„Odchodu sociální demokracie z vlády rozhodně nebráníme. Nouzový stav zvládneme i bez jejich účasti ve vládě,“ reagoval Babiš na slova koaličního partnera o možném odchodu z vlády. „Jestli má ČSSD se svou účastí v menšinové vládě problém, tak ať klidně odejde a přestane o tom donekonečna mluvit,“ doplnil. Právě po dobu nouzového stavu ale Hamáček stranu z vlády odvést nechce a takový krok označil za nezodpovědný.

„Nedovedu si představit, že kopneme do dveří a odejdeme z vlády. Země je ve stavu, který dlouho nepamatuje. Asi to možná každý nepochopí, ale přišlo by mi to zbrklé a dětinské nyní odejít,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Mezi prvními apeloval na rozpuštění koalice pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Současné napětí v koalici panuje kvůli novému daňovému balíčku, který sněmovna schválila v listopadu na návrh ANO, ODS a SPD. Změna počítá především se zrušením superhrubé mzdy a změnou daňových sazeb. Sociální demokraté sice předložili vlastní návrh, ten ale neuspěl a Hamáček o schválené úpravě mluvil jako o „pravicovém experimentu“.

Neshody ale současný kabinet provázely už od samého začátku. V červnu 2018 odmítl prezident Zeman do vznikající vlády na post ministra zahraničí jmenovat kandidáta ČSSD Miroslava Pocheho, přestože na jeho volbě sociální demokracie trvala. Funkci tak dočasně převzal Hamáček společně s resortem vnitra.

O několik měsíců později vyšla najevo kauza premiérova syna Andreje Babiše mladšího a jeho údajného únosu na Krym. Hamáček reportáž serveru Seznam Zprávy, v níž Babišův syn mluví o své roli v kauze Čapí hnízdo, označil za „znepokojující“. „Nemůžeme vyloučit žádnou alternativu,“ odpověděl v listopadu 2018 na dotaz ohledně budoucnosti spolupráce s ANO. Při hlasování sněmovny o nedůvěře vládě nicméně poslanci sociální demokracie opustili sál. „Nešli jsme do vlády proto, abychom řešili kauzy Andreje Babiše, šli jsme do vlády proto, abychom prosazovali náš program,“ uvedl Hamáček s tím, že opozice podle něj žádný alternativní plán nemá. Koalice kauzu nakonec ustála.

Přetahování o Staňka

Dosud největší rozkol tak kabinet čekal až v létě roku 2019. Tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) náhle odvolal z pozice ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, na něhož podal dvě trestní oznámení. Důvodem Fajtova vyhazovu mělo být podle ministra jeho údajné špatné hospodaření s prostředky galerie: nedostatky v uzavřených dohodách nebo přestřelené autorské smlouvy. Soud ale podezření nepotvrdil.

Kvůli kontroverznímu kroku Staněk na Hamáčkovu výzvu rezignoval – výměnu v čele resortu ale zkomplikoval prezident Miloš Zeman, který odmítl jmenovat nového kandidáta ČSSD Michala Šmardu. Toho odmítal i předseda vlády Babiš.

„Čekáme na to, zda bude respektována koaliční smlouva. Tedy zda budeme mít pět ministrů,“ okomentoval Hamáček v srpnovém rozhovoru pro Radiožurnál spekulace o konci vládního uskupení. Podle bývalého místopředsedy ČSSD Milana Chovance byla sociální demokracie v této situaci „fackovacím panákem“.

Šmarda se však nominace nakonec vzdal sám. „Byl jsem přes léto smířený s tím, že já i ČSSD odcházíme,“ řekl pro server Aktuálně.cz Hamáček. „Nechci se dostat do situace, abych byl obviňovaný, že jsem udělal druhý rok 1948,“ odůvodnil setrvání v koalici. Odchod z kabinetu nepodpořilo ani grémium sociální demokracie. Po měsících vleklých sporů tak nakonec ministerstvo kultury převzal současný ministr Zaorálek.

Jako důvod k odchodu viděl Hamáček také říjnovou schůzku tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) se šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem. Ti se v noci potkali v restauraci na Vyšehradě navzdory platným opatřením proti šíření koronaviru. I tehdy Hamáček naznačil možné dopady na vládní fungování. „Mohlo by to znamenat (odchod z vlády),“ řekl na dotaz serveru iDNES.cz o schůzce Hamáček. „Pro nás není přijatelné, aby to vyšumělo do ztracena.“

Gabriela Knížková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít