Česká spořitelna začne se státem jednat o odškodném za konec sKaret
Stát se chystá v následujících dnech vyjednávat s Českou spořitelnou o sKartách. Mluvit se bude zřejmě o možném finančním vyrovnání kvůli zastavení projektu sKaret. Banka jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí Českému rozhlasu potvrdila.
Podrobněji ale obsah schůzek komentovat nechtěla. „Až dojde na ta jednání, tak o tom bude řeč. Ale do té doby k tomu bohužel nemůžeme nic říct,“ vysvětlil Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny.
„V současné době se velmi pečlivě analyzují právní pozice každé ze smluvních stran,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček a připouští, že konsenzus nemusí být snadno dosažitelný. Čas pro jednání, jak vyplývá ze zákona, je podle něj od listopadu do února.
O blížícím se jednání mezi ministerstvem práce a Českou spořitelnou informovala Petra Benešová
„Potom tam už musí být zcela jasno, kde budeme – jestli to bude arbitráž, nebo bude dosaženo dohody,“ dodává ministr.
Česká spořitelna měla systém identifikačních průkazek pro výplatu sociálních dávek provozovat podle smlouvy do roku 2024, parlament ale projekt nedávno definitivně zrušil. Podle dřívějších informací přitom spořitelna do sKaret investovala kolem 300 milionů korun.
Jak už se dříve vyjádřil generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, banka podle něj má zájem na tom, aby se finanční dopady kvůli sKartám minimalizovaly.
Ministr práce a sociálních věcí František Koníček proto nepředpokládá, že by případné kompenzace dosáhly stamilionů korun.
Projekt sKarta odstartoval loni za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). S sKartami si potřební měli vybírat dávky a podpory z bankomatů, mohli s nimi i platit. Automaticky k nim totiž dostali účet u České spořitelny, s níž ministerstvo práce uzavřelo loni v lednu smlouvu na 12 let. Projekt od počátku kritizovala rada postižených a opozice, výhrady měl i ombudsman. Úřad pro ochranu osobních údajů dal ministerstvu také pokutu. Kartu má v současné době 277 421 lidí. Do konce srpna 2013 vyplatil Úřad práce ČR jejím prostřednictvím více než 2,3 milionu dávek v hodnotě přesahující 12,8 miliardy korun.
„Nebudeme se zcela určitě bránit, protože smlouva je tak napsána, kompenzaci v takové výši, kde dojde k prokázání zcela nesporných nároků, které smlouva definuje. Ale co je to 'nesporný nárok' a co je nárok sporný, o tom právě budou ta důležitá právní jednání,“ řekl František Koníček.
Podle smlouvy má spořitelna nárok na kompenzaci rozdílu mezi výnosy, které realizuje v případě 24 měsíců po ukončení smlouvy, minus náklady, které by s provozem měla. A saldo, které vzniká, lze považovat za nárok, který může spořitelna vznášet vůči MPSV. Konkrétní čísla budou ale k dispozici, až spořitelna dokončí nezávislý audit, který podle mluvčí MPSV Štěpánky Filipové právě probíhá.
Prostředky, které bude jako kompenzace nutné České spořitelně vyplatit, bude muset ministerstvo práce a sociálních věcí požadovat po ministerstvu financí.
Celá kauza ale stále ještě čeká na verdikt Ústavního soudu, který by měl zhodnotit, jestli byla smlouva na sKarty mezi státem a spořitelnou oprávněná.
Hendikepovaným se vrátí staré karty
sKarty přestanou definitivně platit na konci dubna 2014. Úřady práce proto připravily instrukce pro držitele identifikačních průkazek. Lidé se mohou rozhodnout, jestli chtějí nadále dávky od státu dostávat na osobní účet nebo složenkou.
Ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček přibližoval, jaké bude zřejmě další jednání státu s Českou spořitelnou
Změna se dotkne i hendikepovaných. Místo sKarty dostanou zpět průkazky ZTP nebo ZTP/P. „Budou osloveni dopisem, nemusí hned druhý den chodit na úřad práce. Budou osloveni, bude jim podrobně vysvětleno, jakým způsobem postupovat. Je pravdou, že je potřeba si v rámci těch šesti měsíců kartu vyměnit za jinou průkazku,“ vysvětluje ředitel ministerského odboru služeb trhu práce Jiří Vaňásek.
Identifikační průkazku má zhruba 280 tisíc lidí. Stát za projekt zaplatil zhruba 82 milionů korun, jeho ukončení přijde na více než pět milionů korun.
