Ministerstvo vydalo instrukce pro české univerzity, jak si mají chránit výzkum. Nejvíc ho zneužívá Čína
Najít rovnováhu mezi otevřeným bádáním a ochranou výzkumu před zneužitím třeba ze strany Číny. Na tom by teď měly zapracovat české univerzity. Ministerstvo školství před prázdninami vydalo nový návod, jak zvýšit odolnost vysokých škol, aby se vyhnuly zneužití svého výzkumu třeba pro vojenské účely.
Dokumenty žádné konkrétní státy nezmiňují, ale nejaktivnější je na poli technologické špionáže Čína. Kromě americké FBI před tím varuje třeba také česká kontrarozvědka BIS.
24:52
Maďarsko může pouštět ruské špiony do Unie, varuje Nerudová. Zasedla jste si na Orbána, oponuje Knotek
Číst článek
„Čína má zájem o technologie, patenty, výsledky výzkumů, ale nechce si je kupovat. Čínské zpravodajské služby se ale také snaží získávat české akademiky ke spolupráci, ať už za peníze, nebo na základě vydírání,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Univerzity by si tak měly nastavit pravidla třeba pro cesty akademiků do zahraničí nebo pro mezinárodní spolupráci. K takzvané předběžné opatrnosti patří kontrola, jestli zahraniční instituce není na sankčních seznamech, jestli má dohledatelné vědecké výstupy a také v jaké zemi sídlí – jestli to právě není stát, který by mohl společný výzkum zneužít k potlačování lidských práv.
Školy by také měly zvažovat, čeho se spolupráce týká. „Pokročilé polovodičové technologie, kvantové technologie, biotechnologie, vesmírné a pohonné technologie čili všechno, co je jádrem rozvoje ekonomik v rámci celého světa,“ vyjmenovává nejcitlivější oblasti výzkumu vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na ministerstvu školství Radka Wildová.
Postupy českých univerzit
Radiožurnál oslovil sedm českých univerzit a všechny o materiálech věděly. Některé už dokonce pracují na interních pravidlech a školeních, jak se bránit negativnímu vlivu ze zahraničí. Zároveň to ale neznamená, že by doteď univerzity nic nedělaly.
„Nemůžeme samozřejmě vyloučit, že v individuálních případech se členy naší univerzitní obce mohl někdo snažit nějak ovlivňovat, ale žádný systematický pokus jsme zatím nezaznamenali. V minulosti jsme preventivně ukončili spolupráci s některými zahraničními institucemi, u nichž by takové riziko mohlo existovat,“ popisuje mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
Šest miliard pro vysoké školy navíc není dost, říkají rektoři. Částku nazvali ‚nepodkročitelným minimem‘
Číst článek
A vedení Technické univerzity v Liberci na jaře 2022 zase mělo školení přímo od BIS, říká mluvčí školy Adam Pluhař. „Podrobná a rozsáhlá přednáška se zaměřovala na ochranu před špionáží. Všichni zúčastnění dostali informace o cílech cizích mocí a způsobech, jakými je špionáž vykonávána. Blíže se také seznámili s bezpečností na internetu, se zásadami bezpečnosti při zahraničních cestách nebo s kybernetickou ochranou před špionáží,“ říká Pluhař.
Karlova univerzita už taková pravidla má od roku 2021. Předcházela tomu kauza s Česko-čínským centrem, které mělo zastřešovat spolupráci univerzity s čínskými akademickými institucemi. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz konference, které centrum pořádalo, platila čínská ambasáda.
‚Jejich zodpovědnost‘
Je na každé univerzitě, jak k ochraně výzkumu přistoupí. Podle vrchní ředitelky Wildové je to čistě jejich zodpovědnost a nikdo to po nich nebude vymáhat. „Je to jejich zájem, aby si opravdu samy stanovily, jak s bezpečnostními riziky a jejich potenciálním odoláváním chtějí nakládat. Čili my jsme neřekli, že to musí být do roka. Chceme, aby v roce 2025 ve výroční zprávě nám už psaly o tom, jak to opravdu dělají,“ vysvětluje Wildová.
Kromě dokumentů ministerstvo univerzitám pomůže i finančně, aby si mohly pravidla pro ochranu výzkumu nastavit. Žádat o peníze můžou v operačním programu Jan Amos Komenský.
