• V roce 2009 tvořily priority pro předsednictví „tři velké E“ čili ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Stejné hodnoty tvoří součást programu i po 13 letech.
• „Je to něco, co Česká republika dlouhodobě akcentuje, v čem se snaží budovat reputaci,“ poznamenal odborník na evropskou integraci Petr Kaniok z Masarykovy Univerzity.
• Při české premiéře v čele Rady EU se podařilo projednat na 70 legislativních dokumentů, v následujícím půlroce jich však bude výrazně méně. Současná výchozí pozice je totiž složitější. Nacházíme se v polovině mandátu evropských politiků, se kterými je nutné koordinovat, a bude se taktizovat.
• Server iROZHLAS.cz nabízí vhled do předsednického fenoménu.

Analýza Praha 6:45 16. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco při prvním českém předsednictví se na svou vůdcovskou roli připravovala vláda Mirka Topolánka (ODS) přes dva roky, oblasti priorit byly představené dlouho před startem a byla dostupná také brožura vysvětlující souvislosti, současní představitelé si dali načas.

S oficiálními prioritami pro české předsednictví se veřejnost seznámila až dva týdny před jeho zahájením, přípravy komplikovaly podzimní volby a politická výměna, zásadním způsobem do dění zasáhla ruská invaze na Ukrajinu. Přesto je v českých prioritách patrná obdobná stopa z předchozího vedení.

„Symbolická návaznost tam je, přestože priority vznikaly na základě aktuálního stavu, ne v nutnosti potřeby sledovat kontinuitu na předsednictví v roce 2009,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

V obou případech je hlavním tématem Rusko, energetická soběstačnost a sociální témata. Nyní možná jsou ještě aktuálnější, upozornil politolog Petr Kaniok. „Předsednictví, ať se mu to líbí, anebo ne, se do značné míry musí věnovat všemu s tím, že na něco může dát nějaký větší důraz. Ale to neznamená, že by mohlo jiné politiky a jiné sektory úplně vynechat,“ upozornil.

Politické priority odráží oblasti, v nichž je stát zběhlý a věrohodný. „Očekává se, že předsednická země bude alespoň v mediálním rétorice lídrem. A to pochopitelně můžete dělat v situaci, v níž u partnerů máte reputaci,“ vysvětlil odborník z Masarykovy Univerzity.

Změna s Lisabonem

Před 13 lety fungovalo Česko podle „jiných institucionálních not“. Tehdy byli tahouny EU český premiér Topolánek za asistence německé kancléřky Angely Merkelové, jenže po přijetí Lisabonské smlouvy nastala změna. Do čela Evropské rady se posadil stálý předseda – nyní Charles Michel – a pro diplomatickou reprezentaci byl vytvořen post Vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterým je v současnosti Josep Borrell.

„Platí, že členské státy po přijetí Lisabonu přichází o jedno z pozlátek – tedy moment, kdy jsou premiéři ve světle kamer a řeší velké záležitosti a úkoly. Neřekl bych ale, že by to nutně znamenalo pokles předsednického významu,“ doplnil odborník na evropskou politiku Dostál.

S tím je zajedno i akademik Kaniok: „Myslím si, že je vláda v mnohem komfortnější situaci, protože kdyby měla mít v tom konfliktu, který řešíme dnes, takovou roli jako v době před Lisabonskou smlouvou, tak by to měla hrozně těžké. Protože přece jenom hraje roli, jestli předsedá velký stát, či malá země. Nemyslím, že by se v tomto ohledu od předsednictví čekala nějaká výrazná aktivita a že by si kvůli tomu třeba musel Petr Fiala (ODS) hledat nějakého mocného spoluhráče v evropské diplomatické politice, protože prostě toto je role a funkce jiných aktérů politického systému.“

Význam předsednického fenoménu je nyní v jeho organizačních a komunikačních schopnostech, stejně jako ve vytváření osobních dojmů. I z toho důvodu se odborníci zdráhají vynášet soudy nad jejich úspěšností. Zdůrazňují, že předsednický stát, respektive formace rad, jsou pouze jedním z aktérů politického systému Evropské unie.

„Úkolem předsednictví není být v popředí a prosazovat vlastní názor. Úlohou je být čestným vyjednávačem a týmovým hráčem pro ostatní. A také reprezentovat radu v jednání s dalšími evropskými institucemi – parlamentem a komisí,“ poznamenal ředitel AMO.

Podle Dostála dochází k naplnění určitých politických cílů už ve chvíli, kdy předsednická země nastoluje priority a říká, jaká témata z celého současného balíčku jsou pro ni ta zásadní.

Jak upozornil expert na evropskou integraci Kaniok, neznamená to nastolení úplně nové agendy. „Šanci dát něco nového na stůl představuje maximálně desetinu věcí, co musí řešit, a ten zbytek podědí v nějaké fázi rozpracovanosti, v nějaké fázi dotaženosti a opravdu to nefunguje tím způsobem, že by mělo nepopsaný papír,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Důležité zároveň není jen oficiálně deklarované, ale také to, co je řečeno „mezi řádky“, z taktických důvodů se to neprezentuje veřejně. Motivace je zřejmá: jedná se o body v legislativním projednávání. Což je jeden z možných nástrojů, kterými lze do jisté míry měřit dosažené výsledky předsednictví.

Česko čeká ‚válečné předsednictví‘. Prioritní oblasti míří správným směrem, shodují se odborníci

Číst článek

70 návrhů

Právě z hlediska schválené legislativy byl výsledek prvního českého předsednictví dobrý. Stejně jako v diplomatické rovině to ale umožnila situace. V roce 2009 končil mandát Evropskému parlamentu i komisi a obě instituce měly zájem dotáhnout nastolenou agendu předtím, než přijdou volby.

„Českému předsednictví se podařilo projednat drtivou většinu z předložených návrhů, až na pár výjimek,“ řekl analytik AMO. Projednalo se jich sedm desítek.

„Vlajkovou lodí“ byl takzvaný telekomunikační balíček. „Za českého předsednictví se podařilo dosáhnout dohody o rozšíření regulace cen roamingu na SMS a datové služby, garance snížených cen do 2012,“ vyzdvihl Dostál jeden z bodů.

Nadcházející české předsednictví má jinou výchozí pozici. Koná se přesně v polovině mandátu evropských představitelů, což se odráží na stavu debaty kolem legislativy.

Aktuálně se bude předsednictví muset vyrovnat třeba s balíčkem návrhů týkajících se klimatu a energetiky. V souvislosti s válkou na Ukrajině se bude projednávat RepowerEU, který usiluje o zvýšení energetické bezpečnosti pro členské země. Domlouvat se bude dále také Fit For 55 – a jak ukázaly události v Evropském parlamentu minulý týden, dají se očekávat živé debaty. Dosáhnout za tohoto rozpoložení třeba i dílčí shody může být komplikované.

Kromě toho by Češi měli vést debaty o směrnici Evropské komise, která řeší nerovnost platů mužů a žen. Tomu se nicméně chce třeba ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) vyhnout, jak upozornil Deník N. Genderových témat je však v harmonogramu více, třeba právo na potrat jako závazné v unijních státech. Nebo projednávání domácího a sexuálně motivovaného násilí. Server Aktuálně.cz poukázal na to, že v těchto otázkách nenachází shodu vládní koalice ani v tuzemsku.

Význam předsednictví

Deklarované priority může přebít realita, prosazované legislativě zase hrozí, že nenajde potřebnou většinu. Přesto předsednická země pouze „nehasí požár“. Rotující vůdcovství v jedné z unijních institucí symbolizuje rovnost mezi zeměmi. „Všechny členské státy dostávají stejnou šanci řídit radu, což z pohledu balance a komunikace mezi nimi je důležité,“ zdůraznil politolog Kaniok.

Dalším nosným bodem je funkčnost a prosazování legislativy. „Státy dle svých zvyklostí nebo třeba lokace a vlád jsou nějak politicky nastavené a akcentují různé věci. Předsednická rotace zajišťuje, že se EU posouvá ve všech sférách a činnostech kupředu. Mění se ohnisko zájmu a funguje tam sice pomalá, ale kontinuální mašinérie,“ řekl politolog pro iROZHLAS.cz.

Ředitel AMO Dostál dále upozorňuje na přínos pro státní správu. O předsednictví se dle jeho slov mluví jako o „festivalu úředníků“, který je nicméně z hlediska dalšího fungování státu pozitivní zkušeností.

Komunikace

Dotýká se ale i široké veřejnosti, kterou ovlivňuje. Česko může během půl roku ovlivňovat a nastolovat unijní agendu, do Prahy se budou sjíždět evropští lídři.

Česko ve vedení Evropské unie. ‚Předsednictví je příležitost, musí být ale funkční,‘ říká odbornice

Číst článek

Oba oslovení experti se proto shodují, že je škoda, že vláda Petra Fialy nyní rezignovala na větší mediální kampaň. Analytik Českého rozhlasu Filip Nerad tento krok vysvětloval v podcastu Vinohradská 12 tím, že koalice Spolu nechtěla šířit a podporovat náklad médií, která v tuzemsku z velké části vlastní předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

„Mohla to pojmout edukativním způsobem a vysvětlit, co členství v Evropské unii přináší a co znamená, že jí Česká republika předsedá a proč je to důležité,“ popisoval Dostál s tím, že se při této příležitosti dalo občanům odpovídat na otázky stran fungování unijních institucí.

Komunikace evropských témat ze strany českých autorit je ale z jeho pohledu dlouhodobě slabá. Znesnadňuje to také zjednodušování některých politiků a živení narativu, že „nám Brusel něco nakázal“, přitom pro návrh kolikrát hlasovali i čeští ministři a zástupci v Evropském parlamentu.

„Chápu to z krátkodobého hlediska, že nechtějí mediálně financovat svého nepřítele. Ale z dlouhodobého hlediska je to podle mého špatné rozhodnutí, protože předsednictví, když se udělá dobře kampaň, tak představuje dobrý nástroj, jak integraci komunikovat směrem k občanům,“ doplnil Kaniok.

Vláda podle expertů jde sama proti sobě. „Během českého předsednictví v roce 2009 totiž vzrostla popularita Topolánkovy vlády,“ připomněl Dostál. Do té doby byla ODS v problémech po neúspěšných krajských volbách – nicméně pak si tuto image zbořila rozpadem koalice a následným pádem vlády.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít