala jeho slova Česká televize.
Podle ústavního právníka Jana Kysely ale fakt, že je někdo ústavním činitelem neznamená, že může jít kdy chce a kam chce:
„Z toho, že jste poslanec, v této oblasti mnoho neplyne, než se těšíte imunitě. To znamená, že podléháte nějakému zvláštnímu režimu stíhání. Ale že byste mohl vytáhnout průkaz a říci: ‚Já jsem poslanec, pusťte mě tam, kam žádný jiný občan jít nemůže.‘ Takhle to u nás zařízeno není.“
Podle Kalouska jsou současná opatření přísnější, než když byl na návštěvě Československa Leonid Iljič Brežněv, na jehož návštěvu si vzpomíná:
„Vím, že jsem studoval. A vím, že jsem byl na Hradčanském náměstí, když zrovna přijížděl Brežněv, za ním jela sanitka. Tak to jsem se u Matyášovy brány chvíli koukal.“
Podle hudebníka a bývalého politika Michaela Kocába byla porušena Ústava České republiky:
„Mluvit o dopravně-inženýrském rozhodnutí nebo o různých perimetrech je jednoduché, ale také máme Ústavu České republiky. A my máme vážné podezření, že tím byla Ústava porušena. Je to klasický nedemokratický princip, kdy se rozhodne, po nějaké konzultaci s nejvyšším vedením státu, že víceméně svévolně ten či onen prostor zahradí, nějakým způsobem znepřístupní a důvody se najdou vždycky."
Podle Kocába bylo shromáždění naplánováno na dobu, kdy prezidenti měli být v Lichtenštejnském paláci.
„Kdyby se hlavy státu večer blížily k Pražskému hradu, tak bychom to místo samozřejmě opustili. A kdyby ne, tak by nás policie lehce vytlačila. To byla svévole. Takhle by mohli zahradit celou Prahu a vymlouvat se na perimetry,“ podotýká Kocáb.
Podle něj budou svolavatelé shromáždění celou věc dál řešit.
„My si okamžitě necháme udělat analýzy. A pokud budou jasné, tak se příště budeme takovým rozhodnutím ohánět. Pokud ne, tak se to požene k soudu. Pak si policie nebude moci nic takového dovolit. Je neuvěřitelné, ze Zeman stabilizuje společnost tak, že lidi, kteří tu dělali sametovou revoluci, jsou tak ostrakizováni.“
