Podnikání i vyšší příspěvky od věřících. Církve nahrazují příjem od státu, některé strádají už nyní
Dohodu o církevních restitucích a plán na odstřižení církví od státu hodnotí část náboženských společností v Česku s odstupem šesti let kladně. Jiné se do budoucna obávají vážných finančních problémů. Radiožurnál zjišťoval, jak církve zvládají udržovat a zvelebovat své nemovitosti při postupně klesajícím státním příspěvku. Ten se každoročně snižuje o pět procent a v roce 2030 se dostane na nulu.
„Krásně restaurátoři zrestaurovali nástěnné malby s brokátovým vzorem,“ pochvaloval si letos v září Jan Liebner z pražského arcibiskupství výsledek rekonstrukce zámku v Dolních Břežanech. Církev za ni zaplatila 200 milionů korun a v památce z 16. století teď bude hotel.
Řada dalších církevních objektů ale chátrá. Příkladem je historická zvonice v Jabkenicích na Mladoboleslavsku. Na její opravu prý nejsou peníze. A Jabkenice podle svého nezávislého starosty Zdeňka Slavíka zase nechtějí investovat do majetku, který jim nepatří. „Bylo by škoda udělat velkou opravu a pak to nechat pustnout zase několik let, jako to zpustlo teď,“ říká pro Radiožurnál starosta.
Postupný výpadek příjmů od státu chtějí církve nahradit výnosy z podnikání nebo vyššími příspěvky od věřících. Téma pro Zdeňku Trachtovou
Podle sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla se většina objektů v restitucích vrátila církvi v žalostném stavu a není možné je opravit naráz. „Problém je, že památky jsou zadlužené vnitřně desetiletími neúdržby, takže nemůžeme čekat, že to bude za dva tři roky v pořádku. Bude to určitě trvat,“ tvrdí.
„Samozřejmě cítíme, že peněz na provoz ubývá – takových snadno dosažitelných – a že si musíme na provoz vydělávat, ale s tím se právě počítalo. Právě proto, že se očekává, že se budou zvyšovat výnosy z hospodaření s majetkem. Počítá se s tím a nečiní to nějaké zásadní potíže.“
Pomoc od věřících
Plánovanou odluku církve od státu Přibyl schvaluje, stejně jako mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman. A podobně se na věc dívá i zástupce Evangelické církve metodistické Petr Procházka.
„Je třeba přiznat, že to úplné odstřižení od státní podpory nebude jednoduché, ale doufáme, že se nám to podaří vyvážit z vlastních peněz. Klesající státní příspěvek vyvažujeme zvýšenou finanční obětavostí našich členů a odpovědným hospodařením se stávajícím majetkem,“ vysvětluje Procházka.
Peníze za církevní restituce nebyly reálné, zdanil bych je hned, zopakoval Faltýnek postoj ANO
Číst článek
Naopak biskup Řeckokatolické církve Ladislav Hučko očekává v budoucnu vážné finanční problémy. Také on spoléhá na příspěvky věřících. „Finanční náhrada v našem případě to nestačí nahradit. Ono vždycky se to nějak vyřeší, jen jde o to, jestli s větší bídou nebo menší bídou. Chceme se přeorientovat a doufáme, že v budoucnu bude účast našich věřících větší, že nám budou pomáhat a podporovat,“ popisuje biskup.
Odluku od státního financování považuje za problém i předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Upozorňuje, že už dnes federace nezvládá zanedbané památky opravovat: „Problémy představují především stovky hřbitovů a některé synagogy, které máme, které zůstaly po zaniklých židovských komunitách, které byly zničeny za druhé světové války a za komunismu.“
V Česku je 400 zchátralých nebo poškozených kostelů, 50 objektů má podle autorů webu Zničenékostely.cz propadlé střechy a zbyly z nich jen obvodové zdi. Vůbec v nejhorším stavu jsou pak dvě sakrální stavby na Olomoucku – kostel Nejsvětější Trojice v Jestřabí a kostel Všech Svatých v Olověné.
Většina objektů se církvi v restitucích vrátila podle České biskupské konference v žalostném stavu a není možné je opravit najednou. Na rekonstrukce dohlíží odborníci. „Oni to dělají citlivě, protože naprostá většina jejich památek je památkově chráněných, památkáři na to dohlížejí, a myslím si, že i ti představitelé mají vztah k památkám a opravují je tak, jak je potřeba. Jiná věc je tempo oprav. Řeknu, že se snaží, ale prostředků je málo a jde to pomalu,“ říká pro Radiožurnál památkář Michal Valenčík.
Ministerstvo o opravách nemá přehled
Zato představitelé Jednoty Bratrské nebo Českobratrské církve evangelické nevidí v údržbě svých objektů větší problém. S obtížemi se nepotýká ani Starokatolická církev.
„Vzhledem k tomu, že památek a nemovitostí máme ve správě poměrně málo, tak to zvládáme udržovat i zvelebovat. Využíváme při tom i různá státní a obecní subvence,“ říká biskup Pavel Benedikt Stránský.
Ministerstvo kultury nemá přehled o tom, jak církve postupují při opravách svých památek. „Takováto evidence neexistuje a pro nás ani není technicky možná. Pokud nějakou památku opravujeme společně a ta která církev nebo náboženská společnost uhradí spolupodíl, tak nelze zkoumat, z jakých peněz byla tato částka uhrazena,“ uzavírá mluvčí rezortu Simona Cigánková.
Všechny oslovené církve a náboženské společnosti zásadně odmítají možné zdanění peněžitých náhrad za majetek, který jim stát nevydal v restitucích. To dlouhodobě prosazují zejména komunisté.
