Česko čeká ‚válečné předsednictví‘. Prioritní oblasti míří správným směrem, shodují se odborníci
Na oficiální programové priority vlády pro české předsednictví v Radě Evropské unie si musí veřejnost počkat do poloviny června. Klíčovými tématy by mohly být Ukrajina, energetická bezpečnost a transatlantické vztahy. Jako „poznanou nouzi a nutnost“, která je nicméně zcela namístě, je hodnotí experti napříč obory. Vyplývá to z dat projektu České zájmy v EU, jež má server iROZHLAS.cz k dispozici.
K „pracovní verzi“ priorit pro nadcházející předsednictví se vyjádřilo na patnáct odborníků, kteří se zaměřují na různé oblasti. Panuje mezi nimi shoda na tom, že vytyčené body, které chce Česko komunikovat, mají své opodstatnění. Zásadní mají být témata spojená s Ukrajinou a energetikou.
Summit EU se shodl na novém sankčním balíku. Obsahuje zastavení dovozu takřka veškeré ruské ropy
Číst článek
„Česko svými prioritami říká, že chce, aby i po šesti měsících našeho předsednictví byla Ukrajina nezávislou zemí a aby Evropa začala další zimu s vědomím toho, že nezmrzneme,“ poznamenává ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.
„Podařilo se nám stát jedním z lídrů vojenského tématu. Neprováhali jsme to a šli příkladem, třeba v přijímají lidí, kteří utíkají před válkou – to nám zlepšilo diplomatickou pozici,“ komentoval výběr pro server iROZHLAS.cz zástupce projektu Nikola Hořejš.
K tomu se přiklání i vojenský analytik z Univerzity obrany Zdeněk Petráš. „Za současné situace může být výhodou možné získání mezinárodního kreditu, pokud Česko vystoupí aktivně a účinně z pozice Evropské unie jako prostředník při řešení konfliktu na Ukrajině,“ sdělil.
Do řešení může Česko vnést „středoevropský pohled“ a zároveň „důkladnou znalost ukrajinské problematiky“, domnívá se politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. Opřít se přitom představitelé mohou o historickou zkušenost, kterou má tuzemsko s ruským působením na svém území.
Zdroje energie
Jedna z výtek směrem k prioritám míří na dříve skloňovanou zelenou politiku. „Pravdou však je, že vliv ruské agrese na globální energetiku bude ve svém důsledku pro dekarbonizaci pozitivní,“ hodnotí vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Poukazoval tak na energetickou závislost na Rusku, od které plánuje unie ustupovat.
Evropská komise zařadila jádro a zemní plyn mezi zelené zdroje. Vyhověla připomínkám Česka
Číst článek
Naopak pro zástupce byznysu a průmyslu je důležité, aby dekarbonizace Evropy proběhla postupně. „Musí zohledňovat dopady na konkurenceschopnost průmyslu. Podporujeme diverzifikaci dodávek zemního plynu, společné nákupy plynu, výstavbu nových LNG terminálů a zajištění přepravních cest. Plán Green Dealu ale musí být nastaven realisticky s ohledem na současnou energetickou krizi a válku na Ukrajině,“ připomněl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Dalším tématem, které otevřela ruská invaze, je budování společné evropské obrany a prohloubení spolupráce národních armád členských států. Zároveň se jedná o koordinaci dlouholetých koncepcí Evropské unie a NATO. Českým úkolem má být v tomto ohledu připravit půdu pro vznik pětitisícové společné evropské brigády rychlého nasazení.
Vládní reflexe
„Při celém předsednictví máme vystupovat patřičně sebevědomě,“ upozornil někdejší politik a historik Petr Pithart. Tento faktor bude podle něj zaručen díky mírnému, ale pevnému stylu premiéra Petra Fialy (ODS).
Nicméně právě současnou vládu považuje řada obyvatel za indikátor toho, kvůli čemu by mohlo předsednictví selhat. Jak uvedl pro server iROZHLAS.cz Nikola Hořejš, část lidí je přesvědčena, že vláda nedokáže využít předsednického potenciálu a prosadit „českou agendu“, což se nese v duchu nedůvěry vůči kabinetu. Na 60 procent veřejnosti se domnívá, že vláda nebude umět využívat prioritních témat. „Jsou to především voliči současné opozice,“ komentoval analytik STEM.
Poslední průzkum, který se zaměřoval na povědomí o českém předsednictvím mezi občany ukázal, že o něm neví až třetina dotázaných. Podle výzkumníka se ale procento už moc měnit nebude. „Vyčerpali jsme množství lidí, kteří se alespoň trochu zajímají o mezinárodní dění a Evropskou unii,“ popsal pro server iROZHLAS.cz. „Nevidíme indikátory, které by naznačovaly růst,“ doplnil.
Žádný diktát
Češi podle něj trpí obecně projevem národní méněcennosti a z toho pramení odmítání mezinárodní spolupráce. „Předsednictví je pro nás často nějaký bod naděje, ke kterému se upínáme,“ zhodnotil Hořejš. Upozorňuje nicméně, že pocit malosti je v tomto ohledu iluzorní, a naopak se stává zdrojem hendikepu, který nás brzdí.
‚Dáváte těžké otázky.‘ 6 ministrů nezná základy fungování Evropské unie, někteří neví ani počet členů
Číst článek
„U předsednictví očekáváme bezpečnost a prosperitu jako zásadní věci. U Evropské unie předpokládáme zajištění vůči vnějšímu světu – bránit nás třeba před negativními vlivy globalizace,“ vyjmenoval. Nicméně právě zde se střetávají představy veřejnosti s faktickou praxí, na kterou upozorňují odborníci. „Priority nejsou na předsednictví to nejdůležitější, byť jsou možná nejuchopitelnější. Důraz na ně mnohdy vyvolává mylnou představu, že předsedající stát dokáže zásadně ovlivnit a měnit agendu EU,“ poznamenal politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity.
Česko samozřejmě bude mít možnost některá témata posunout k dřívějšímu projednání, ale děje se tak v souladu s dalšími aktéry. „Je zde kontinuita mezi jednotlivými předsednictvími – agendu tedy do určité míry stanovuje konsenzus předsednického tria,“ upozornila už dříve v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Ilke Toygürová.
Odborník Vít Novotný z Centra pro evropská studia Wilfreda Martense ještě doplnil, že úspěch daného předsednictví určuje diplomatická kapacita předsednické země a schopnost reagovat na nepředvídatelné události.
„Je potřeba zdůraznit, že se nestaneme samovládci a tyrany unie. Nezačneme si diktovat, co chceme, aby nám ostatní dali a zařídili. Je to vrcholná manažerská funkce, kde musíme zajišťovat, aby v Evropě vznikaly kompromisy,“ uzavřel analytik Hořejš.
