Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice. Jednou z nich je třeba to, že se 25. prosince nemá pracovat.

12:00 25. prosince 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už starokřesťanská církev ve čtvrtém století v Římě stanovila Ježíšovo narození na 25. prosince. Nejspíš, aby vytvořila protiváhu starší pohanské slavnosti nepřemoženého Slunce, která souvisela se slunovratem.

„Kostely jsou svátečně vyzdobeny, nechybí jesličky a stromy. Koná se bohoslužba, která je slavnostní a připomíná příchod spasitele na náš svět,“ říká etnografka Ilona Vojancová.

V bibli se o narození Ježíše píše jen ve dvou evangeliích – v Matoušově a v Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí: „Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou.“

Na Boží hod už ve všech křesťanských chrámech stojí jesličky. Vůbec první betlém postavil v roce 1223 František s Assisi. Chtěl lidem betlémskou scénu přiblížit a od té doby se stavění jesliček rozšířilo.

Vědci poodhalili tajemství Betlémské hvězdy. Nebyla to kometa, ale supernova

Číst článek

Podle etnografky Vojancové byl Boží hod dnem, kdy se setkávaly rodiny: „Dokonce děti měly navštívit své kmotry a poděkovat jim za přízeň. Děti od nich dostávaly nějaký pamlsek.“

Sněhuláci, sobi a Santa Claus. Pákistán vypravil speciální vánoční vlak

Číst článek

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít