Výcvik kvůli revoluci. Policie stíhá představitele spolku kvůli vyslání člena bojovat na Donbas
Členové extremistického spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír vyslali Miloše Ouřeckého bojovat na ukrajinský Donbas, aby se naučil zacházet s výbušninami, zbraněmi a nebezpečnými látkami. Po návratu měl podle jejich představ vycvičit další vojáky, aby byli připraveni, kdyby se v Česku konala nespecifikovaná revoluce. Vyplývá to z patnáctistránkového dokumentu o zahájení trestního stíhání, do kterého Radiožurnál nahlédl.
Celkem policie viní z podpory terorismu pět lidí, mezi nimi pravoslavného kněze Přemysla Hadravu, šéfa spolku a bývalého podplukovníka Armády České republiky Ivana Kratochvíla, důchodce Vladimíra Štádlera a elektromechaničku Andreu Krulišovou, která ve spolku zastávala funkci „náčelnice štábu“.
O napojení domobranecké skupiny na ruské zpravodajské služby nemám pochybnosti, říká slovenský novinář Forró
Číst článek
Zvlášť pak kriminalisté obvinili bývalého profesionálního vojáka, dnes dělníka na skládce Miloše Ouřeckého.
Kněz Hadrava spolu s velitelem v záloze Kratochvílem podle policie přiletěli na začátku ledna 2017 do ruského Rostova, aby se následně osobně na hotelu setkali s českým bojovníkem za proruské separatisty Jiřím Urbánkem (ten je stíhaný v jiném případu pro trestný čin teroristického útoku). Urbánek je údajně požádal, aby poslali dva české dobrovolníky, „že pro výcvik tam mají zelenou“.
Paramilitární hnutí podle obvinění poslalo „svého vojáka“ Ouřeckého na Donbas o šest měsíc později - v červenci 2017. Tahle mise ale skončila dřív, než začala. 23. 7. 2017 odletěl Ouřecký do Rostova na Donu v Rusku, po pěti dnech ale opět skončil na českém letišti. Na místě mu totiž odmítl pomoci člověk, kterého spolek domluvil.
Ouřecký to o den později, konkrétně 28. 7. 2017, zkusil podle policie ještě jednou. Tentokrát už se na frontu dostal. Přes hranice mu pomohl člověk, který si říkal Maxim, a dovedl ho k jednotce, kde se potkal s českým bojovníkem v barvách neuznané Doněcké lidové republiky Urbánkem.
Výcvik na revoluci
Po výcviku se Ouřecký podle dokumentu zapojil do 1. útočné brigády takzvané Doněcké lidové republiky. Měl hodnost vojína, byl řidič a říkal si „Jimmy“.
Koncem září 2017 se přesunul na jiný úsek. „Tam to bylo ostré, bojová linie byla v polích,“ řekl policistům při výslechu a potvrdil, že bojoval za proruskou stranu. Kvůli tomu mu za zločin teroristického útoku hrozí až 20 let za mřížemi. Podle své advokátky Zuzany Dohnalové ale s obviněním nesouhlasí.
Detektivové obvinili pět lidí a jednu právnickou osobu. Podezírají je ze zapojení do bojů na východě Ukrajiny
Číst článek
Členové spolku si od jeho výcviku podle policie slibovali, že se naučí manipulovat s výbušninami, zbraněmi a jinými nebezpečnými látkami, aby pak mohl vycvičit další lidi.
„Miloš Ouřecký po svém návratu do České republiky měl původně dle udělených instrukcí v těchto dovednostech cvičit další osoby z řad organizované skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír tak, aby jich tyto osoby mohly využít v rámci případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice,“ píše se v policejním usnesení.
O jaké změny mělo jít, policie už v usnesení nepíše, ale třeba jeden ze svědků, který ze spolku právě kvůli radikalizaci vystoupil, podle policie tvrdí, že šéf tohoto sdružení Kratochvíl po nich dokonce chtěl, aby například „napadli nějakou elektrárnu a způsobili black out, kdy konkrétně toto byl nápad obviněné Krulišové“.
Financování terorismu
Na mysli má Andreu Krulišovou, která v minulosti neúspěšně kandidovala na Praze 8 do zastupitelstva za stranu Svobodní, o tři roky později se opět bez úspěchu pokusila dostat do Poslanecké sněmovny za hnutí Blok proti islámu. Nakonec se z šedesátileté ženy stala náčelnice štábu spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír.
Bývalý voják, pravoslavný kněz i ‚náčelnice štábu‘. Koho zadržela policie kvůli vazbám na Donbas?
Číst článek
Krulišová odmítla, že by plánovali napadnout elektrárnu. Řekla to v rozhovoru pro Radiožurnál krátce poté, co opustila celu předběžného zadržení. Její advokát Luděk Růžička pak uvedl, že si proti obvinění podala stížnost.
„Určitě podáme, celá kauza je vykonstruovaná, nebylo k čemu vypovídat, paní Krulišová se údajné trestné činnosti nedopouštěla. Ti, co jsou zadržení, jsou všichni plus minus šedesátníci, někomu je 57, někomu 62 let. Jedná se o lidi, kteří si na podzim svého života rozhodli hrát si na vojáčky a skauty,“ uvedl Růžička.
Krulišové hrozí za propagaci a podporu terorismu až 15 let za mřížemi, knězi Hadravovi dokonce až 20 let za financování terorismu. Právě on měl totiž podle policie posílat peníze vojákům na Ukrajinu. Konkrétně třeba během let 2019 až 2020 hned ve třech případech. Vždy to bylo podle policejního obvinění po dohodě s bojovníkem na Ukrajině Urbánkem.
Největší sumu poslal kněz Hadrava 23. ledna 2020 přes službu Western Union, a to do ruského přístavního města Taganrog k rukám Sergeje Savaleva. Šlo o 5 354 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 129 050 korun. V předchozích případech šlo o sumy v řádech tisíců. Kde na to kněz vzal, není jasné.
Krulišová sama Radiožurnálu řekla, že byl bez peněz. „Pan Hadrava měl hluboko do kapsy, nevím, kde by na to vzal. Já osobně o penězích nevím, byla to jeho soukromá záležitost,“ uvedla Krulišová. Odmítá, že by peníze pocházely z Ruska. Policie nicméně také pracuje s verzí, že peníze poskytla matka bojovníka Urbánka.
Podpora raněného vojáka
Peníze měly podle vyšetřování sloužit pro jiného vojáka bojujícího za separatisty na Ukrajině, jakéhosi Pavla Botku, který šlápl na minu. Kněz si podle všeho zřejmě uvědomoval, že se jedná o trestný čin.
V září 2019 totiž podle policie do telefonu vysvětloval, že nemůže založit transparentní účet na pomoc Botkovi, protože jde o protiprávní jednání. Pak dotyčnému sdělil, že po telefonu to více řešit nebude.
Advokátka Tereza Dokoupilová, která Hadravu zastupuje, k tomu uvedla, že její klient vinu odmítá: „Nesouhlasíme s trestním stíháním a budeme si proti tomu podávat stížnost. Klient ale nevypovídal v rámci úkonů, které ve čtvrtek probíhaly, takže žádné bližší informace vám z tohoto důvodu podávat nemůžu.“
Finančně podporovali teroristy podle policie i Kratochvíl a Štádler, ti poslali na podporu českých separatistických bojovníků 33 tisíc rublů, tedy zhruba 10 tisíc korun. Štádlerův advokát Jan Valtr se k tomu odmítl vyjádřit.
Pět revolverů
Nicméně podle informací Radiožurnálu má Štádler ještě jiný problém. Ač nemá zbrojní průkaz, v bytě policie našla během domovní prohlídky pět revolverů, stovky nábojů a šest kusů plastových nádob s nezjištěným obsahem se střelným prachem.
Zásah detektivů kvůli bojům na Ukrajině: do Slaného si přišli pro šéfa domobraneckého spolku
Číst článek
K čemu věci měl, není jasné. Odmítl totiž vypovídat. Komentovat to nechtěl ani jeho obhájce Valtr. „Já se k tomu nemůžu vyjadřovat, jsme vázáni mlčenlivostí a tím moje možnosti končí,“ řekl.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 tisíc obětí.
Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny. Na aktivity Čechů na Ukrajině jako první upozornil investigativní novinář z magazínu Reportér Tomáš Forró v článku „Češi na Donbase – když vlastence vzrušuje válka“.
