Vodičkův svaz bojovníků za svobodu vrátil dobrovolně státní dotaci. Aby se vyhnul daňové kontrole
- Když ministerstvo financí loni prověřovalo, jak Český svaz bojovníků za svobodu nakládá se státními dotacemi, v účetnictví našlo chyby za statisíce korun. Následovat měla daňová kontrola, na jejímž konci by se vyměřila vratka.
- Aby se tomu historický spolek v čele s kontroverzním Jaroslavem Vodičkou vyhnul, raději většinu problémových peněz vrátil, zjistil nyní iROZHLAS.cz. Zpět do státní kasy od svazu odešlo přesně 762 734 korun.
- Kvůli odměňování externistů se hospodařením spolku zabývá také Státní úřad inspekce práce, prověřuje podezření na přestupek. Pokud se potvrdí, svazu bojovníků hrozí pokuta až dva miliony korun.
„Daňový subjekt vrátil dotaci na účet poskytovatele (ministerstvo financí – pozn. red.) a tím nedošlo k porušení rozpočtové kázně,“ reagovala na dotaz redakce mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová.
‚Je to výsměch pamětníkům války.‘ Vodičkův svaz bojovníků provozuje muzeum Waldemara Matušky
Číst článek
Finanční správa se hospodařením Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) začala zabývat zkraje roku, a to na základě podnětu od ministerstva financí.
Resort vedený Alenou Schillerovou (za ANO) totiž u spolku loni provedl veřejnosprávní kontrolu. Cílem prověrky bylo zjistit, jak svaz nakládá s dotacemi od státu. Jen od financí si totiž ročně přijde na 6,3 milionu korun.
Resortní audit ukázal, že se svazu nepodařilo věrohodně doložit některé výdaje spojené s jeho provozem či organizací pietních a osvětových akcí. Funkcionáři spolku také – namísto připomínky protinacistického odboje – utratili část erárních peněz neoprávněně za špekáčky a bio čokolády či je použili na vyplacení mimořádných odměn.
Ministerstvo financí prověřovalo využití dotací poskytnutých v letech 2016 až 2018. Svaz od resortu za tu dobu inkasoval celkem 19 milionů korun, z toho byly chyby u výdajů za bezmála 900 tisíc korun.
„Použití peněžních prostředků v rozporu s podmínkami dotace bylo konstatováno u výdajů za rok 2016 ve výši 226 630,31 korun, za rok 2017 ve výši 333 056,72 korun a za rok 2018 ve výši 337 647,79 korun,“ upřesnil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení resortu financí.
Vrácení dotace
Po ukončení prověrky ministerstvo na svaz bojovníků zároveň apelovalo, aby problémové peníze vrátil. A spolek – pečující o památku válečných veteránů – poslechl.
„Na základě výzvy ministerstva financí tedy vrátil dne 20. března 2020 poskytovateli částku 762 734,59 korun, která odpovídá 85 procentům z celkového objemu identifikovaných neoprávněných výdajů, které byly původně zahrnuty do vyúčtování dotace,“ pokračoval Vojtěch.
Resort totiž spolku neplatil výdaje v plné výši, ale pouze z 85 procent. Zbytek musel svaz doplácet ze svého.
„Témata, na která se ptáte, jsou vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny a představeny na oficiálním webu Českého svazu bojovníků za svobodu.“
Ioannis Sideropulos (mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu)
Poté, co vedení bojovníků poslalo kýženou sumu zpět, ministerstvo aktivovalo takzvanou fikci neporušení rozpočtové kázně a finanční správa ukončila daňovou kontrolu. Jelikož spolek tímto způsobem pochybení napravil, vyvázl z celé věci bez škraloupu. Na další vyplácení dotací ze státní kasy by to tak nemělo mít vliv.
„Vzhledem k tomu, že ČSBS v souladu s ustanovením § 14f rozpočtových pravidel vrátil požadovanou částku a dále předložil v řádném termínu vyúčtování dotace za rok 2019 a odvedl nevyčerpanou částku dotace za rok 2019, ministerstvo financí nemělo žádné důvody pro neuvolnění schválené dotace na rok 2020,“ uvedl dále Vojtěch z tiskového odboru.
Resort podle něj navíc zpřesnil podmínky čerpání státní dotace, aby se příště podobným chybám předešlo. „Prostor pro výskyt obdobných nedostatků by to mělo značně omezit a umožnit poskytovateli účinnější předběžnou a průběžnou kontrolu,“ doplnil s tím, že další prověrku ovšem nelze v budoucnu vyloučit.
Spolek ve ztrátě
Český svaz bojovníků za svobodu je historický spolek sdružující účastníky nacistického odboje za druhé světové války, jejich pozůstalé i sympatizanty. Jeho hlavním posláním je osvěta a péče o památku válečných obětí. Díky tomu činnost z velké části dotuje stát. Mezi další příjmy spolku patří dary od příznivců, případně členské příspěvky. Přesto je ČSBS – alespoň podle účetní závěrky za rok 2017 – ve ztrátě.
Z jakých peněz tedy spolek vratku uhradil a zda se kvůli třeba ještě více nezadlužil, není zřejmé. Jeho předseda Jaroslav Vodička to na dotaz serveru iROZHLAS.cz nevysvětlil. Na zaslaný e-mail nereagoval a původní mobil má zrušený.
Redakce se proto vydala přímo do sídla svazu v pražské Legerově ulici. „Dnes tady není, je na Slovensku, bude až zítra,“ snažila se být nápomocná jedna z pracovnic. Vodička ale nebyl ve svazových kancelářích k zastižení ani o den později.
Sdílný nebyl ani mluvčí bojovníků Ioannis Sideropulos. Otázky redakce na financování svazu, daňovou kontrolu či kritické hlasy uvnitř bojovníků odbyl jednou větou. „Témata, na která se ptáte, jsou vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny a představeny na oficiálním webu Českého svazu bojovníků za svobodu,“ napsal v e-mailu. Opětovnou žádost o zodpovězení zaslaných otázek nevyslyšel, pouze se omluvil, že je doba dovolených a opět odkázal na web.
K hospodaření svazu a vrácení dotace se vyjádřil alespoň místopředseda ústředního výboru Milan Andres. „Jsem přesvědčený o tom, že proběhlo všechno korektně,“ řekl. Odmítl současně, že by teď spolek musel kvůli chybějícím financím omezovat provoz nebo rušit plánované akce. „Myslím si, že svaz pracuje tak, jak pracovat má. Rozhodně se s danou situací vypořádáme,“ pokračoval.
Prodej majetku?
Předseda břeclavské buňky Václav Vaněk je však přesvědčený, že se kvůli aktuálním finančním problémům schyluje k dalšímu prodeji svazového majetku. Vodička – který už dříve čelil kritice kvůli prodeji třech pater domu v Legerově ulici – to podle něj nadhodil během koronavirové krize.
„Nemohl svolat řádné zasedání, poslal proto všem členům dopis, aby mu dali telefonicky nebo e-mailem souhlas s prodejem části majetku. A že z toho se ten dluh uhradí. Nechtěl na nic jiného přistoupit,“ popsal.
Problematických 900 tisíc. Ministerstvo našlo chyby v hospodaření Vodičkova svazu bojovníků za svobodu
Číst článek
Jenže tady narazil. Část členské základny se podle Vaňka – někdejšího místopředsedy spolku, který loni z vedení na protest odešel – proti Vodičkově záměru ohradila. Korespondenční hlasování totiž svaz nemá podle Vaňka zakotveno ve stanovách. „Argumentovali jsme tím, že by tak hlasování nebylo platné,“ doplnil.
Místopředseda Andres ale výtky odmítá. Podle něj varianta, že by se bojovníci zbavili dalších nemovitostí, není na stole. „Neřešíme v této chvíli žádný prodej,“ uvedl.
Vaňkovi se navíc nelíbí, že se problémová dotace zaplatila ze svazových peněz. „Bereme to jako podraz, jako zpronevěru ústředního výboru. Není správné, aby tu tíhu dluhu nesl celý svaz,“ pokračoval. Narážel tím na to, že značná část chybových výdajů pocházela od nejvyšších funkcionářů svazu.
Přemrštěné odměny
Konkrétně Vaněk připomněl třeba kontrakty s externisty, kterým svazové špičky vyplácely mimořádné odměny. Ministerstvo financí totiž během prověrky objevilo u bojovníků za svobodu v tomto směru další nešvar. Šlo o způsob, jakým spolek platil některé své pracovníky, se kterými uzavřel dohodu o provedení práce.
Resort konkrétně kritizoval, že kontrakty se zákonným limitem 300 odpracovaných hodin ročně překračovali. Peníze, které si externisté vydělali navíc, jim potom spolek vyplatil na mimořádných odměnách. Třeba Vodičkův šofér si tak vedle běžné odměny za práci 10 tisíc korun přišel měsíčně ještě na mimořádný bonus v celkové výši 68 918 korun.
Kontroloři ministerstva financí proto konstatovali podezření na přestupek a celou věc předali k posouzení Státnímu úřadu inspekce práce. „Ano, podnětem se zabýváme. Věc ovšem není doposud pravomocně skončena, proto vám k případu nemůžeme ze zákona poskytnout další informace,“ reagoval mluvčí inspektorátu Richard Kolibač.
Pokud se podezření na přestupek potvrdí, mohlo by to finanční potíže svazu ještě více prohloubit. Za překročení limitu odpracovaných hodin na dohody hrozí podle zákona o inspekci práce pokuta až dva miliony korun.
Platforma kritiků
Špatná ekonomická kondice svazu byla také pro některé členy spolku poslední kapkou. Založili proto platformu s názvem Vraťme vážnost ČSBS, kde se upozorňuje na skandály a kontroverze především kolem svazového předsedy Vodičky. Ten byl v osmdesátých letech členem komunistické strany a agentem tehdejší Veřejné bezpečnosti. Pozornost vzbudil třeba jeho projev na tryzně v Terezíně v roce 2018, židovská obec ho kvůli výrokům uprchlících označila za xenofobní.
„Naším cílem je otevřeně poukazovat na každý nešvar, které se děje, prostřednictvím našich webových stránek. A samozřejmě taky informovat o tom, co děláme, že nejsme jenom rebelanti,“ vysvětlil břeclavský předseda Vaněk. O platformě informovala už dříve například Česká televize.
Vedle jeho buňky se k platformě připojila také benešovská, trutnovská plzeňská či brněnská organizace. Podle šéfa Brna-venkov Milana Fryčky si současné vedení svazu neváží práce svých okresních buněk.
„V lednu jsme například odhalili pamětní desku skoro tisícovky našich vlastenců zemřelých ve Vratislavy. Musel jsem na to sehnat peníze, nebylo ani jednoduché to v Polsku zařídit,“ popsal. Uznání od vedení svazu se ale podle svých slov nedočkal. Svou nespokojenost se snažil s vedením řešit, ale neúspěšně. „Nechtějí nic slyšet,“ pokračoval.
Vodičkova špatná pověst má podle Fryčky dopad i na financování lokálních akcí, obce se kvůli němu prý od svazu distancují. Ze státních dotací jde navíc podle něj do krajů jen minimum peněz. „Za rok v červnu nás čeká sjezd, do té doby jsme si dali za cíl upozorňovat na všechny nedostatky,“ doplnil Fryčka s tím, že by tak chtěli tlačit na výměnu stávajících funkcionářů v čele s Vodičkou.
Platformu podpořila také lidická organizace v čele s Janou Bobošíkovou. „Máme k současnému předsednictvu dlouhodobé výhrady, které zveřejňujeme na našich stránkách a o kterých informujeme jak vedení svazu, tak členskou základnu. Všechno ostatní považuji za interní věc svazu,“ komentovala. Že by měla ambici obsadit po Vodičkovi místo v předsednictvu bojovníků zároveň odmítla.
Místopředseda svazu Andrys ale kritiku odmítá. „Určitě není sebemenší důvod uvažovat o odstoupení. V platformě se nacházejí lidé, kteří se právě podíleli na některých financích, které neodpovídaly reálu podle finanční kontroly,“ argumentoval.
„Ale to je problematika svazu uvnitř a těchto pár jedinců, že se chce tímto způsobem prosadit, to je holt v každé společnosti. V každém spolku se vždycky někdo najde. Takže v žádném případě zde nějaké ohrožení nevnímám, ba naopak. Bylo by potřeba, aby se ti dotyční zamysleli sami nad sebou,“ doplnil ke kritickým hlasům.
Matuška přestěhován
Jedním z důvodů vzniku kritické platformy bylo podle Fryčky také to, že vyšlo najevo, že svaz bojovníků za svobodu provozuje ve východočeské Jaroměři muzeum Waldemara Matušky. V únoru na to upozornil server iROZHLAS.cz. „To se nám nezdálo, nemá to nic společného s odbojem. Byla to jedna z těch křiklavých záležitostí,“ uvedl Fryčka.
Sbírku upomínající slavného zpěváka společně s vojenským muzeem původně spravovalo město, před pěti lety ji ale svazu přenechalo. Důvod? Nadměrná zátěž pro obecní kasu. Roční provoz totiž vyšel na více než milion korun. Majitel exponátů Miroslav Frost se posléze domluvil se svazem bojovníků, který sbírky zaštítil.
Nedávno ale přišel obrat a svaz dal od Matuškova muzea ruce pryč. Jaroměř podle starosty Josefa Horáčka (Volba pro město) chtěla po Vodičkovi, aby se svaz alespoň podílel na nákladné správě domu. Nájem měl totiž zdarma. „Jsme pouze podílníky a jen do fondu oprav platíme 110 tisíc korun ročně. Prostory jsou zkolaudovány jako byty,“ popsal.
Řešením bylo podle Horáčka také přesídlit sbírku do prostor, které svazu v pronájmu zůstaly. „Ve výpůjčce mají zdarma i tak obrovské prostory,“ doplnil. K tomu ale nakonec nedošlo. Majitel Matuškových exponátů tak přestěhoval svou sbírku na Třebíčsko. „Mrzí mě to, mám to daleko a navíc se do nových prostor ani všechno nevejde,“ řekl Frost.
Odliv členů
Český svaz bojovníků za svobodu čelil v posledních letech kritice například kvůli odstraňování opozičních hlasů na jednáních svých členů či podivnému hospodaření, ve kterém s majetkem nakládá vedení údajně jako se svým soukromým.
Doteď se navíc potýká s odlivem lidí. Naposledy se od svazu odtrhla valašskomeziříčská organizace, která čítala okolo stovky členů, upozornil deník Právo. Buňka v čele s Karlem Kredbou má za to, že se svaz odchýlil od svého původního smyslu. Založila si proto nový spolek s názvem Společnost pro uchování odbojových tradic.
Některé úřady pak se svazem nespolupracují tolik co dřív. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) loni v březnu řekl, že akce svazu bojovníků za svobodu jsou zneužívány k politické agitaci a útokům proti českému spojenectví v NATO. Ministerstvo proto s tímto svazem omezilo spolupráci.
Senát už dříve doporučil svým členům, aby omezili účast na akcích pořádaných tímto svazem. Podle únorového usnesení horní komory opouští tato organizace původní hodnoty a přiklání se k bývalému režimu.
