Druhý Babišův dopis eurokomisaři ke střetu zájmů: Když se budou řešit dotace, opustím místnost
Ještě 10. prosince premiér Andrej Babiš (ANO) v dopise adresovaném eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi sliboval, že udělá všechno pro to, aby se vyhnul možnému střetu zájmů. O týden později bylo už ale všechno jinak. Předseda vlády totiž do Bruselu poslal ještě druhý dopis. V něm tvrdí, že se na něj nové evropské nařízení nevztahuje. Server iROZHLAS.cz přináší celý, dosud nezveřejněný dokument.
V pondělí 17. prosince Andrej Babiš vystoupil před novináře s nečekaným prohlášením – vzdal se postu předsedy vládní rady pro eurofondy. Vyhověl tak podle svých slov jedné z možností, které mu kvůli podezření z konfliktu zájmů dal eurokomisař na výběr. Jedním dechem ovšem dodal, že ve střetu zájmů není.
Schvalování rozpočtu EU: do účetní závěrky se dostal Babišův střet zájmů i dotace pro Agrofert
Číst článek
V ten samý den odešel ze Strakovy akademie i podobně laděný dopis. Aniž by totiž šéf kabinetu počkal na reakci na první psaní, do rukou Oettingera, který má jeho případ na starosti, adresoval jen s týdenním odstupem ještě druhou odpověď. A tentokrát byla mnohem obsáhlejší – dokument čítá pět stran.
Kritéria střetu zájmů
Babiš v dopise píše, že se na něj nové evropské nařízení platné od loňského srpna nevztahuje. Odkazuje se přitom na vládní analýzy. „Situace popsaná ve vašem dopise z 29. listopadu 2018 nenaplňuje kritéria střetu zájmů podle článku 61 finančního nařízení,“ píše Babiš v dopise eurokomisaři.
Argumentuje mimo jiné tím, že „premiér není účastník finančních operací ani jinou osobou ve smyslu článku 61 finančního nařízení, protože se nepodílí na plnění (evropského – pozn. red.) rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole.“
Ačkoli o podrobnostech z dopisu už dříve informovaly Seznam Zprávy, dokument nebyl dosud zveřejněn. Server iROZHLAS.cz proto dopis přináší v kompletní podobě:
Nařízení zpřísňující střet zájmů se podle Babiše vztahuje jen na ty politiky, kteří se osobně podílí na plnění rozpočtu. „Například na ty, kteří podepisují rozhodnutí o udělení dotace nebo auditní zprávy. Nicméně, ustanovení podle článku 61 se nemůže aplikovat na všechny osoby reprezentující vládu,“ uvádí dále.
V podobném duchu hovoří šéf kabinetu také v případě evropských fondů: ačkoli vláda udává základní směr regionální politiky, není zde přímé spojení s plněním rozpočtu. To leží podle premiéra na jednotlivých úřadech, rozhodnutí jsou navíc kolektivní. „Vliv jedné osoby je tak přirozeně snížen a podřízen vůli většiny,“ pokračuje.
Dopis od eurokomisaře
Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger ve svém dopise adresovaném Andreji Babišovi kvůli možnému střetu zájmů hovořil celkem o třech variantách řešení. Premiérovi doporučil buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na Agrofert, nebo zajistit, aby holding přestal přijímat dotace z evropských fondů, nebo zdržet se účasti na jednáních týkajících se možného střetu zájmů.
Babiš v dopise dále tvrdí, že od platnosti nové evropské legislativy, tedy od 2. srpna 2018, kabinet nepřijal ani žádné usnesení týkající se dotací, ani nezasedla vládní rada pro eurofondy. „Je proto evidentní, že od doby, kdy finanční nařízení vešlo v platnost, nedošlo k situaci, kdy by se jakákoli osoba včetně premiéra mohla byť jen teoreticky účastnit na jednání ve smyslu článku 61,“ píše premiér, a odkazuje se dokonce na rozhodnutí Evropského soudního dvora.
Přesto všechno Babiš v závěru dopisu Oettingerovi oznamuje, že odstupuje z čela vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy a nebude se účastnit jejích zasedání. „Premiér se nebude podílet ani na jakémkoli rozhodování ve spojitosti s eurofondy, ani o tématu komunikovat s ostatními členy rady,“ píše předseda vlády.
V případě potřeby půjde premiér podle svých slov i za dveře: „Pokud by se měly řešit eurofondy, opustím zasedací místnost.“
„Pokud by bylo zapotřebí jakéhokoli dalšího ujasnění, naši právní experti jsou Komisi k dispozici pro další diskusi,“ uzavírá dopis Babiš.
Ekonomický zájem
Možným střetem zájmů českého premiéra se Evropská komise začala zabývat z podnětu organizace Transparency International. Ta tvrdí, že s ohledem na nová evropská pravidla je Babiš ve střetu zájmů i poté, co Agrofert přesunul do svěřenských fondů. Podle nařízení je totiž v konfliktu i ten, kdo má na čerpání dotací ekonomický zájem a kdo se současně podílí na plnění unijního rozpočtu.
„Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.“
Článek 61 (evropské nařízení o střetu zájmů)
Ke stejnému závěru došla i právní služba Evropské komise. Dokument uvádí, že má premiér zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu, který vložil do svěřenského fondu, a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu.
Posudek na žádost ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) zpracovalo také české ministerstvo spravedlnosti. Podle resortu však ke střetu zájmů nedochází, protože příjemcem dotací je společnost Agrofert.
A v ní Andrej Babiš žádný přímý vliv nemá, protože ji vložil do svěřenského fondu. Mezi správce ovšem patří jeho dlouholetí spolupracovníci – předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Agrofertu Alexej Bílek.
Sám premiér podezření opakovaně odmítá. „Nemám střet zájmů, to vylučuji. A nic se nebude vracet,“ prohlásil dříve k celé věci. Na aktuální dotazy serveru iROZHLAS.cz nereagoval. Redakce se ho ptala mimo jiné na to, jestli na jeho dopisy eurokomisař Oettinger odpověděl. Tuto otázku zatím nezodpověděl ani tiskový odbor vlády.
